Projev v Melantrichu udělal z Havla revolučního vůdce, vzpomíná Michael Kocáb

Čtyři dny poté, co Veřejná bezpečnost zaútočila na Národní třídě na studentský pochod k uctění památky Jana Opletala, uskutečnila se v Praze první velká demonstrace proti komunistickému režimu. Zásadní roli v ní sehrál Václav Havel.

Vlastně měl hned dvě role – aktéra začínající revoluce a organizátora celého „představení“ na balkonu Melantrichu. „Byl dramaturg, divadelník a chtěl, aby vše dobře klaplo. (…) Všechno řídil, chtěl, aby to vyšlo. No a dal to,“ shrnul Michael Kocáb.

Stejně zásadní pro další vývoj jako zdárný průběh celé demonstrace ale bylo Havlovo vystoupení na ní. Projev, ve kterém představil čerstvě založené Občanské fórum a prohlásil, že jeho členem je každý, kdo se jím cítí být, ho jednou provždy proměnil ze zatracovaného „rozvraceče socialistického zřízení“ ve tvář revoluce a později hlavu státu. „Okamžitě se etabloval mezi revoluční vůdce. Přirozeně jím byl, ale museli to uznat také občané,“ podotkl Michael Kocáb.

Demonstrace na Václavském náměstí podle něj byla velmi hekticky připravovaná. „Kdybyste tam byli toho 21., tak budete konstatovat velký zmatek,“ podotkl. Lidé, kteří koncem předchozího týdne založili Občanské fórum, se na uspořádání velké protestní akce dohodli jen tři dny předem – v sobotu večer na schůzce v Realistickém divadle, přičemž demonstrace byla v úterý.

„Všechno bylo velmi improvizované, dokonce se tam rodily všechny funkce. Den předem se narodil krizový štáb Občanského fóra. Chaos, zmatek. Postupně se etablovaly osobnosti, které se ujímaly jednotlivých funkcí, vlastně si je spontánně přivlastňovaly,“ popsal Kocáb bouřivý vývoj.

Sám se s Václavem Havlem blíže seznámil nedlouho před začátkem revolučních událostí. I když se setkali již dříve, když pozdější prezident navštívil koncert Pražského výběru, fakticky je svedly dohromady až Kocábovy politické ambice. „Na podzim 1989, odhaduji v září, možná i v srpnu jsme ho navštívili s Michalem Horáčkem a navrhli mu celou akci – přípravu Mostu, který potom organizoval rozhovory mezi disentem a Adamcem,“ vzpomněl.