Reportéři ČT: Náhrobky v kurníku II
Prostějov nedávno navštívila pozoruhodná mezinárodní delegace – dvě desítky rabínů z evropských zemí, Spojených států i Izraele. Výpravu zorganizoval Louis Kestenbaum, který vede americkou nadaci pro obnovu židovských hřbitovů Kolel Damesek Eliezer a právě o tom přišel do Prostějova vyjednávat.
„Nikomu na světě by se nelíbilo, kdyby se k jeho zemřelým rodičům jakéhokoli vyznání přistupovalo neuctivě,“ podotkl Louis Kestenbaum, když si prohlédl park na místě starého hřbitova.
Na starém prostějovském hřbitově pohřbívali zdejší židé do roku 1908. Poslední odpočinek zde nalezly zhruba dva tisíce lidí včetně rodin světových osobností, například filozofa Edmunda Husserla nebo literáta Stefana Zweiga.
Obnova hřbitova? Radnice není nadšena, ale couvá
Kestenbaumova nadace by hřbitov chtěla obnovit. Již v roce 2013 v parku také umístila alespoň symbolický náhrobek sloužící jako památník. Nyní nabízí, že rekonstrukci zaplatí. „Zavázal jsem se uhradit veškeré s tím spojené náklady,“ podotkl americký rabín, když spolu s dalšími členy své výpravy přišel do prostějovského parku. Současně však upozornil, že se mu dosud nepodařilo dohodnout se s vedením města.
Primátorka Alena Rašková (ČSSD) přišla se dvěma zásadními argumenty proti proměně parku v pietní místo. Oba souvisejí s tím, že v 70. letech u něj vznikla škola. Alena Rašková je přesvědčena, že po její stavbě nemohou v parku zůstávat žádné ostatky. „Při stavbě školy se bagrovalo hodně hluboko. Víme, že tam jsou (inženýrské) sítě, k tomu je plán,“ upozornila.
Židé jsou však přesvědčeni, že tomu tak není. „Jedná se nám o ochranu ostatků, které v těchto prostorách leží,“ řekl předseda Federace židovských obcí ČR Petr Papoušek. Podle Louise Kestenbauma by navíc ani případné zničení či přemístění ostatků na jejich požadavku nic nezměnilo. „Věříme, že když někdo zemře a vy přemístíte jeho ostatky, stále na původním místě zůstává jeho duše,“ podotkl rabín. To sice primátorka Rašková připustila, ale zdůraznila, že „z hlediska materiálního tam hřbitov opravdu není“.
Druhý argument prostějovské radnice souvisí se současným provozem školy. Primátorka připustila, že za určitých okolností by obnova hřbitova přece jenom mohla připadat v úvahu, „ale za podmínky, že zůstanou zachované únikové cesty a příjezdová cesta pro záchranný sbor“. Zástupce Kestenbaumovy nadace Tomáš Jelínek však uvedl, že se zachováním přístupu složek integrovanného záchranného systému plán na restauraci hřbitova počítá.
Prostějovská radnice přes všechny své výhrady nyní tahá za výrazně kratší konec pomyslného provazu. Za nadaci Kolel Damesek Eliezer se totiž postavil stát – ministerstvo kultury prohlásilo park, kde býval židovský hřbitov, za kulturní památku. Město se ovšem proti rozhodnutí odvolalo. „Problém (…) může vzniknout v okamžiku, kdy majitelé inženýrských sítí budou chtít nějakou opravu,“ zdůvodnila odvolání primátorka.
Podle mluvčí ministerstva Simony Cigánkové však není třeba obávat se. „Úpravy a opravy je možné i v kulturní památce provádět,“ podotkla. Dodala, že majitel památky má nárok na odbornou pomoc zdarma.
Náhrobky jako dlažba prostějovských dvorů
Louis Kestenbaum ale nemusí o obnově starého prostějovského hřbitova vyjednávat pouze s radnicí. I kdyby úřad s restaurací souhlasil, stále zůstává druhý problém – někdejší náhrobky nyní slouží jako dlažba na prostějovských dvorech, které patří soukromým majitelům. Někteří jsou k rabínům vstřícnější, jiní méně, přestože i jejich přístup se postupně mění.
Na výzvu nadace rychle reagoval například David Hanousek, jehož předci použili části náhrobků z likvidovaného hřbitova ke stavbě sklepa. Většinou jsou to jen úlomky, na jeho dvoře ale byl i jeden celý a dobře zachovalý náhrobek, který sloužil jako schod.
Až na druhý pokus se nadaci podařilo alespoň zahájit jednání s majitelkou dalšího dvora, který je starými náhrobky vydlážděn. Skupina rabínů, kteří si ho přišli prohlédnout, byla nadšena. „Podle nás mají tyto náhrobky sto až sto padesát let. To je skutečná historie,“ řekl jeden z členů delegace.
Náhrobky z prostějovského starého židovského hřbitova posloužily po zrušení hřbitova místní lidem například jako dlažba dvora.
Matka majitelky dvora Anna Holeštová však dala najevo, že Kestenbaumova nadace si nemůže náhrobky jen tak odnést. Přece jenom jde o dlažbu dvora. Rodina má podle Anny Holeštové jasný požadavek: „Udělat nový dvůr.“
Dobré i špatné signály pro Kestenbaumovu nadaci
I když Louis Kestenbaum zatím v Prostějově nemá nic jisté, situace se postupně mění. Ještě na jaře nechtěla o rekonstrukci hřbitova a přemístění náhrobků použitých jako dlažba nic slyšet ani majitelka dvora, ani prostějovská primátorka. Nyní obě opatrně připouštějí, že za určitých podmínek by nadaci mohly vyjít vstříc.
Jenomže kromě náznaků, že by mohlo úsilí amerického rabína skončit úspěchem, se dějí v Prostějově i věci, které naznačují spíše opak. Počátkem srpna obvinila nadace Kolel Damesek Eliezer radnici, že nechala při opravě chodníku odstranit poslední zbytek zdi někdejšího hřbitova.
Město však obvinění odmítlo. Náměstek primátorky Zdeněk Fišer uvedl, že nešlo o zídku hřbitova, nýbrž o obrubník chodníku. „Jeho základ byl takzvaně 'vyšalovaný'. V době výstavby zídky bývalého židovského hřbitova se beton nepoužíval,“ poukázal. Ministerstvo kultury nicméně kvůli údajnému zbourání pozůstatku bývalé zdi hřbitova požádalo oddělení památkové péče magistrátu o zahájení přestupkového řízení.
