Orkán Kyrill přesně před deseti lety připravil v Evropě o život 48 lidí, z toho čtyři v Česku. Zničil až 10 milionů m³ dřeva, což jsou dvě třetiny celkového objemu roční těžby v Česku. Škody na majetku dosáhly dvou a čtvrt miliardy korun. Na Šumavě nebo v Krkonoších se zničené lesy postupně obnovují. Odborníci ale upozorňují, že ani dalšímu silnému orkánu by české lesy neodolaly.
Kyrill vznikl z tlakové níže, která se od 15. ledna postupně přetvářela až do ničivé bouře. Silný vítr se pak přihnal do Česka v pátek 18. ledna, maxima dosáhl o den později. V průměru dosahoval rychlosti 125 km/h, na horách foukal i rychlostí 145 km/h a na Sněžce dokonce rekordní rychlostí 216 km/h.
„Měl hodně nízké hodnoty tlaku ve svém středu a postupoval přes Atlantik nad Evropu. A protože byly velké teplotní rozdíly mezi pólem a rovníkem, tak při přechodu přes Atlantik nabral na síle a postupně zasáhl i Českou republiku. Následky byly katastrofální, ale bylo ještě štěstí, že nebyla sněhová pokrývka, protože to by situaci ještě víc zkomplikovalo,“ vysvětluje meteoroložka ČT Marie Odstrčilová.
Šumava: Zásahy lidí zhoršily následky
Na Šumavě zničil orkán podle odhadů zhruba milion stromů, lesy už se ale vzpamatovávají. „Můžeme pozorovat masivní samoobnovu, novou generaci smrkových semenáčků. Podle rozsáhlých průzkumů, které dělá správa národního parku na stovkách lokalit po celé Šumavě, je tam v průměru 5 až 6 tisíc semenáčků na hektar, což je víc, než kdybyste je sázeli ručně,“ říká Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty UK.
Na rozsahu poničených lesů se podle něj podepsaly i zásahy lidí. „Před Kyrillem byly tři stejné, ne-li větší vichřice v 80. a 90. letech a ty tolik stromů nevykácely. Problém je v tom, že po těchto vichřicích se do toho člověk začal přírodě motat, začal kácet ve vrcholových partiích a vytvořil tzv. porostní stěny. Kvůli nim se výsledky té následující vichřice zmnohonásobily,“ dodává Kindlmann.
Současný ředitel šumavského národního parku Pavel Hubený se obává, že vzhledem k těžbám po kalamitě, které nechaly v parku další roztroušené paseky, mlaziny a zbytky starých porostů, by mohly být následky příští silné vichřice velmi vážné. „Les je labilnější na větší ploše, než byl před Kyrillem, a to je situace, kterou příští orkán nepochybně využije,“ míní.
V Krkonoších se lesy obnovují samy
Správci Krkonošského národního parku se rozhodli pro přirozenou obnovu lesa. Nechali postupně vyrůst podrost, do kterého v omezené míře vysadili jedle a listnaté dřeviny. Rozhodnutí ponechat lesy přirozenému zalesnění bylo podle ochránců správné, holiny úspěšně porostly novými lesy do pěti let po orkánu, říká mluvčí parku Radek Drahný.
Orkán Kyrill, jehož síla na Sněžce v noci na 19. ledna 2007 dosahovala rychlosti až 216 kilometrů v hodině, poškodil v Krkonoších 88 tisíc metrů krychlových dřeva a zasáhl plochu 3900 hektarů. Část zničeného dřeva správci parku z lesa ani neodváželi a nechali jej na místě.
Doplněním jedlí a listnáčů obnovovaný les získal druhovou skladbu, která bude lépe odolávat různým přírodním živlům. Podíl smrku by měl dál klesat. Správci parku však upozorňují, že přes prováděné změny nebudou krkonošské lesy ani v budoucnu schopné odolat orkánu takové intenzity, jakou měl Kyrill.
Kůrovcová kalamita horší než po orkánu
Ochrana lesů před tak silným větrem, jako byl orkán Kyrill, není podle ministerstev životního prostředí a zemědělství možná. Jednalo se o největší větrnou kalamitu od roku 1870. Většinu holin po vytěženém dřevu se však následně podařilo zalesnit. V dalších letech se povedlo i snížit množství kůrovce, který se po orkánu a vichřici Emma, jež do Česka přišla o rok později, přemnožil.
Za poslední desetiletí se podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) zvýšil podíl listnáčů při obnově lesa, což znamená lepší stabilitu lesních porostů. „Na druhé straně však došlo vlivem sucha a kůrovce k vytvoření mnoha nových porostních stěn, zejména v jehličnatých monokulturách, kde jsou bory a smrky na nepůvodních stanovištích, v podhůří, ve vrchovinách a v pahorkatinách. Tyto lesní komplexy jsou v současné době ohroženy,“ dodal.
