Sněmovna se bude zabývat návrhem na ochranu oznamovatelů korupčního jednání (whistleblowerů), kterou připravil ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). Kabinet přes předchozí připomínky některých resortů či odborů a zaměstnavatelů novelu schválil v předložené verzi, řekl vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Ve sněmovně je už i poslanecký návrh ministra financí Andreje Babiše (ANO), který problematiku řeší jiným způsobem. Bělobrádek doufá v to, že po debatě ve sněmovně se návrhy nějakým způsobem protnou.
Opatření, s nímž počítá programové prohlášení kabinetu, má za cíl ochránit před postihem lidi, kteří by upozornili na protiprávní jednání svého zaměstnavatele. Současná praxe podle předlohy udržuje ve společnosti obavy z ohlášení protiprávního jednání.
Zranitelnou pozici whistleblowerů mají řešit změny v občanském soudním řádu a zákonech o vojácích z povolání, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, o inspekci práce, o státní službě a zákoníku práce.
„Základem úpravy je novela občanského soudního řádu. Nepovažuji za vhodné přijímat celý nový samostatný zákon, zvlášť když vidíme, že třeba na Slovensku existuje, ale není reálně využíván,“ uvedl ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD).
Ministerstvo financí označilo úpravu za nedostatečnou a neúčinnou. Zákon by podle resortu měl řešit i výpadek příjmů whistleblowera a také nemajetkovou újmu. Babiš loni navrhl svou variantu ochrany whistleblowerů formou poslaneckého návrhu.
Jeho návrh zákona chce řešit ochranu u přesně vymezených trestných činů v oblasti korupce, veřejných zakázek, daní a legalizace výnosů z trestné činnosti. Vláda se koncem května k této předloze postavila neutrálně, byť tehdejší ministr Jiří Dienstbier (ČSSD) navrhoval její zamítnutí. O předloze tak rozhodne parlament.
„Je to jedna z našich priorit, byl bych rád, kdyby se podařilo protnout ty dva návrhy, které nejsou úplně kompatibilní, ale věřím, že po debatě ve sněmovně by mohlo dojít k tomu, aby právní úprava byla hratelná,“ řekl novinářům Bělobrádek.
U soudu by měl důkazy předložit zaměstnavatel
Předpisy by podle Chvojkova návrhu měly obsahovat ustanovení, podle něhož zaměstnavatel či služební orgán nesmí zaměstnance postihovat nebo znevýhodňovat proto, že „učinil na základě důvěryhodných skutečností trestní oznámení nebo oznámení o podezření ze spáchání přestupku nebo kárného, disciplinárního nebo jiného správního deliktu“.
Počítá se i s přenesením důkazního břemene na zaměstnavatele při soudních sporech ohledně oznámení.
Novinku jako celek odmítá Českomoravská konfederace odborových svazů, která tvrdí, že stávající úprava je dostačující. Nutnost legislativního řešení ochrany whistleblowerů zpochybňují i zaměstnavatelé a tvrdí, že aktuální předpisy jsou funkční a osvědčené.
