Do zákona o kariérním řádu učitelů, který v Poslanecké sněmovně prošel druhým čtením, by kromě rozdělení tuzemských kantorů do tří kategorií mohly přibýt i další novinky. Podle pozměňovacích návrhů by učitelé mohli jednou za deset až patnáct let dostávat půlroční volno na zvyšování své kvalifikace. Ve hře je také možnost za katedru na čas pustit i vysokoškoláky bez pedagogického vzdělání.
Učitelé by mohli dostat půlroční placené volno na sebevzdělávání
Kariérní řád by měla přinést novela o pedagogických pracovnících. Učitelé mají být podle ní zařazeni do tří stupňů od začínajících po vynikající, podle zařazení budou také odměňováni. Začínající učitel se bude moci po dvou letech stát „samostatným učitelem“ a přilepšit si o dva tisíce korun. Po sedmi letech praxe by se mohl stát „vynikajícím učitelem“ s platem o dalších pět tisíc vyšším.
Změna systému odměňování má být jeden ze způsobů, jak posílit řady tuzemských učitelů. Podle ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD) totiž v současnosti šedesát procent absolventů pedagogických fakult končí mimo školství.
„Tento trend musíme změnit do roku 2020,“ prohlásila. „Pokud ho změníme a otočíme a více jak šedesát procent naopak bude mířit do škol, můžeme jako politici i rodiče klidně spát s tím, že naše děti budou do budoucna učit kvalifikovaní a motivovaní učitelé.“
Mezi poslanci má zavedení kariérního řádu podporu, tuzemský kantorský sbor na něj ostatně čeká už léta. Výhrady zaznívají jen od občanské demokracie, podle které jsou platové rozdíly mezi jednotlivými stupni kariérního řádu příliš nízké na to, aby to učitele motivovalo.
Aby angličtinář neztratil kontakt s jazykem
Sněmovna se nyní profesní dráhou učitelů zabývala ve druhém čtení a k ministerské novele přidala vlastní návrhy. TOP 09 chce, aby učitelé, jejichž praxe přesahuje patnáct let, měli jednou za deset až patnáct let nárok na placené půlroční volno.
Během něj by si pedagog měl „aktualizovat“ své vzdělání na pedagogických fakultách, jazykáři by šestiměsíční lhůtu mohli využít k zahraniční cestě a prohloubení svých jazykových dovedností.
„Profesní volno pokládám za motivační a v rámci kariérního řádu bych ho viděla ráda,“ reagovala ministryně, zároveň ale vyjádřila obavy, aby nedocházelo k situacím, kdy „zmizí tisíce učitelů“ s nárokem na šestiměsíční pardon.
Pro třetí čtení by proto chtěla vyjednat takový kompromis, kdy by vzdělávací volno nebylo nárokové, ale volitelné, a učitel by si ho musel vyjednat s ředitelem. Lhůtou by se podle šéfky školského resortu mělo pohybovat mezi jedním a šesti měsíci.
Stačí pro katedru libovolný titul?
Prostupnost odborníků z praxe si dokážu představit pouze na středních školách a gymnáziích. Tam nám bezpochyby mohou být k užitku, ale pouze za předpokladu, že si do čtyř let dodělají pedagogické minimum. Striktně odmítám vstup neučitelů do základních a mateřských škol.
Poslanec ANO Jiří Zlatuška zase navrhl, aby jako začínající učitelé do škol mohli nastoupit i vysokoškoláci, kteří nemají pedagogické vzdělání. Povinné pedagogické vzdělání by podle něj mělo nahradit absolvování atestačního testu po dvou letech praxe. Poukazuje přitom na nedostatek učitelů některých aprobací, například fyzikáře, matematikáře nebo učitelů pro první stupeň.
Valachová řekla, že se nebrání vstupu vysokoškoláků na střední odborné školy nebo do odborných předmětů na gymnáziích. Trvá ale na tom, že si budou muset do čtyř let doplnit pedagogické minimum.
Zároveň podotkla, že lidí s pedagogickým vzděláním je v Česku dostatek, avšak současná úroveň platů učitelů je nemotivuje k nástupu do profese. „Není důvod si myslet, že by přitáhla jiné vysokoškoláky lépe.“
Valachová: Nedostatek učitelů nehrozí, pokud mladí začnou učit (zdroj: ČT24)
Odbory dál bojují za lepší platy
Čeští učitelé jsou svými výdělky trvale výrazně pod průměrem států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Školské odbory proto vyhlásily loni kampaň s názvem Konec levných učitelů, která nyní vstupuje do druhé fáze. Přesné požadavky odbory upřesní po zveřejnění statistické zprávy o průměrných mzdách v Česku.
Podle předsedy odborů Františka Dobšíka mají odboráři dobrou vyjednávací pozici. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) jim slíbila zvýšení učitelských platů do roku 2020 na 130 procent průměrné mzdy, tedy asi na 40 tisíc korun.
Valachová na jaro plánuje obecně zvyšování objemu peněz na vzdělávání. Avizovala, že se bude snažit o desetiprocentní zvýšení tarifních platů v roce 2018 a prosazení růstu platů i do výhledu na další roky.
Kampaň Konec levných učitelů vstupuje do druhé fáze (zdroj: ČT24)