Židovské obce kritizují Štěcha, projev v Terezíně byl prý protiněmecký

Ve stejný den, kdy ministr kultury Daniel Herman jako historicky první zástupce české vlády vystoupil na sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu, hovořil o Češích a Němcích po konci druhé světové války taky předseda Senátu Milan Štěch – a pronesl ústřední projev na letošní Terezínské tryzně.

Při pietním shromáždění na Národním hřbitově mimo jiné prohlásil, že nelze srovnávat násilí páchané nacisty s násilím, které páchali Češi na odsunovaných Němcích. „Zločiny během odsunu byly dílem konkrétních jednotlivců, zato nacistické zločiny během okupace byly součástí oficiální a promyšlené politické kampaně německého státu,“ uvedl.

K historii je podle něj potřeba přistupovat se sebereflexí, ale zároveň objektivně, jako to dělalo Německo po válce. „Nepodléhejme momentálním geopolitickým náladám, ale zároveň se dívejme s hrdostí. S hrdostí na ty, co se za naši svobodu obětovali, bojovali a s úctou ke všem obětem nacistického teroru,“ doplnil Štěch.

Štěch: Byl to protinacistický, nikoliv protiněmecký projev

Podle pražské židovské obce a Federace židovských obcí České republiky Štěchův projev držel nepříjemný tón. „Hlavní projev předsedy Senátu Milana Štěcha se nesl v protiněmeckém nacionalistickém duchu, který podle našeho názoru 71 let po skončení druhé světové války na vzpomínkovou akci nepatří,“ napsaly obě organizace ve svém prohlášení.

Předseda horní komory taková nařčení odmítá. „Domnívám se, že nikdo, kdo můj projev poslouchal ušima, ho nemůže nazvat protiněmeckým. Snad jedině protinacistickým. V projevu jsem mimo jiné výslovně zmínil, že Německo může být pro nás vzorem tím, jakým způsobem se vypořádalo se svou minulostí,“ reagoval.

 

Židovské obce k Vodičkovi: Hrubé xenofobní stereotypy

Židovské obce odsoudily také projev předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS), organizace zastupující odbojáře či vojáky bojující za druhé světové války proti nacistům. Nejvyšší představitel ČSBS využil Terezínskou tryznu k tomu, aby veřejnost varoval před možnými následky migrační krize.

„Ohlížíme-li se za minulostí a děsivostí druhé světové války, musíme se spolu s vrcholnými politiky naší země i vratké Evropské unie zamyslet nad tím, jak bránit tisícileté hodnoty naší kultury před invazí kultury jiné s cíli, které si můžeme domyslet,“ prohlásil ve svém projevu. „My, kteří žijeme v srdci Evropy, máme vůči ní povinnost nikdy nepřipustit, aby byla zničena třeba i řízenou invazí, která ji má v těch či oněch zájmech v jejích základech změnit.“

Již přímo během tryzny se proti těmto slovům ohradil zemský rabín Karol Sidon a upozornil na „odlišnou židovskou zkušenost“, kdy se státy západního světa na sklonku třicátých let bránily migraci Židů ze zemí, jež ohrožovalo nebo obsadilo hitlerovské Německo. „Všichni (Židé) zahynuli nejenom kvůli tomu, že je Němci vyvražďovali, ale také proto, že jim svět nežidovský, ale nakonec i židovský, uzavřel cestu záchrany,“ prohlásil Sidon.

Nyní se židovské obce proti Vodičkově řeči ohrazují společně: „Předseda svazu Vodička ve svém vystoupení označil současnou migraci za invazi a uchýlil se k hrubým xenofobním stereotypům. Bez ohledu na osobní názory na současnou politiku vůči migrantům považujeme takové výroky za nepřijatelné,“ uvedly obce.