Podle žebříčku, který sleduje společenský a ekonomický rozvoj regionů spolu s úrovní životního prostředí, je nejvyšší kvalita života u nás v hlavním městě. Následuje region Jihovýchod, který zahrnuje Jihomoravský kraj a Vysočinu. Naopak nejnižší kvalita života je v Ústeckém či Karlovarském kraji. V celoevropském srovnání jsou na tom české regiony spíše průměrně, nejlepší Praha skončila na 159. místě.
Žebříček kvality života: V Česku vede Praha, na chvostu Ústecko a Karlovarsko
Výsledky aktuálního žebříčku Regionálního indexu společenského rozvoje ve středu prezentovala nezisková organizace Social Progress Imperative a společnost Deloitte.
„Nejlépe z českých regionů v evropském hodnocení podle očekávání dopadla Praha, která obsadila celkově 159. pozici a region Jihovýchod (176. pozice). Jak Praha, tak region Jihovýchod získaly nejlepší hodnocení za dobré příležitosti v oblasti základního a vysokoškolského vzdělávání,“ komentoval výsledky vedoucí partner Deloitte ČR Josef Kotrba.
- 1. Praha
- 2. Jihovýchod (Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj)
- 3. Jihozápad (Jihočeský kraj a Plzeňský kraj)
- Severovýchod (Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj)
- Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj)
- Střední Čechy (Středočeský kraj)
- Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj)
- Severozápad (Karlovarský kraj a Ústecký kraj)
Nejlépe se žije ve Skandinávii
Ze srovnání regionů celé Evropské unie vyplývá, že například centrální Londýn, nejbohatší region Evropy, je ve výsledcích společenského rozvoje 'výrazně průměrným'. Sídlo evropského finančního centra a několika nejdražších nemovitostí na světě se z 272 porovnávaných regionů umístil na 81. příčce, například za severovýchodním Skotskem či Severním Irskem. Lepší společenský rozvoj než centrální Londýn vykazuje 21 britských regionů.
K oblastem, vykazujícím nižší výkony, se řadí i několik dalších významných regionů hlavních měst, včetně Bruselu, Atén, Prahy či Bratislavy.
Všechny regiony z první desítky jsou ve Finsku, Dánsku, Nizozemsku a Švédsku. Regiony s nejhoršími výkony jsou v Rumunsku a Bulharsku.
Na rozdíl od statistiky HDP nebo jiných ekonomických srovnání sleduje Index společenského rozvoje přístup obyvatel například k lékařské péči, vzdělání, bydlení, zda mají lidé uspokojivou policejní ochranu nebo zda se domohou práva.