Pokud se po povinném očkování projeví závažné nežádoucí účinky, v budoucnu by se lidé mohli od státu dočkat odškodnění. Ministerstvo zdravotnictví teď připravuje návrh zákona, kterým by tak mohl ovlivnit debatu zastánců a odpůrců očkování. S ohledem na zahraniční zkušenosti nicméně vakcinologická společnost odhaduje, že by v Česku na kompenzace dosáhlo jen třeba pět lidí do roka.
Povinné očkování podle odhadů ministerstva zdravotnictví ročně zabrání 150 tisícům infekcí a pěti stům úmrtí. Stejně jako odborné společnosti a většina pediatrů tudíž považuje povinné očkování za nutnost. Zastání má i mezi většinou rodičů. Někteří se ale proti povinnosti staví, příkladem je situace, kdy měl první potomek v souvislosti s aplikováním vakcíny vážné problémy, takže se u druhého dítěte bojí, že se scénář bude opakovat.
Cenou za ochranu populace očkováním jsou možné vedlejší účinky. Opravdu závažné reakce na vakcínu se však podle odborníků počítají v jednotkách případů ročně. V budoucnu by ale právě takové pacienty mohl stát odškodňovat.
„Stát by měl převzít odpovědnost, pokud lékař naočkoval lege artis vlastně na objednávku státu,“ podotkla předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Alena Šebková. Dosud leží zodpovědnost na očkujících lékařích, kteří opakovaně o změnu žádali.
Návrh ministerstva podporuje i vakcinologická společnost. „Pokud se podíváme do okolních států, podobný fond je v Rakousku, ve Spojených státech existuje 25 let, takže jednoznačně ano,“ prohlásil předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.
Lidé by nemuseli následky prokazovat až u soudu
Stát by měl odškodnit pacienty s vybranými nežádoucími účinky, které mají prokázanou souvislost s vakcínou. Následky by lidé nemuseli prokazovat u soudu. Tam to podle ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakuba Dvořáčka totiž často trvá dlouhou dobu. „Proto vlastně tyto fondy po Evropě vznikaly a vznikají. Aby pacient nečekal tak dlouho. Stát se postará o to, aby byla nějaká náhrada, pokud už škoda vznikla,“ uvedl Dvořáček.
Kompenzace by nicméně získali jen pacienti se závažnými trvalými následky, například poškozením mozku. „Počítá se zatím předběžně s paušální částkou odškodného 300 tisíc korun, ale to se samozřejmě může ještě v rámci připomínkového řízení změnit. Pak samozřejmě podle rozsahu následků, tam budou fakultativní možnosti dalších variabilních složek,“ přiblížil mluvčí ministerstva Ladislav Šticha. V případě trvalého poškození, kdy by očkovaný potřeboval celodenní péči, by tak částka byla významně navýšena.
Podle koalice návrh pomůže debatám kolem povinného očkování. „Bude jasně řečeno, že je určité minimální procento, kdy může dojít k postižení. Populace bude uklidněná, že se to netýká masové části dětí,“ řekl místopředseda poslaneckého výboru pro zdravotnictví David Kasal (ANO).
Podle některých poslanců by k uklidnění situace mohla přispět i větší svoboda v očkovacích kalendářích, které stanovují, kdy a čím lékaři děti očkují. „Je možné a je to i vhodné a potřebné, aby se sáhlo k takzvaným individuálním očkovacím plánům, pokud to bude potřeba tak, aby se třeba rozložily vakcíny,“ upozornil člen výboru Jiří Skalický (TOP 09).
Plánovaný zákon o odškodnění chce ministerstvo zdravotnictví dokončit na podzim. Do konce listopadu by ho tak měla mít na stole vláda.
- V Česku se ročně naočkuje přes milion vakcín.
- V roce 2015 lékaři a rodiče dětí nahlásili podezření na nežádoucí účinky v 1156 případech. Většina patřila mezi očekávatelné a nepříliš závažné.
- Nejčastěji se potíže objevily po hexavakcíně - očkování proti šesti nemocem naráz. Nežádoucí účinky hlásili lidé taky v souvislosti s dalšími kombinovanými vakcínami.
- Po aplikaci hexavakcíny v některých případech pediatři a rodiče upozorňují na horečky nebo zarudnutí v místě vpichu. Méně často se objeví třeba nespavost, velmi zřídka pak třeba i křeče.
- Diskuse se vedou o souvislosti MMR vakcíny s autismem. Studie z roku 1998 britského lékaře Andrew Wakefielda, která vazbu potvrzovala, byla později anulovaná a označená za padělanou. Zato rozsáhlá studie na 95 tisících dětech provedená v USA v letech 2001 až 2012, jejíž výsledky zveřejnil časopis Americké lékařské společnosti loni, žádnou souvislost mezi očkováním a rozvojem poruchy nepotvrdila.
