Pokud by se nákaza ptačí chřipkou v Česku potvrdila pouze ve třech místech, která už jsou známá, tak bude utraceno asi 1500 ptáků. Je ale pravděpodobnější, že se nákaza bude šířit dál, v Devadesátce ČT24 to uvedl šéf Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Virus se totiž vyskytuje mezi volně žijícími ptáky, a proto prý hrozí, že se může objevovat opakovaně. Na člověka ale typ H5N8 přenosný není.
Šéf veterinární správy: Pokud někdo v ochranném pásmu chová doma andulku, může zůstat v klidu
Česko je prý na tom zatím ve srovnání s okolními státy – co se týče nákazy – docela dobře. Podle Semeráda byla ČR poslední zemí ve střední Evropě, kde se virus objevil, a zatím se u nás nákaza vyskytla jen v malochovech, kde je předpoklad, že měli ptáci v zajetí kontakt s volně žijícími zvířaty. Třeba v Maďarsku se ptačí chřipka objevila u velkochovů, a proto museli utratit mnohem víc zvířat.
- Podtyp ptačí chřipky H5N8 se poprvé objevil v roce 1983 v Irsku, v současné podobě pak u drůbeže v Číně v roce 2009.
- V lednu 2014 byl diagnostikován v Jižní Koreji na kachních farmách a u divokých ptáků, následně se objevil i v Japonsku a Číně. V listopadu téhož roku ho zjistili i v Evropě – v Německu, Nizozemsku, Británii a Bulharsku.
- Typ H5N8 se velmi snadno šíří mezi ptáky, ale zatím nebyl zaznamenán přenos mezi lidmi. Známé jsou tři varianty viru H5N8 – liší se například tím, po jak dlouhé době se nemoc u zvířat projeví a kdy uhynou.
- Ptačí chřipka se v roce 2016 objevila v Německu, Rakousku, Francii, Švédsku, Dánsku, Nizozemsku, Polsku, Maďarsku či Chorvatsku. Některé země včetně Kanady, Izraele a Srbska už zakázaly dovoz drůbeže z Maďarska, kde se nemoc rozšířila na jihu země.
Proti viru ptačí chřipky nelze ptáky očkovat, jedinou ochranou je tak zamezit kontaktu chované drůbeže s volně žijícími ptáky. Semerád k tomu ve vysílání ČT24 podotkl, že by bylo teoreticky nejlepší ochranou proti viru chování drůbeže v hermeticky uzavřených halách. Na druhou stranu jsou v posledních letech snahy o co nejlepší podmínky chované drůbeže: aby byla na čerstvém vzduchu a měla dostatek pohybu. Tyto dvě strany mince je proto nutné vybalancovat.
Výjimku před utracením mají exotičtí ptáci
Veterináři už v Česku potvrdili tři ohniska ptačí chřipky – všechna na jižní Moravě. V okolí Ivančic a Moravského Krumlova proto veterináři preventivně zlikvidují asi 1100 kusů drůbeže. Důvodem je riziko, že zvířata mohla být vystavena viru. Zbyněk Semerád ve vysílání ČT24 zdůrazňoval, že veterinární správa nedělá žádné rozdíly mezi velkochovy a malochovy – pokud by se zjistila možná nákaza u velkochovu, tak budou utracena zvířata i v něm.
Jedinou výjimkou jsou exotičtí ptáci chovaní doma v kleci: „I když se udělá soupis a někdo bude mít doma v kleci papouška nebo andulku, tak i když bude mít drůbež, kterou mu utratíme, tak tady rozhodně utracení nařizovat nebudeme,“ dodal Semerád.
Devadesátka ČT24 k aktuální nákaze ptačí chřipkou (zdroj: ČT24)
Uvnitř ochranných pásem platí přísná pravidla
Krajská veterinární správa ve čtvrtek přesně vymezila ochranné a dozorové pásmo kolem Ivančic a Moravského Krumlova. Nařízení vyjmenovává konkrétní obce, které jsou v ochranném pásmu v okruhu tří kilometrů a které jsou v dozorovém pásmu v okruhu deseti kilometrů.
V ochranném pásmu musí obce zajistit soupis všech hospodářství, kde se chová drůbež nebo jsou drženi ptáci v zajetí. Obce také musí zajistit kontejnery nebo jiné uzavíratelné nepropustné nádoby k bezpečnému uložení uhynulých ptáků.
Chovatelé mají povinnost uzavřít drůbež tak, aby nemohl nastat kontakt s volně žijícími ptáky, dezinfikovat vchody a východy prostor pro ptáky a zamezit kontaminaci krmiva a vody trusem volně žijících ptáků. Musí také zajistit dezinfekci vozidel, kterými drůbež převážejí a kterými sami jezdí. V ochranném pásmu se nesmí pořádat výstavy či přehlídky.
V dozorovém pásmu jsou opatření mírnější, ale ve velké části shodná s pásmem ochranným. Za porušení nařízení hrozí pokuta.
- Vyhýbat se kontaktu s uhynulými ptáky (hlavně se nedotýkat jejich výkalů ani peří).
- Nezpracovávat a nekonzumovat nemocnou drůbež.
- Dbát na hygienu: po kontaktu s drůbeží si mýt ruce, převlékat se a přezouvat se.
- V případě podezření na ptačí chřipku je třeba informovat Státní veterinární správu a nedovolit vstup cizím lidem do postižené oblasti.
Pro člověka ani další savce není H5N8 nebezpečný
Současný typ nákazy pro lidi nebezpečný zatím není. „U tohoto typu chřipky nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka. I přesto jsou lidé, kteří se mohli dostat do kontaktu s nakaženými kusy, pod kontrolou krajské hygienické stanice a svých registrujících lékařů,“ uvedla hlavní hygienička Eva Gottvaldová.
„H5N8 byl dost extenzivně testován ve Friedrich-Loeffler-Institut v Německu a nebyla tam detekována žádná možnost infekce myší nebo fretek,“ dodává Jiří Hejnar z oddělení virové a buněčné genetiky Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Mnohem nebezpečnější by podle něj bylo rozšíření typu H5N6. Hlavní hygienička pak doplnila, že byl v Číně zaznamenán přenos na člověka u typu H7N9.
Vysoce patogenní ptačí chřipka se v Česku objevila zhruba po deseti letech, v českých chovech drůbeže byla naposledy zaznamenána v roce 2007 v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň na Orlickoústecku. Méně nebezpečná nízkopatogenní varianta choroby se u nás v roce 2012 objevila u divoké kachny.