Proč Češi nevěří EU? Stále ještě nerozumí tomu, jak funguje, míní Vladimír Špidla

V neděli to bude přesně dvanáct let od vstupu České republiky do Evropské unie. Důvěra Čechů v EU se přitom nyní ocitla na historickém minimu. Z dubnového průzkumu CVVM vyplývá, že jí věří jen zhruba třetina lidí. Většina hodnotí negativně postup Unie při řešení migrační krize. Jak si současnou skepsi zdůvodňuje šéf poradců premiéra Bohuslava Sobotky, bývalý eurokomisař a expremiér Vladimír Špidla (ČSSD), za jehož vlády Česká republika do EU vstoupila? A jak vidí další vývoj? Nejen to zjišťoval pořad Interview ČT24.

Evropská unie je největší inovací moderních dějin. To jsou vaše dva roky stará slova. Platí pro vás i dnes?

Platí pořád, protože to je pravda.

Důvěra Čechů vůči EU je nyní na historickém minimu. Věří jí jen třetina lidí. Proč to tak je?

To lze těžko svázat s jedním případem. Fakt je, že třeba důvěra v naše ústavní instituce po 25 letech ústavního vládnutí také někdy bývá docela nízká. Vztah lidí ke komplexním institucím je složitý. Pokud bych měl udělat nějakou jednoduchou analýzu, tak první je to, že lidé stále ještě plně nerozumí tomu, jak Unie funguje. Je stále vykládána víceméně jako větší stát za našimi hranicemi a není pochopen náš vliv uvnitř. Chybí ještě mnoho osvěty.

Druhá část, to je realita, protože Unie v žádném případě není věc boží, ale Unie je lidské, politické dílo. Dílo se všemi nedostatky politické instituce, a tím pádem je kritizovatelná, a je to tak dobře.

Myslím si, že to, co oslabuje důvěru v Unii, je, že v některých okamžicích se lidem zdá neefektivní, to znamená, že pro ně neposkytuje dostatečné bezpečí. Příkladem je migrační krize.

Evropská unie
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Čí je to chyba, že EU není pochopená tak, jak funguje? Bruselu, lídrů jednotlivých zemí, nebo lídrů Unie?

V různých zemích je to různé. Myslím si, že u nás je problém v politickém vzdělávání, v občanské výchově. Druhá věc je, že nejméně osm let byly u moci pravicové vlády, které měly značně euroskeptický postoj, včetně tehdejšího prezidenta Václava Klause.

Migrační krize je podle dubnového průzkumu hlavním důvodem, proč Evropská unie lidem vadí. Kam se řadíte vy? Jste ve většině, které vadí postup EU v uprchlické krizi, nebo v menšině, která věří, že Evropa postupuje správně a dobře?

Evropská unie je lidský produkt, čili ona nedělá všechno správně. Jsem přesvědčený o tom, že je nutné evropské řešení, že bez společného evropského úsilí se migrační krize nezvládne. Ale nemyslím si, že všechny myšlenky, které se nyní diskutují a které jsou například produktem Evropské komise, jsou správné a například trvalé kvóty považuji od začátku za chybu.

Premiér Sobotka, u kterého děláte šéfporadce, řekl, že kdyby se nepodařilo zabránit přerozdělovacímu mechanismu, že nevylučuje použití všech možných prostředků, aby se tomu zabránilo. Pokud byste měl poradit premiérovi, zda v případě prosazení kvót podat žalobu nebo ne, co byste mu poradil?

Základní přístup je, že když jste poradce, tak radíte tomu člověku a rozhodně neříkáte jakékoliv postoje předběžně v televizi nebo kdekoliv jinde. V okamžiku, kdy by k takové situaci došlo, tak bych byl povinen zhodnotit veškerá hlediska a říct svůj nepřikrášlený poctivý názor premiérovi, který rozhoduje.

Bezpečnostní opatření na řecko-makedonské hranici
Zdroj: Reuters

Znamená to, že jednou z možností je i žaloba na EU?

Premiér řekl, že nevylučuje žádnou možnost. V tuto chvíli nemá smysl vylučovat jakoukoli možnost. Ale dlužno říct, že povinné kvóty nemají příliš velkou naději, že by prošly evropským mechanismem. Je mnoho států, minimálně V4 ale i další, které mají značné výhrady. Například značně odtažité stanovisko má Francie. Je to jedna idea, která se zkoumá, ale nemá příliš nadějí na úspěch.

A co jednorázové kvóty? Zatím bezpečnostními prověrkami prošlo sedm lidí a z toho tři z Řecka odešli, protože nechtěli být přesídleni do Česka. Není to důkaz toho, že ani jednorázové kvóty nefungují?

To není žádný velký důkaz. Pohyb migrantů je neuvěřitelně složitý. Jedno z takových běžných pravidel je, že polovina vždy odejde z té země, kam poprvé přišla. My jsme přijali rozhodnutí na přijetí 3600 lidí ve dvou letech a to budeme poctivě plnit. Jestli se jich najde dvacet, padesát, nebo ty 3600, to je otevřená věc.

