Zaorálek o Číně: Musíme se chovat korektně, kvůli Hermanovi jsem se styděl

Nahrávám video
Zaorálek: Ministr Herman nemluví pravdu
Zdroj: ČT24

Praha by se vůbec nepokoušela prohlubovat vztahy s Pekingem, kdyby se vláda před dvěma lety jednomyslně neshodla na korektním přístupu k Číně. V Interview ČT24 to prohlásil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Jeho vládní kolega, šéf kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), podle něj tuto dohodu svým oficiálním přijetím dalajlamy zpochybnil, původně se prý navíc chtěl s tibetským duchovním vůdcem setkat jen mimo ministerstvo.

Praha začala své vztahy s Pekingem zintenzivňovat s nástupem Sobotkovy vlády v roce 2013 a výsledkem bylo březnové přijetí smlouvy o česko-čínském strategickém partnerství, kterou v Praze při své velikonoční návštěvě podepsal čínský prezident Si Ťin-pching.

Dohodě, od které si kabinet slibuje čilejší obchodní výměnu a příliv čínských investic, ovšem předcházel mnohaměsíční diplomatický maraton v podobě opakovaných cest premiéra, prezidenta a ministra zahraničí do Číny – a už ten budil vášně.

Když Zaorálek na jaře před dvěma lety se svým čínským protějškem signoval prohlášení, ve kterém stojí, že Česko uznává Tibet jako neoddělitelnou součást Číny a nepodporuje jeho samostatnost v jakékoli podobě, následovala demonstrace před Černínským palácem. Čína totiž teokratický himálajský stát v padesátých letech násilně anektovala a dodnes se opakovaně hovoří o zdejším porušování lidských práv.

Poslední vlna debat o Česku, Číně a Tibetu se pak vzedmula v polovině října, když lidovecký ministr kultury Daniel Herman přijal v sídle svého úřadu tibetského duchovního vůdce dalajlamu, a popudil tak čínské zastoupení v Praze.

Ministerstvo zahraničí držené sociální demokracií následně zhotovilo prohlášení, ve kterém prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka, předseda Senátu Milan Štěch a předseda sněmovny Jan Hamáček Čínu ujišťovali, že schůzky politiků s dalajlamou by se neměly považovat za výraz změny oficiální politiky Česka vůči Číně. Zároveň zopakovali, že Česká republika uznává jednotnou Čínu včetně Tibetu.

„Žádné schůzky s dalajlamou“ – neexistující formulace, která přesto platí

„Styděl jsem se, že Česká republika není schopná držet slovo,“ vysvětluje nyní ministr zahraničí Zaorálek motivaci, proč dokument, který opozice a část občanské společnosti označuje za přehnaně servilní, vůbec vznikl.

„Ve strategickém partnerství jsme se zavázali, že respektujeme politiku jedné Číny, a pod touto diplomatickou větou se skrývají i diplomatická pravidla, která jsou s tím spojena – i to, že oficiální představitelé se budou stýkat s oficiálními představiteli,“ dodává s tím, že závazek o nesetkávání se s dalajlamou sice není součástí psané smlouvy, ale „všichni vědí, že to je něco, na čem Číně záleží“.

Ministr kultury Daniel Herman přijetím dalajlamy přímo v úřadu podle Zaorálka porušil diplomatickou formu a symboliku, na které Číně záleží a kterou je podle něj při budování společných vztahů potřeba respektovat – bez ohledu na to, že pražská diplomacie dalajlamu na rozdíl od té pekingské nevnímá jako nepohodlného politického protivníka, který zpochybňuje čínský nárok na Himálaj, ale jen jako duchovní autoritu tibetské větve buddhismu.

Roli v celém sporu kolem dalajlamy a čínské nechuti pak vzbuzuje i dva roky staré jednání ve Strakově akademii. Jeho přesný průběh sice není znám, ale právě ono vyvolává druhou, vnitropolitickou linku čínského sporu. A hra se vede o to, zda Herman dalajlamu na ministerstvu přijmout směl.

Ministr kultury Daniel Herman se setkal 18. října v Praze s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Co se domluvilo na vládě?

