Židovský hřbitov v Prostějově zničený nacisty chce obnovit nadace, jde to však ztuha

14 minut
Reportéři ČT: Náhrobky v kurníku II
Zdroj: ČT24

Ze 120 až 140 tisíc československých občanů, kteří se hlásili k židovské víře, vyvraždili nacisté mezi lety 1941 a 1945 asi dvě třetiny. Z jedné z nejpočetnějších moravských komunit v Prostějově, kde před okupací žilo asi 1500 židů, přežili jen jednotlivci. Nacisté však nejenže zdecimovali prostějovskou židovskou obec, navíc se pokusili zajistit, aby po ní v Prostějově nezůstalo ani památky. Do značné míry uspěli. A tak na místě starého židovského hřbitova je nyní park a náhrobky z něj posloužily k vydláždění dvorků.

Prostějov nedávno navštívila pozoruhodná mezinárodní delegace – dvě desítky rabínů z evropských zemí, Spojených států i Izraele. Výpravu zorganizoval Louis Kestenbaum, který vede americkou nadaci pro obnovu židovských hřbitovů Kolel Damesek Eliezer a právě o tom přišel do Prostějova vyjednávat.

„Nikomu na světě by se nelíbilo, kdyby se k jeho zemřelým rodičům jakéhokoli vyznání přistupovalo neuctivě,“ podotkl Louis Kestenbaum, když si prohlédl park na místě starého hřbitova.

Na starém prostějovském hřbitově pohřbívali zdejší židé do roku 1908. Poslední odpočinek zde nalezly zhruba dva tisíce lidí včetně rodin světových osobností, například filozofa Edmunda Husserla nebo literáta Stefana Zweiga.

Obnova hřbitova? Radnice není nadšena, ale couvá

Kestenbaumova nadace by hřbitov chtěla obnovit. Již v roce 2013 v parku také umístila alespoň symbolický náhrobek sloužící jako památník. Nyní nabízí, že rekonstrukci zaplatí. „Zavázal jsem se uhradit veškeré s tím spojené náklady,“ podotkl americký rabín, když spolu s dalšími členy své výpravy přišel do prostějovského parku. Současně však upozornil, že se mu dosud nepodařilo dohodnout se s vedením města.

Primátorka Alena Rašková (ČSSD) přišla se dvěma zásadními argumenty proti proměně parku v pietní místo. Oba souvisejí s tím, že v 70. letech u něj vznikla škola. Alena Rašková je přesvědčena, že po její stavbě nemohou v parku zůstávat žádné ostatky. „Při stavbě školy se bagrovalo hodně hluboko. Víme, že tam jsou (inženýrské) sítě, k tomu je plán,“ upozornila.

Židé jsou však přesvědčeni, že tomu tak není. „Jedná se nám o ochranu ostatků, které v těchto prostorách leží,“ řekl předseda Federace židovských obcí ČR Petr Papoušek. Podle Louise Kestenbauma by navíc ani případné zničení či přemístění ostatků na jejich požadavku nic nezměnilo. „Věříme, že když někdo zemře a vy přemístíte jeho ostatky, stále na původním místě zůstává jeho duše,“ podotkl rabín. To sice primátorka Rašková připustila, ale zdůraznila, že „z hlediska materiálního tam hřbitov opravdu není“.

Druhý argument prostějovské radnice souvisí se současným provozem školy. Primátorka připustila, že za určitých okolností by obnova hřbitova přece jenom mohla připadat v úvahu, „ale za podmínky, že zůstanou zachované únikové cesty a příjezdová cesta pro záchranný sbor“. Zástupce Kestenbaumovy nadace Tomáš Jelínek však uvedl, že se zachováním přístupu složek integrovanného záchranného systému plán na restauraci hřbitova počítá.

