Jméno nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa figuruje ve spisech československé komunistické tajné policie. Státní bezpečnost se o amerického byznysmena začala zajímat poté, co se oženil s českou emigrantkou Ivanou Zelníčkovou a díky svým agentům zaznamenala mimo jiné to, že o prezidentské kandidatuře údajně přemýšlel už koncem osmdesátých let, kandidovat prý chtěl v roce '96.
Archivy StB: Trump se chtěl stát prezidentem v roce 1996
Reportáž: Stopy Donalda Trumpa v archivech StB (zdroj: ČT24)
Ivana Trumpová, za svobodna Zelníčková, se narodila 20. února 1949 ve Zlíně do rodiny architekta; když u ní rodiče zaznamenali pohybové vlohy, podporovali ji ve sportovní kariéře. Ve třech letech už stála na lyžích, ve dvanácti byla v československé reprezentaci a po maturitě začala studovat Fakultu tělesné výchovy a sportu na Univerzitě Karlově.
Bývalý trenér Pavel Zelenka ji pamatuje jako krásnou, ale i ctižádostivou sjezdařku. „Byla náročná jak k sobě, tak i k okolí,“ uvádí s tím, že díky výjimečnému vzhledu (který jí dopomohl i k epizodní roli ve filmu Pan Tau na horách) nebyla k přehlédnutí. Státní bezpečnost tehdy ale ještě nezajímala. Podle Zelenky StB sledovala lyžaře jen na olympiádách, kam se ale Ivana nedostala.
Začátkem sedmdesátých let se ale ambiciózní lyžařce Československo jevilo malé, a aby mohla odejít na Západ, vdala se za lyžaře s rakouským pasem Alfreda Winklmayra. V Kanadě následně pracovala jako modelka, po příchodu do New Yorku se seznámila s byznysmenem Donaldem Trumpem a v roce 1977 se za něj provdala. A jestliže Ivana přitáhla pozornost StB hned po své emigraci, v okamžiku svatby začal tajné policisty zajímat i americký magnát.
Zelníček důvěrník
Informace o Trumpovi a rodině Zelníčkových vydává například svazek, který StB vedla na Ivanina otce Miloše Zelníčka. Figuruje v něm jako důvěrník, čili spolupracovník StB nejnižší kategorie. Jak ale upozorňují historici, člověk o úloze, kterou mu přiřadila byrokratická mašinerie tajné policie, vůbec vědět nemusel.
„Poskytoval informace, které se stejně dozvěděli od někoho jiného. Tam (v Zelníčkově svazku) téměř žádné kompromitující materiály, které by měl předávat, nejsou,“ doplňuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek.
Příkladem informací, které se ve spisu objevují, je záznam Zelníčkova odletu na Ivaninu svatbu. U Trumpova nastávajícího tchána tehdy v rámci celní prohlídky našli dvě broušené skleněné misky a sedmatřicet kanadských dolarů; podle historika Blažka šlo o tichou výhružku StB, že pokud s ní nebude komunikovat, příště by ho za dcerou do Spojených států už nemuseli pustit.
Přesvědčen o vítězství?
V Archivu bezpečnostních složek se dají najít i jiné trumpovské stopy. Jeden z agentů, kteří StB informovali o Ivaně Trumpové, bydlel na Petrském náměstí na pražském Starém Městě a ve spisech se skrývá pod krycími jmény Langr a Chod. S Ivaninou rodinou se znal díky lyžování, a přestože StB donášel už od roku 1982, vázací akt podepsal až tři dny před sametovou revolucí 14. listopadu 1989.
Státní bezpečnosti referoval o každé návštěvě Ivany Trumpové v Československu a jeden dokument z roku 1988 se zmiňuje i o možné kandidatuře Donalda Trumpa na amerického prezidenta v roce 1996. „Přesto, že se to zdá být utopie, je D. Trump přesvědčen, že uspěje,“ stojí ve svazcích. Prezidentem se tehdy nakonec stal demokrat Bill Clinton, jehož ženu nyní Trump – o dvacet let později – porazil v klání o Bílý dům.
V Archivu bezpečnostních složek existuje záznam, že StB v roce 1978 založila na Ivanu Trumpovou operativní svazek; jestli ještě existuje a kde se případně nachází, ale nejde dohledat. Spis převzala komunistická rozvědka a využít ho zřejmě chtěla pro krytí rozvědčíků v zahraničí.