Kůrovcová kalamita je však ještě horší, než byla po orkánu. „V letech 2010 až 2012 se podařilo výskyt podkorního hmyzu na smrkových monokulturách snížit na úroveň let 2005 a 2006. V současné době se potýkáme s ještě závažnější kalamitou než po jmenovaných orkánech, ta však souvisí s teplotními extrémy let 2014 a zejména 2015,“ uvádí Milan Knížek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Hlavní riziko je pak na severní Moravě, kde byl loni kůrovec nejvíce přemnožený. „Představa, že dnes foukne na severovýchodní Moravě něco jako Kyrill, je děsivá,“ dodává Příhoda.
- Orkán Kyrill (orkán je podle Beaufortovy stupnice vítr s rychlostí nad 118 kilometrů v hodině, vyšší stupeň už neexistuje) způsobila tlaková níže, která vznikla nad Newfoundlandem a do Evropy se přesunula přes Atlantický oceán. Jako první udeřila v Británii a Irsku, poté postupovala dál přes Severní moře. Kyrill zasáhl kromě Británie také Německo, Francii, Nizozemsko, Dánsko, Belgii, Rakousko, Polsko, Česko, Bělorusko, Ukrajinu a Slovinsko.
- Orkán pojmenoval meteorologický ústav Svobodné univerzity v Berlíně. Čeští meteorologové zvyk pojmenovávat vichřice nezavedli, protože nejsou ve střední Evropě tak časté.
- V celé Evropě potom zahynulo kolem 48 lidí. Nejvíce z nich v Británii (14), Německu (13), dále po šesti v Nizozemsku a v Polsku, tři ve Francii a dva v Belgii.
- V Česku si Kyrill vyžádal čtyři mrtvé – padající stromy usmrtily hasiče na Českolipsku, dva mladíky v autě ve Vestci u Prahy a jednoho muže v Řevnicích u Prahy.
- Na většině území České republiky vítr dosáhl či překročil 70 kilometrů v hodině, zhruba na třetině území měl v nárazech sílu 110 a na desetině území pak 145 kilometrů v hodině. Historicky rekordní hodnotu větru v tuzemsku a největší během orkánu Kyrill v Evropě (216 kilometrů v hodině) naměřili meteorologové 19. ledna na nejvyšší české hoře Sněžce.
- Vláda vyhlásila ve dnech 25. ledna až 5. února pro pět nejvíce postižených krajů a několik okresů stav nouze (Vysočina, Karlovarský, Plzeňský, Jihočeský a Liberecký kraj a pro okresy Trutnov, Náchod, Jičín v Královéhradeckém kraji, Bruntál v Moravskoslezském kraji a Benešov, Příbram, Kutnou Horu a Kolín ve středních Čechách). Naopak nejméně se vichřice dotkla Zlínského a Jihomoravského kraje.
- Podle švýcarské zajišťovny Swiss Re dosáhla výše pojistných škod v Evropě šesti miliard dolarů (154 miliard korun), což z Kyrilla učinilo třetí nejnákladnější přírodní katastrofu v Evropě po bouřích Daria (1990) a Lothar (1999). Celkové škody byly odhadnuty na 10 miliard dolarů.
- V Česku bylo evidováno 80 tisíc pojistných událostí v objemu téměř 2,25 miliardy korun. Náklady na obnovu majetku dosáhly 7,5 miliardy korun, z toho 5,5 miliardy tvořila obnova lesů ve vlastnictví státu. Vítr srazil okolo deseti milionů metrů krychlových dřeva, největší část polomů, šest milionů metrů krychlových (zhruba dvě třetiny plánované těžby na rok 2007) bylo v lesích spravovaných státním podnikem Lesy ČR.
- Stav nouze vyhlásily také energetické firmy ČEZ i E.ON. Podle ČEZ mělo problém s elektřinou 27 procent jeho odběratelů, což byl zhruba milion lidí. ČEZ vyčíslil škody na téměř 100 milionů korun a E.ON na několik desítek milionů korun.
- Ochromená byla i doprava, jen ČSA zrušily asi 20 letů, kvůli poškozené střeše byl uzavřen terminál Sever 2 na Letišti Praha. Na mnoha místech byla omezena vnitrostátní i mezinárodní železniční doprava (škody nejméně 37 milionů korun). Agrární komora odhadla škody přibližně na 100 milionů korun.
- Vláda se rozhodla uvolnit 116 milionů korun na likvidaci smrště v národních parcích Krkonoše (28 milionů korun) a Šumava (88 milionů korun). K dispozici bylo rovněž 200 milionů korun na hrazení obecních škod na nepojištěném majetku obcí nebo krajů, například střechách či silnicích.
