Česká republika pošle do Bulharska skupinu policistů, která bude v rámci migrační krize pomáhat střežit vnější hranici Evropské unie. Po jednání se svým bulharským protějškem Rosenem Plevnelievem to oznámil český prezident Miloš Zeman. Unie by podle něj měla dosavadní úsilí Sofie ocenit tím, že zemi přijme do schengenského prostoru.
Praha vyšle policisty do Bulharska a podpoří jeho vstup do Schengenu, oznámil Zeman
Zeman: Česko Bulharsku pomůže vysláním policistů (zdroj: ČT24)
„Bulharsko opevňuje svoje hranice s Tureckem a shodli jsme se, že by bylo vhodné, aby Česká republika v této souvislosti pomohla vysláním policistů,“ prohlásil Zeman poté, co Plevnelieva přijal na Pražském hradě. „Tyto hranice nejsou jenom hranicemi Bulharska, ale jsou hranicemi Evropské unie, a právě proto by tato pomoc byla velmi žádoucí od všech zemí EU, nejenom od České republiky.“
Bulharsko není zdaleka první zemí jihovýchodní Evropy, které Česká republika nabídla v rámci migrační krize policejní pomoc. Policisté už kvůli přílivu běženců do Evropy pomáhali na deseti zahraničních misích. Od konce loňského roku působili v Řecku, Slovinsku, Maďarsku nebo Makedonii. Čtyřicítka policistů odletěla na začátku srpna do Makedonie, vrátit by se měli 12. září.
Do Bulharska, do Maďarska
Zemanův příslib Sofii přichází ve chvíli, kdy míří padesát mužů také na maďarskou hranici se Srbskem. „Nebudete chránit pouze Maďarsko, ale také vaši domovinu,“ řekl policistům při odjezdu maďarský velvyslanec v ČR Tibor Petö a připomněl tím, že hranice se Srbskem je také schengenskou hranicí. Česko bylo podle velvyslance první zemí, která Maďarsku pomohla, když požádalo o spolupráci.
Ve všech zmíněných případech se pomoc týká zemí, kterými prochází takzvaná balkánská migrační trasa mezi Tureckem a německy mluvícími státy Evropské unie. A právě s Tureckem sdílí přímou hranici také Bulharsko.
„Co se týče migrační vlny, máme stejný názor,“ uvedl na Hradě sám Plevneliev. „Musíme rozlišovat mezi těmi migranty, kteří utíkají, aby zachránili své životy, a těmi, kteří utíkají, protože hledají lepší ekonomickou perspektivu. Měli bychom upřímně říct, že nemůžeme každému migrantovi garantovat práci a plat, které si přeje.“
Jako Bulhaři nevidíme rozpor v tom, abychom efektivně ochraňovali hranice Evropské unie a současně dodržovali práva humanity, lidská práva a svobody.
Bulharsko do Schengenu?
Bulharsko podle svého prezidenta na nutnost migranty rozlišovat upozorňovalo už od vypuknutí migrační krize, Sofie také upozorňuje, že v rámci ochrany hranice Evropské unie plně dodržuje pravidla schengenského prostoru, přestože spolu s Chorvatskem a Rumunskem patří mezi země, kteří – ač členové osmadvacítky – nejsou jeho součástí.
Miloš Zeman v této souvislosti poznamenal, že by bylo žádoucí, aby se bulharská situace po splnění nezbytných vstupních podmínek změnila, „a to jako výraz vděčnosti za úsilí, které při chránění těchto hranic Bulharsko vytváří“.
„V těžkých letech se Bulharsko k vnější hranici Evropské unie chová mnohem lépe než některé země, které jsou v Schengenu. Byla by to zasloužená pozice,“ reagoval Plevneliev.
Bulharský prezident byl na Pražském hradě přivítán s vojenskými poctami hodinu před polednem. Poté se Zemanem mluvil v soukromí a následovalo jednání národních delegací. Odpoledne si bulharský prezident půjde prohlédnout svatovítskou katedrálu. V podvečer se pak setká v Kramářově vile s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Mluvit by spolu měli o vzájemných vztazích a hospodářské spolupráci obou zemí.