Senátorka Eva Syková rezignovala na funkci ředitelky Ústavu experimentální medicíny. Rada její rezignaci přijala. Ve vědecké práci ale bude v ústavu pokračovat dál. Nevzdá se ani funkce senátorky. Nevidí k tomu podle svých slov důvod. Do Senátu byla zvolena jako nestraník za ČSSD. Syková čelí kritice kvůli léčbě kmenovými buňkami, na kterou si pacienti museli přispívat stovky tisíc.
Syková se jednání rady, které předsedá, neúčastnila. Už dříve Radiožurnálu řekla, že rezignaci zvažuje. Přestože má podporu svých kolegů, nechtěla jakýmkoliv způsobem poškodit ústav. Domnívá se ale, že nic nezákonného neudělala.
Podle svých slov bude dál pokračovat ve vědecké práci v ústavu. Tým, který zkoumá kmenové buňky, má podle ní dobré výsledky: „Pracuje na kmenových buňkách i na těch, za které byla udělena Nobelova cena, tak to asi není šarlatánství. Bude publikovat vědecké práce, jako jedno z nejproduktivnějších oddělení ústavu a bude se snažit převést ty výsledky do praxe.“
Syková: V Senátu zůstanu, funkci plním dobře
Syková se nevzdá ani postu senátorky. „Svoji funkci v Senátu plním dobře, alespoň se domnívám. Podpořilo mě již dříve písemně kolem dvaceti senátorů a také si to projednám se senátním klubem, ale myslím, že tam těžko může někdo odvolávat,“ uvedla.
Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš Sykovou v úterý odvolal formálně z funkce. Poškodila podle něj dobré jméno celé akademie i ústavu. Rada ústavu nyní měla jeho rozhodnutí potvrdit. „Projednala návrh pana profesora Drahoše na odvolání paní profesorky a vyjádřila se, že oceňuje vědeckou práci paní profesorky i její manažerské schopnosti,“ uvedl mluvčí ústavu Tomáš Staněk.
Jednání rady ale bylo podle Staňka bouřlivé. Problém vidí v tom, že kauza se v médiích odehrála v rozporu s fakty, kterými ústav disponuje. „Jedna z velkých částí diskuse byla, zda-li by neměl profesor Drahoš zvážit akceptaci těchto faktů a dokumentů,“ poznamenal.
Informace, kterými se Syková snaží vysvětlovat celou kauzu, podle Staňka ukazují, že nedošlo k žádnému pochybení kromě malé procesní chyby v případě komunikace s pacienty. Syková se podle něj bude snažit dokázat, že nedošlo k neetickému chování a hlavní snahou bylo pomoci pacientům se smrtelnou amyotrofickou laterální sklerózou (ALS).
Statisíce za léčbu, která je bezplatná
Dlouholetá šéfka ústavu a senátorka za ČSSD čelí kritice kvůli přijímání peněz od pacientů za účast v klinické studii týkající se léčby kmenovými buňkami. Na případ upozornili Reportéři ČT.
Vědecký tým lékařky, který v Motole provádí experimentální léčbu nemoci známé jako ALS, si nechával od svých pacientů za terapii kmenovými buňkami vyplácet 150 tisíc korun jako sponzoský dar. Účast na studii je přitom ze zákona bezplatná, vliv kmenových buněk na smrtelné onemocnění se navíc dosud nepodařilo prokázat. Vedení Motola chystá žalobu na porušení dobrého jména.
Syková tvrdí, že žádný pacient za svou účast v klinické studii neplatil. „Stát ovšem nikdy neřekl, kde se mají finanční prostředky na takovou studii sehnat. Kdyby totiž nešlo o nemoc s tak vážným průběhem, tak bychom nikdy nezkoušeli postup urychlit a zde jsme neměli jinou možnost než sehnat finance na realizaci studie,“ popsala.
Už ve středu ale rezignovala na členství a funkci první místopředsedkyně vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Vyzvali ji k tomu někteří vědci a později i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Naopak prezident Miloš Zeman vyzval k velkorysosti vůči vědkyni, podle něj by se mělo přihlédnout k jejím vědeckým úspěchům. V roce 2013 jí udělil státní vyznamenání – medaili Za zásluhy.
Jednasedmdesátiletá vědkyně Eva Syková je autorkou více než 600 publikací a spoluautorkou několika patentů. V minulosti působila ve Fyziologickém ústavu ČSAV, Ústav experimentální medicíny vedla od roku 2001. V říjnu 2012 se dostala za ČSSD do Senátu a v září před dvěma lety se stala i poradkyní premiéra pro vědu a výzkum.
Jako lékařka se věnuje biomedicíně (oboru neurovědy) a její specializací je
výzkum chorob mozku a míchy. V posledním desetiletí se intenzivně zabývá výzkumem kmenových buněk. Podporuje rozvíjející se vědní obor – regenerativní medicínu.
V roce 2008 se Syková neúspěšně ucházela o místo předsedkyně Akademie věd ČR. Ve volbě prohrála s Jiřím Drahošem. Před rokem se o ní spekulovalo jako o možné nástupkyni odvolaného ministra školství Marcela Chládka.
