Policisty k odposlechům Rittiga navedlo dění na Povodí Vltavy

Nahrávám video

Policie začala odposlouchávat lobbistu Ivo Rittiga kvůli vedení Povodí Vltavy a podezření, že Rittig řídí zdejší tendry. Vyplynulo to z odposlechů, které zazněly v závěrečné části soudu ve věci údajného vyzrazení zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS). Obžalobě čelí mimo jiné bývalá šéfka sekretariátu premiéra Jana Nečasová (dříve Nagyová) a právě Rittig. Rozsudek by měl padnout v úterý.

  • 12:35

    Předseda senátu Petr Novák uvedl, že kromě závěrečných řečí očekává v úterý i rozsudek.

  • 12:34

    Podle Bruny je tento případ důkazně nejslabší proti Janě Nečasové. Není podle něj žádný přímý důkaz a jenom pár nepřímých. V úterý by podle obhájce měla Nečasová pronést krátkou závěrečnou řeč.

  • 12:28

    Hlavní líčení bylo přerušeno do úterý 10. ledna, kdy přijdou na řadu závěrečné návrhy.

Vedle Rittiga a Nečasové čelí v kauze obvinění lobbistův právník David Michal a někdejší poradce ministra zemědělství Tomáš Jindra. Obžaloba tvrdí, že Rittig a Jindra se v roce 2012 dověděli od Nečasové a ministra zemědělství Petra Bendla (ODS), že premiér Petr Nečas (ODS) dostal od šéfa civilní rozvědky utajený materiál.

Dovodili, že se týká právě jich, a Rittig proto poslal svého advokáta Michala na schůzku s Nečasovou, která prý právníkovi obsah zprávy sdělila. Únik informací pak podle spisu pomohl Rittigovi skrýt jeho vliv na státní orgány.

Nečasové hrozí až osmileté vězení. Trvá ale na tom, že nic nevyzradila, protože by tím riskovala ztrátu zaměstnání a ohrozila předsedu vlády, se kterým měla dlouholetý vztah.

Ivo Rittig
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Zbylým obviněným může soud uložit maximálně tři roky odnětí svobody. Podle státního zástupce mohl Rittig díky vynesení informace učinit kroky k „zakrytí svého vlivu na státní orgány“. Všichni čtyři obžalovaní vinu odmítají, Rittig obžalobu označil za absurdní.  

Obvinění se opírá především o odposlechy schůzek v pražském hotelu Ventana, na kterých se měli obžalovaní domlouvat na schůzkách s někdejší šéfkou premiérova kabinetu v Hrzánském paláci (vládním objektu na Hradčanech).

Rittig: Odposlechy jsou nezákonné, kauza Rath je slabej příběh

  • Jana Nečasová: bývalá šéfka kanceláře premiéra Petra Nečase (ODS), obžalovaná v kauze Vojenského zpravodajství a v kauze tzv. trafik pro exposlance ODS
  • Ivo Rittig: podnikatel a lobbista, obžalovaný v kauze Oleo Chemical a obviněný v kauze jízdenek pro DPP
  • David Michal: Rittigův právník, obžalovaný v kauze Oleo Chemical a obviněný v kauze jízdenek pro DPP
  • Tomáš Jindra: někdejší poradce ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) (zproštěn)

Jednání muselo být už několikrát odvoláno, a to nejprve kvůli onemocnění Rittiga, později pro nemoc Jindry. Tentokrát se k soudu dostavila Nečasová (tradičně v doprovodu svého manžela) i samotný Rittig, který v rozhovoru s novináři zapochyboval právě o přijatelnosti odposlechů, s nimiž obžaloba pracuje.

„Po třech letech jsem se konečně seznámil se spisy, kde nás dávali na žádosti na sledování, odposlechy a prostoráky. Konečně jsem pochopil, o co jde, a myslím, že to má ze strany státních zástupců všechny atributy trestného činu. Odposlechy můžou být absolutně nezákonné. Kauza Rath je ještě slabej příběh,“ prohlásil. Rathovu kauzu loni kvůli nezákonným odposlechům vrchní soud vrátil k novému projednání.

Případ někdejšího středočeského hejtmana nepravomocně odsouzeného za korupci se před svátky vrátil na začátek právě kvůli tomu, že pražský vrchní soud označil odposlechy za nezákonné. Jejich použití totiž podle justice nikdo dostatečně neodůvodnil, a nejde je proto použít jako důkaz.

Žalobce v kauze Rittiga, Nečasové a BIS Rostislav Bajger se ale nedomnívá, že by se v jeho případě měl Rathův scénář opakovat. „Jedná se o jinou trestní věc, ani ji neznáme. V této trestní věci je vše naprosto v pořádku. Myslím si, že názory obžalovaných vycházejí z neznalosti prověřování. Odůvodnění je precizní,“ prohlásil.  

K odposlouchávání Rittiga vedla Vltava

Z přečtených policejních protokolů vyplynulo, že policie začala Rittigovi odposlouchávat telefon v souvislosti s někdejším generálním ředitelem Povodí Vltavy Janem Slancem a také kvůli činnosti pražského vrchního státního zastupitelství pod vedením Vlastimila Rampuly.

Kriminalisté prověřovali teorii, že Slance dosadil do funkce lobbista Roman Janoušek a Rittig ředitele poté úkoloval ohledně toho, kdo má vyhrát jednotlivá výběrová řízení. Ohledně vrchního státního zastupitelství se podle policie Rittig bavil s někdejším náměstkem ministra vnitra Michalem Morozem o tom, že v instituci bude potřeba „uklidit“.

Rittig obě tvrzení popřel. „Tato skutečnost je naprosto vylhaná, s žádným panem Slancem jsem se v životě nepotkal, s Janouškem jsem o tom nejednal. Je to zcela účelové kvůli odposlouchávání mého telefonu. Nikdy jsem nebyl s panem Slancem konfrontován, nikdo z policie se mě na něj neptal,“ prohlásil.

Ze strany obžalovaných padl požadavek přizvat Slance a Janouška jako svědky. Soud ale k výslechu dalších svědků nepřistoupil, stání bude pokračovat v úterý. Podle obhájce Jany Nečasové Eduarda Bruny by měla jeho klientka pronést krátkou závěrečnou řeč a podle předsedy senátu Petra Nováka se dá očekávat i vynesení rozsudku.

Kauza BIS by tak byla prvním případem týkajícím se Ivo Rittiga, který skončí rozsudkem. Dalším v pořadí je údajné tunelování společnosti Oleo Chemical. O této kauze rozhodne zdejší soud zhruba za měsíc. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 10 mminutami

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 47 mminutami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 1 hhodinou

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 2 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 5 hhodinami

V EU ubylo profesionálních hasičů. Čeští chtějí početní stavy navýšit

Data Evropské unie za loňský rok ukazují, že v roce, který byl z hlediska lesních požárů nejhorší v historii, klesl počet profesionálních hasičů napříč unijními státy o osmnáct tisíc. Podle Eurostatu se snížil i jejich počet v Česku, což ovšem nekoresponduje s čísly tuzemských hasičů. I ti však uvádějí, že Hasičskému záchrannému sboru (HZS ČR) chybí 1070 tabulkových míst hasičů, přičemž jejich navýšení je podle nich nezbytné.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.