Předseda Senátu Milan Štěch i předseda Asociace krajů Michal Hašek (oba ČSSD) zpochybnili oprávněnost církevních žalob na kraje a obce kvůli vydávání majetku. Kraje se podle Haška chtějí bránit třeba i u Ústavního soudu. Řekli to po společném jednání v Praze.
Hašek připomněl, že podle smlouvy navazující na zákon o církevních restitucích se zástupci církví zavázali k tomu, že nebudou vznášet další majetkové nároky.
Restituční zákon se přitom podle Haška na obce ani kraje nevztahuje, církve mají za svůj někdejší majetek v jejich držení dostat finanční náhradu. „Není možné, aby církve pobíraly velkorysou finanční náhradu, která byla započítána mimo jiné i za majetek, který se neměl vydávat, a vedle toho teď najednou individuálními žalobami se domáhaly také vydání konkrétních nemovitých nebo movitých věcí,“ prohlásil Hašek.
Jako příklad uvedl budovy gymnázia v Mikulově nebo střední odborné školy v Českých Budějovicích. Také Štěch má zato, že smlouva je těmito žalobami porušována.
Analýza má ukázat možnosti obrany majetku
Předseda Asociace krajů připomněl, že se obrátil na zástupce parlamentu a požádal o vypracování právní analýzy dodržování uvedené smlouvy a možností dalších právních kroků. Hodlá se obrátit také na kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). „Chceme s vládou jednat o společné obraně veřejného majetku,“ prohlásil.
Hašek chce příští týden při jednání asociace v Ústeckém kraji projednat návrh Jihočeského kraje na zdanění finančních náhrad církvím za nevydaný majetek. Štěch chce nechat prověřit, zda je návrh „právně realizovatelný“ a není v kolizi s restitučním zákonem.
Téma církevních restitucí způsobuje silné vnitřní pnutí také v koalici. Zatímco ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce podpořit komunistický návrh na zdanění náhrad, lidovci se staví proti. Podle nich by šlo o porušení koaliční smlouvy. O uvalení daně na dvoumiliardové roční platby církvím jsou ale ochotní jednat sociální demokraté. Pravicová opozice je proti.