Třiadvacátého dubna 2014 předseda vlády Bohuslav Sobotka po jednání kabinetu oznámil, že Česko chce zintenzivnit svou spolupráci s Čínou a schválil Zaorálkovu cestu do říše středu, ze které vzešlo i výše zmíněné prohlášení o nedělitelnosti Čínské lidové republiky.

Úřad vlády zvukový záznam dubnového jednání zveřejnit nechce a není proto jasné, zda k následující události došlo právě na tomto setkání, nicméně na jednom z jarních kabinetních zasedání věnovaných Číně měli ministři – včetně Hermana – přislíbit, že pokud se Praze podaří rozproudit dialog s Pekingem, nikdo z nich dalajlamu oficiálně nikdy nepřijme, aby nezpůsobil diplomatické ochlazení. 

Pan ministr Herman jednoznačně nemluví pravdu. Právě kvůli tomu, abychom (ve vztahu k Číně) neudělali chybu, se mnou mnohokrát jednal.
Lubomír Zaorálek

„Řekl jsem, že stojíme před otázkou, zda začít jednat o partnerských vztazích s Čínou, protože to není jednoduchý partner. A že se musíme dohodnout na tom, že budeme respektovat formální a symbolické otázky, které určitě budou podmínkou,“ přibližuje nyní okolnosti zavádění linky Praha-Peking Zaorálek.

„Řekl jsem, že pokud na tom nebude dohoda, vůbec nemá cenu se o to pokoušet. Závěr byl jednoznačný. Dostal jsem potvrzení, že mohu začít jednat. Kdybychom se takto nedohodli, nemělo by cenu do jednání jít, protože by bylo jasné, že to skončí fiaskem,“  dodává.

Součástí dohody prý bylo, že možná setkání s dalajlamou na soukromé úrovni budou ministři konzultovat s Černínským palácem, aby se na ně mohla česká diplomacie připravit, a tuto úmluvu prý akceptovali všichni ministři celé dva roky až do nedávného Hermanova kroku.

Herman: Slib jsem nedal, a proto neporušil

Ministr kultury ovšem popírá, že by jakýkoliv slib porušil. „Žádnou dohodu jsem neporušil, protože jsem žádnou dohodu neuzavřel. Je to v rozporu s mým svědomím. A je to podobné, jako kdyby po mně někdo chtěl, že se nemám scházet s papežem,“ prohlásil. Hermanovu verzi potom potvrdili nejen jeho straničtí šéfové Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka, ale i většina ministrů za hnutí ANO.

Vrchní správce životního prostředí Richard Brabec České televizi řekl, že si žádný slib ministra kultury ohledně schůzek s dalajlamou nepamatuje. „Na explicitní dohodu před dvěma lety si nevzpomínám, na debatu na toto téma ano,“ uvádí také ministr obrany Martin Stropnický. A tehdejší šéfka spravedlnosti Helena Válková dodává: „Pan ministr kultury Herman aktivně vystoupil proti – s tím, že za svou osobu nemůže slíbit, že by se s dalajlamou nesetkal.“

Jinak si ale na debatu pamatuje ministr vnitra Milan Chovanec: „Všichni ministři vyjádřili souhlas, už tehdy Dan Herman řekl, že se s dalajlamou chce potkávat, a tehdy říkal, že bude respektovat dohodu, že ty schůzky budou neoficiální.“

A obdobně mluví i Zaorálek. Dalajlama do Prahy zavítal na lidskoprávní konferenci Forum 2000 a Herman měl se „zamini“ už dva měsíce dopředu jednat o neoficiální podobě svého setkání s prvním mnichem tibetského buddhismu. „Řekl, že se sejde se 14. dalajlamou na jednání Fora 2000. Řekl: Jen se s ním potkám, nemohu se mu vyhnout. Pan ministr Herman jednoznačně nemluví pravdu,“ uvedl Zaorálek.

Ministr zahraničí chce nyní ve středu na vládě požádat své kolegy, aby svou úmluvu o vztazích s Čínou rekonstruovali. Současně chce nechat najít zápis, na kterém měla být dohoda o přijímání dalajlamy zaznamenaná. 

