Poslanci schválili otcovskou dovolenou. Muže má motivovat k většímu zapojení do péče

Události ČT: Otcům se rýsuje nárok na placenou týdenní dovolenou (zdroj: ČT24)

Poslanci v závěrečném kole schválili zavedení otcovské dovolené. Vládní návrh počítá s tím, že by si otcové do šesti týdnů po narození potomka mohli vzít týden placeného volna. Předloha nyní míří do Senátu. Pravice s otcovskou dovolenou nesouhlasí. V horní komoře chce proto zabojovat o její zrušení. Návrh na vyškrtnutí otcovské z novely podpořilo také 27 ze 32 přítomných poslanců vládního hnutí ANO.

Otcovskou dovolenou by mohli čerpat jen ti, kteří nemají dluh na nemocenském pojištění. Po celou dobu dovolené by pak pobírali sedmdesát procent svého příjmu, tedy stejně jako ženy na mateřské. Pro předlohu jako celek bylo 103 ze 146 hlasujících členů dolní komory. 

Podle vlády by měla otcovská posílit vztah mezi rodiči a potomkem a motivovat muže, aby se do péče víc zapojili. Nárok na otcovskou by měli muži, kteří jsou v matrice uvedeni jako otcové nebo které jako náhradní rodiče určil soud. Volno by měli dostat i tehdy, pokud je žena s potomkem v nemocnici. 

Pravicová opozice ale s návrhem nesouhlasí. Tvrdí, že rodinné vazby ani rovnost mužů a žen otcovská dovolená nezlepší. Podle předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury dopadne otcovská zejména na malé zaměstnavatele i na státní rozpočet. Ročně by vyšla na 630 až 800 milionů korun. Stát by přišel o 72 až 93 milionů na daních. 

  • Nárok na otcovskou dovolenou mají všichni, kteří si platí nemocenské pojištění alespoň tři měsíce před jejím čerpáním. Dovolená musí být vybraná v kuse a otec na ni musí nastoupit do šesti týdnů po porodu nebo ode dne převzetí dítěte do péče.
  • Nárok na otcovskou by měli mít muži, kteří jsou v matrice uvedeni jako otcové nebo které jako náhradní rodiče určil soud. Volno by měli dostat i tehdy, pokud je žena s potomkem v nemocnici.
  • Dávka tvoří stejně jako u ženy na mateřské 70 procent vyměřovacího základu příjmu. 
  • Zákon nabyde účinnosti prvním dnem devátého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Pokud ho podepíše prezident, tak nabyde účinnosti v některém z prvních měsíců příštího roku.
  • Předloha se bude vztahovat i na děti, které se narodily nebo byly převzaty do péče v období 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti zákona.

Podle TOP 09 je otcovská zbytečná a jen zatíží daňové poplatníky. Pravicová opozice sice s podporou rodin souhlasí, ale v jiné formě. Navrhuje například podporu částečných úvazků nebo další zvýšení daňové slevy pro rodiny s dětmi.

S návrhem na zavedení otcovské přitom před lety přišla právě ODS. Jako prorodinné opatření ho předložil její tehdejší ministr práce Petr Nečas. Záměr ale nebyl přijat kvůli úsporným škrtům po nástupu krize.

Proti otcovské byla většina poslanců ANO

Není to první a zřejmě ani poslední případ, kdy jeden z koaličních partnerů hlasoval proti, nebo třeba měli poslanci v klubu volné hlasování, což se stalo i v tomto případě. Ne všichni z poslanců ANO byli proti.
Michaela Marksová
ministryně práce a sociálních věcí

Pozměňovací návrh ODS a TOP 09 na vypuštění otcovské z novely ale sněmovna zamítla. Nepomohlo ani to, že ho podpořilo i 27 z 32 přítomných poslanců ANO. „Zavedení nové dávky není úplně naším cílem,“ uvedla Radka Maxová (ANO). Otcové podle ní mohou využívat jiné nástroje. Zmínila například flexibilní pracovní dobu nebo práci z domova a ošetřovné, tedy takzvaný paragraf.

Se zavedením otcovské dovolené nesouhlasí ani hospodářská komora. Otcovská podle ní spadá do kategorie zaměstnaneckých benefitů. „Při pohledu na další návrhy, které se dotýkají zaměstnavatelů, jako je například obnovení výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci, zavedení povinných sick days nebo dlouhodobého pečovatelského volna, je zavedení placené dovolené pro otce další komplikací pro zaměstnavatele,“ řekl mluvčí komory Miroslav Diro.

Podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) by si ale zaměstnavatelé měli zvyknout na to, že o děti nepečují jen matky, ale i otcové. Pětidenní nepřítomnost některých mužů v práci chod podniků jistě neohrozí, poznamenala.

Dobrovolní záchranáři dostanou stoprocentní nemocenskou

Předloha rovněž zavádí vyšší nemocenskou pro dobrovolné záchranáře. Vládní novela původně předpokládala stoprocentní nemocenskou jen pro dobrovolné hasiče. Při nemoci nebo úrazu při zásahu a také v karanténě by dostávali z nemocenské celý svůj vyměřovací základ, tedy jako profesionální hasiči. Dolní komora ale výhodu vztáhla pozměňovacím návrhem Jany Pastuchové (ANO) na všechny dobrovolné záchranáře.

Novela rozšiřuje i nárok na sirotčí důchod. Penzi by mělo být možné získat, pokud zemřelému rodiči nebylo ani 28 let a platil v posledních deseti letech alespoň rok sociální odvody, či pokud rodiči bylo nad 38 let a platil v posledních 20 letech odvody aspoň dva roky. Podle odhadů by náklady mohly dosáhnout 300 milionů korun ročně.