Höschl: Čeká nás možná izraelizace Evropy, kdy si na útoky budeme muset zvyknout

Evropu v posledních dnech zasáhla další vlna útoků, při kterých zemřely desítky lidí. Podle psychiatra a ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla se buď Evropa vzpamatuje a začne se efektivněji bránit, nebo si musíme na útoky zvyknout jako například na dopravní nehody. Situaci přirovnal k Izraeli, kde jsou útoky na obyvatele poměrně časté.

Současná vlna útoků v Evropě má podle Höschla tři hlavní zdroje. Jedním je náboženský islámský fanatismus. Druhým může být souhra osobních frustrací lidí, kteří se sebou mají nějaké problémy a dostali se do prostředí, kterému příliš nerozumí.

„Cítí se poníženi, nedostatečně respektováni a mohou mít i psychické či osobnostní úchylky. To vše sytí jejich agresivitu vůči hostitelské populaci,“ řekl v pořadu Devadesátka.

Třetím zdrojem je podle Höschla určitá nápodoba přechozích činů, která je podporovaná i medializací útoků: „Potenciální útočníci, kteří se domnívali, že je něco takového nerealizovatelné, vidí, že to jde.“ Poměr, v jakém jsou jednotlivé zdroje namíchány, je pak u každého útočníka jiný.

Vycvičit se, připravit se, dávat větší pozor

Jak dlouho ale může vlna útoků trvat? Podle Höschla buď nějakým způsobem pomine a Evropa se vzpamatuje a začne se efektivněji bránit. „Mimo jiné tím, že v těchto otázkách odbourá zbytečnou politickou korektnost a začne hledat skutečné zdroje zla a označovat ho pravým jménem. Nebo je druhý scénář, že si na to budeme muset zvyknout,“ obává se.

85 minut
Höschl: Čeká nás možná izraelizace Evropy
Zdroj: ČT24

Podle Höschla pak nastane takzvaná izraelizace Evropy. Útokům tohoto typu totiž nejde dost dobře předcházet: „Nemají žádnou vývojovou logiku. Bouchne to ve městě i v malé nenápadné vesničce.“

Lidé v takovém případě buď budou vnímat útoky jako dopravní nehody, při kterých ročně jen v Česku zemře kolem 700 lidí, nebo se s tím naučí pracovat a bránit se: „Vycvičit se, připravit se, dávat větší pozor. Když jdete v Izraeli do kavárny, vidíte šestnáctileté holky s kvéry, které to tam hlídají.“

Útokům čelí v Evropě zejména Francie a Německo. V Nice při nedávném teroristickém útoku zemřelo 84 lidí. V úterý zavraždili dva teroristé faráře v kostele na severu Francie. V německém Ansbachu se o víkendu odpálil sebevražedný atentátník. Zabil jen sám sebe a několik lidí zranil. 

Přibývá i útoků psychicky nemocných lidí. V Japonsku bývalý zaměstnanec ubodal v ústavu pro postižené 19 lidí. V Česku minulý týden zemřela žena při potyčce v nákupním centru. Útočnici ve stejný den propustili z Psychiatrické nemocnice v Bohnicích, kde se léčila dobrovolně. Soud ženu poslal do vazby, hrozí jí až 18 let.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček nechává postup nemocnice zkontrolovat. Primář léčebny v Bohnicích a soudní znalec v oboru psychiatrie Jiří Švarc ale v této souvislosti v pořadu Devadesátka upozornil, že pacientka se léčila dobrovolně: „S jejím trestním jednáním na svobodě skutečně nemocnice nemůže být spojována.“

Poruchu osobnosti lékaři nezmění

„V médiích vznikl dojem, že ti, kteří jsou násilní nebo páchají trestnou činnost, mají být v péči lékařů. Tak to není, my jsme psychiatři a v naší péči jsou duševně nemocní lidé, kteří o to buď stojí, nebo jsou pro to zákonné podmínky nebo jim po trestném činu uloží soud ochranné léčení,“ vysvětlil Švarc.

Útočnice z Prahy byla z pohledu zákona beztrestná. „Není zcela pravda, že někoho před týdnem škrtila. Rozhodně to nebylo řešeno jako trestný čin, asi ani jako přestupek… Zlo nevymýtíme a v tomto případě šlo o poruchu osobnosti. To jsou lidé, kteří se buď nechtějí léčit, nebo se léčit chtějí, ale my o to příliš nestojíme, protože je to vada charakteru a nezměníme to,“ upozornil.

Lékaři mohou pacienta hospitalizovat i bez jeho souhlasu, ze zákona ale žádnou takovou povinnost nemají. Jde o případy, kdy lidé v důsledku duševní poruchy ohrožují sebe nebo své okolí. „Teď se to zpřísnilo a do zákona přibylo, že situaci nelze řešit jinak než ambulantně a musí jít o bezprostřední ohrožení – psychiatři to musí vidět. Nestačí, že o tom slyšeli… Říkám lékařům, že pokud jsou na pochybách, ať raději nepřijímají. Dostali jsme už i pokutu 50 tisíc za to, že jsme někoho hospitalizovali nedobrovolně, protože jen vyhrožoval,“ dodal Švarc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho zaměstnance úřadu a sebe, dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
09:16Aktualizovánopřed 53 mminutami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 1 hhodinou

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zuny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich užitné hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
před 1 hhodinou

Soud potvrdil trest Igoru Mižákovi za zveřejnění korespondence expremiérů

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil peněžitý trest 200 tisíc korun pro zakladatele a správce webu White Media Igora Mižáka. Web podle žalobce zveřejnil stovky až tisíce soukromých listin či dat. Soud zamítl odvolání obžalovaného, rozhodnutí je tedy pravomocné. Třem poškozeným, kteří se proti rozhodnutí městského soudu odvolali, soud také přiznal náhradu nemajetkové újmy. Mižák má každému zaplatit padesát tisíc korun.
před 1 hhodinou

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Serveru Info.cz to potvrdil vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun. Podle informací ČTK bude Šereda nadále pracovat jako řadový státní zástupce. Důvody rezignace Šeredy na funkci ředitele odboru podle serveru nejsou známy, rozhodnutí údajně v úterý oznámil Dragoun kolegům.
12:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozhodnutí je na mandátovém výboru, řekl Okamura ke svému vydání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu před výborem vyjádřil jako první. Následně mluvil Okamura, který řekl, že rozhodnutí o vydání je na výboru. Doporučení plénu k žádostem výbor vydá 3. února. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
11:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...