Čínská armáda vtrhla na území nezávislého Tibetu v říjnu 1950. Po povstání 10. března 1959 tam byl nastolen systém vojenských kontrolních výborů, od roku 1965 je Tibet čínskou autonomní oblastí. Podle svědectví mnoha aktivistů a pozorovatelů jsou v Tibetu stále porušována základní práva jako svoboda slova, politické a náboženské vyznání nebo kulturní identita. V důsledku cílené migrace čínských obyvatel se Tibeťané stali ve své zemi menšinou.

Do české zahraniční politiky vnesly otázku podpory a ochrany lidských práv listopadové dny a tandem ministra zahraničních věcí Jiřího Dienstbiera a prezidenta Václava Havla, kteří měli oba jako bývalí signatáři Charty 77 zkušenost s komunistickým kriminálem. Sama Charta 77 navíc vyzývala československé úřady k dodržování tzv. helsinského aktu, jejž ČSSR signovala a který se zavazoval právě k ochraně lidských práv.

Lidskoprávní problematika se tak na začátku 90. let stala jedním z hlavních témat československé (a později české) zahraniční politiky, Václav Havel opakovaně projevoval slova podpory opozičním aktivistům v zemích s nedemokratickým režimem (Čína, Kuba) a s dalajlamou ho pojilo osobní přátelství. Díky němu se také tibetský duchovní vůdce opakovaně účastní konference o lidských právech Fórum 2000.

Od akcentu na lidská práva tuzemská diplomacie začala ustupovat za vlád ODS, vztahy s Čínou ale zintenzivnil až kabinet sociální demokracie a ANO; za jeho působení došlo k opětovným cestám nejvyšších vládních představitelů do Číny, uzavření partnerství mezi Prahou a Pekingem i návštěvě čínského prezidenta v Česku.

Vlajka pro Tibet
Zdroj: ČTK/AP/Tsering Topgyal

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků

Ve věku 78 let zemřela v neděli dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a zakladatelka Konta Bariéry. Podílela se na řadě charitativních projektů, mimo jiné na celonárodní sbírce Konto Míša na začátku 90. let. V minulosti působila jako televizní hlasatelka, moderátorka a redaktorka.
před 1 hhodinou

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
11:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 2 hhodinami

VideoZ demonstrace si beru poučení, říká Pospíšil. Vondráček nabízí referendum proti frustraci

Hosté Duelu ČT24 probrali demonstraci na pražské Letné, návrh zákona na registr zahraničního financování a vládní plány s financováním veřejnoprávních médií. Pozvání přijali místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) a člen tohoto výboru Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle Vondráčka jsou lidé frustrování, proto na Letné demonstrují. „Naše vláda chce například zavedením veřejného referenda dát demonstrujícím řešení ke snížení občanské frustrace,“ míní. „Sobotní závěry a doporučení týkající se opozičních stran jsem si na demonstraci vyslechl a beru si z toho poučení,“ řekl Pospíšil. Diskuzí provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali požár zbrojovky v Pardubicích

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce, demonstraci na pražské Letné a geopolitickou situaci v Hormuzském průlivu. Tématem také byla otázka neshody premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Petra Pavla o tom, kdo pojede reprezentovat Česko na summit NATO. Pozvání přijali bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, autor komiksu Opráski sčeskí historje Jaz, komentátor Echo24.cz Ondřej Šmigol a komička Natálie „Tali“ Schejbalová. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 5 hhodinami

VideoOpravit nebo umístit značku. Železničáři se věnují rizikovým přejezdům

V tuzemsku zůstává přes čtyřicet špatně postavených železničních přejezdů. Problémy na nich můžou mít delší nákladní vozy. Po tragédii v Dolní Lutyni před dvěma lety železničáři zmapovali riziková místa. Našli 53 nevyhovujících. Dosud opravili čtyři; dalších devět mají v plánu. Před zbylými umístili dopravní značky zakazující vjezd některým vozidlům – například v Pečkách na Kolínsku, kde nyní platí zákaz pro soupravy delší než dvanáct metrů. Podle železničářů jde o maximum toho, co mohou udělat. Většinou se prý podobné nehody stávají v místech, kam kamiony zajíždí jen výjimečně.
před 5 hhodinami
Načítání...