Prostějovská radnice přes všechny své výhrady nyní tahá za výrazně kratší konec pomyslného provazu. Za nadaci Kolel Damesek Eliezer se totiž postavil stát – ministerstvo kultury prohlásilo park, kde býval židovský hřbitov, za kulturní památku. Město se ovšem proti rozhodnutí odvolalo. „Problém (…) může vzniknout v okamžiku, kdy majitelé inženýrských sítí budou chtít nějakou opravu,“ zdůvodnila odvolání primátorka.

Podle mluvčí ministerstva Simony Cigánkové však není třeba obávat se. „Úpravy a opravy je možné i v kulturní památce provádět,“ podotkla. Dodala, že majitel památky má nárok na odbornou pomoc zdarma.

Náhrobky jako dlažba prostějovských dvorů

Louis Kestenbaum ale nemusí o obnově starého prostějovského hřbitova vyjednávat pouze s radnicí. I kdyby úřad s restaurací souhlasil, stále zůstává druhý problém – někdejší náhrobky nyní slouží jako dlažba na prostějovských dvorech, které patří soukromým majitelům. Někteří jsou k rabínům vstřícnější, jiní méně, přestože i jejich přístup se postupně mění.

Na výzvu nadace rychle reagoval například David Hanousek, jehož předci použili části náhrobků z likvidovaného hřbitova ke stavbě sklepa. Většinou jsou to jen úlomky, na jeho dvoře ale byl i jeden celý a dobře zachovalý náhrobek, který sloužil jako schod.

Až na druhý pokus se nadaci podařilo alespoň zahájit jednání s majitelkou dalšího dvora, který je starými náhrobky vydlážděn. Skupina rabínů, kteří si ho přišli prohlédnout, byla nadšena. „Podle nás mají tyto náhrobky sto až sto padesát let. To je skutečná historie,“ řekl jeden z členů delegace.

Náhrobky z prostějovského starého židovského hřbitova posloužily po zrušení hřbitova místní lidem například jako dlažba dvora.
Zdroj: ČTK/AP/Petr Josek

Matka majitelky dvora Anna Holeštová však dala najevo, že Kestenbaumova nadace si nemůže náhrobky jen tak odnést. Přece jenom jde o dlažbu dvora. Rodina má podle Anny Holeštové jasný požadavek: „Udělat nový dvůr.“

Dobré i špatné signály pro Kestenbaumovu nadaci

I když Louis Kestenbaum zatím v Prostějově nemá nic jisté, situace se postupně mění. Ještě na jaře nechtěla o rekonstrukci hřbitova a přemístění náhrobků použitých jako dlažba nic slyšet ani majitelka dvora, ani prostějovská primátorka. Nyní obě opatrně připouštějí, že za určitých podmínek by nadaci mohly vyjít vstříc.

Jenomže kromě náznaků, že by mohlo úsilí amerického rabína skončit úspěchem, se dějí v Prostějově i věci, které naznačují spíše opak. Počátkem srpna obvinila nadace Kolel Damesek Eliezer radnici, že nechala při opravě chodníku odstranit poslední zbytek zdi někdejšího hřbitova.

Město však obvinění odmítlo. Náměstek primátorky Zdeněk Fišer uvedl, že nešlo o zídku hřbitova, nýbrž o obrubník chodníku. „Jeho základ byl takzvaně 'vyšalovaný'. V době výstavby zídky bývalého židovského hřbitova se beton nepoužíval,“ poukázal. Ministerstvo kultury nicméně kvůli údajnému zbourání pozůstatku bývalé zdi hřbitova požádalo oddělení památkové péče magistrátu o zahájení přestupkového řízení.

14 minut
Reportéři ČT: Náhrobky v kurníku (11. dubna 2016)
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěBabiš znovu žádá ve sněmovně jednání o obraně

Poslanecká sněmovna má pokračovat v projednávání povinné registrace ubytovacích zařízení včetně soukromých bytů i hostů v připravovaném elektronickém systému eTurista. Ve druhém čtení jsou také například novely o převodu odpovědnosti za lékařské pohotovosti z krajů na zdravotní pojišťovny a o rozšíření pravomocí společenství obcí. Vládní koalice v úvodu jednání prosadila, aby se mohlo jednat až do noci.
14:00Aktualizovánopřed 24 mminutami

Úspěch země závisí na tom, jak se změní EU, řekl Fiala

Úspěch Česka závisí na tom, jak se změní celá Evropa, sdělil na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Za hlavní problém pro konkurenceschopnost EU vnímá zejména nadměrnou regulaci. Podle ekonoma Václava Vislouse (Piráti) vzniká nadměrná byrokracie spíše implementací unijních pravidel na národní úrovni. Tuzemský byznys podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje potřebuje vidět skutečné změny jako třeba dokončení jednotného evropského trhu.
13:26Aktualizovánopřed 49 mminutami

Kostarické pozemky spojené s Budinským z kauzy Motol zkoumali Reportéři ČT

Reportéři ČT se vydali do Kostariky, aby prověřili, zda tam skončily miliony korun z veřejných peněz v rámci korupční kauzy Motol. V turistické oblasti Guanacaste vlastní pozemky firmy spojené s bývalým náměstkem ředitele pražské Fakultní nemocnice v Motole Pavlem Budinským. Podle tamních úřadů se jedná o zemědělskou půdu, ale přesto tam stojí několik domů.
před 1 hhodinou

Kvůli suchu a větru hrozí požáry

Kvůli přetrvávajícímu suchu a očekávanému větru varují meteorologové před zvýšeným nebezpečím vzniku a šíření požárů. Výstrahu vydali na středu a čtvrtek pro většinu území Čech, Vysočinu a část Jihomoravského kraje.
před 4 hhodinami

Bojoval u Kyjeva i na Dukle, nejdřív ale Jan Ihnatík skončil v gulagu

Voják, legionář a vězeň sovětského gulagu. Janu Ihnatíkovi je sto tři let, jako mladík chtěl s přáteli bojovat proti Hitlerovi, a proto utekl do Sovětského svazu. Tam byl ale za nelegální překročení hranice odsouzen na tři roky nucených prací a deportován do pracovního tábora stovky kilometrů severně od Moskvy. Teprve po propuštění se přihlásil do nově vzniklých československých jednotek.
před 4 hhodinami

EU chce kvůli výpadkům léků posílit vlastní výrobu

Společné nákupy, sdílené zásoby a větší investice do vlastní produkce. Unie chce vrátit výrobu léků do Evropy a novými zákony posílit vlastní soběstačnost v tomto směru. O nutnosti vymanit se ze závislosti na nespolehlivých dodavatelích hovoří i český premiér Petr Fiala (ODS). Podpořit výrobu ve své zemi hodlá také americký prezident Donald Trump. Po jeho nedávném prohlášení, že cla zasáhnou i farmaceutický trh, některé firmy ohlásily, že v USA zvýší investice.
před 10 hhodinami

Záchytka na jihu Čech praská ve švech, opilci zatěžují nemocnice

Protialkoholní záchytná stanice v Českých Budějovicích je plná i ve všedních dnech. V jihočeském kraji je jediná a má pouze pět lůžek, což nestačí. Opilci proto mnohdy končí v nemocnicích, kde zdržují jak záchranáře, tak zdravotníky na urgentních příjmech. Kraj však mimo jiné kvůli velké ztrátě zřízení další záchytné služby neplánuje.
před 10 hhodinami

Obezitě Čechů se věnoval pořad ČT Fenomén doby

Češi každým rokem přibírají, přes šedesát procent lidí a každé čtvrté dítě trpí nadváhou nebo obezitou. Jak je těžké shazovat nadbytečná kila? Jaké zdravotní problémy obezita přináší? Mohou za obezitu u dětí jejich rodiče? A proč je důležité rozlišovat mezi hladem a chutí? Tématu se věnoval publicistický pořad České televize Fenomén doby.
před 17 hhodinami
Načítání...