Dá se ještě mluvit o jednotném evropském řešení, když vidíme, jak si státy situaci řeší po svém?

Nelze udělat úplně jednotné a monolitní rozhodnutí, ale celá řada rozhodnutí je jednotná. Posílení Frontexu, společné operace na moři, dohoda s Tureckem. Je celá řada věcí, kde jednota je. Vytvořila se přijímací centra? Vytvořila.

obrázek
Zdroj: ČT24

Kdybyste si měl vybrat hodnocení současného stavu Unie, použil byste slovo krize, křižovatka nebo propast, nebo byste ho hodnotil úplně jinak?

Řekl bych, že to je křižovatka, kdy jsme pod tlakem několika vnějších krizí. Překonali jsme velkou hospodářskou krizi. To vše vytváří křižovatku. Tento stav Unie je nestabilní a bude se měnit. Jak? To je otázka. Bude to třeba hodně záviset na tom, jestli Velká Británie vystoupí z EU nebo ne. Vystoupení by zřejmě vedlo k rychlé integraci eurozóny, pravděpodobně by se institucionalizovala dvourychlostní Evropa. Ti, kteří by neměli euro, by byli ve vnější rychlosti, a v okamžiku britského vystoupení by význam Británie mezi zeměmi, které by byly mimo eurozónu, daleko přesáhl váhu Německa.

Červnové referendum o vystoupení Británie z EU bude tedy klíčovým momentem pro Unii?

Nebude klíčovým momentem, ale bude důležitým momentem na této křižovatce. Podle toho, jak dopadne, se přehodí některé výhybky.

Celý rozhovor, v němž Vladimír Špidla mimo jiné hovoří o dluhu ČSSD, si poslechněte v pořadu Interview ČT24:

27 minut
Interview ČT24 s Vladimírem Špidlou
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky mají zasáhnout většinu Čech, později deště hrozí na Moravě a ve Slezsku

Silné bouřky zasáhnou v sobotu zřejmě většinu Čech. V neděli a pondělí pak hrozí velmi vydatné deště na Moravě a ve Slezsku, mohou po nich stoupnout hladiny toků na nejnižší, první povodňový stupeň. Vyplývá to ze sobotní výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Beskydech může napršet až 110 milimetrů srážek, tedy 110 litrů na každý metr čtvereční. Aktuálně se srážky vyskytují v jihovýchodní polovině Česka. Blesky pak lze už pozorovat v některých pohraničních oblastech Moravskoslezského kraje.
12:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sapa už je turistické místo, říká režisér prvního českého viet-filmu

Režisér a scenárista Dužan Duong přinesl s lehkostí a vtipem autentický pohled do vietnamské komunity očima první generace, která vyrostla v Čechách. První tuzemský celovečerní viet-film s názvem Letní škola, 2001 se od čtvrtka promítá v kinech. Režisér v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prozradil, že herce sháněl mimo jiné po večerkách, nehtových studiích i na Facebooku. Z velké pražské tržnice Sapa se podle Duonga stalo „turistické místo“.
před 4 hhodinami

Silničáři rozšiřují omezení pro kamiony na další dálniční úseky

Silničáři dávají značky zakazující předjíždění kamionů na další úseky dálnic D1 a D2. Některé přibyly během tohoto měsíce. Chybí ještě na D2 u Brna. Šoféři nákladních aut s opatřením polemizují, podle nich někde spíš přispívá ke komplikacím a kolonám. V Jihomoravském kraji nyní silničáři rozšířili zákaz na čtyřiceti kilometrech dálnic. Loni na už označených úsecích udělili za předjíždění 1700 pokut. Letos zatím jen šedesát.
před 8 hhodinami

Před 75 lety vyhnali komunisté z klášterů tisíce řeholnic. Začala „Akce Ř“

Před 75 lety, 26. července 1950, začala první etapa nezákonného zavírání ženských klášterů a rušení ženských řeholních řádů v komunistickém Československu, nazvaná jako „Akce Ř“. Trvala až do poloviny srpna 1950, druhá vlna se udála v noci z 27. na 28. září 1950. Do soustřeďovacích středisek bylo převezeno přes čtyři tisíce řádových sester.
před 8 hhodinami

Dostupnost zdravotní péče na venkově mají zlepšit mladí lékaři

O svém budoucím působišti nejsou rozhodnuté dvě třetiny praktických lékařů na startu kariéry. Dostupnost péče mimo velká města mají zlepšit mladé posily. Láká je projekt Institutu postgraduálního vzdělávání, který poběží do poloviny roku 2028. Týdenní zaučení v ordinaci na venkově už za sebou mají první medici a začínající praktici. Plánem je, aby stáže absolvovalo 150 z nich každý rok, tedy celkem 450 za tři roky.
před 9 hhodinami

Programy pro bývalé vězně jsou přetížené

Dostupnost programů, které pracují s odsouzenými, je kritická. Shodují se na tom nevládní organizace v oblasti vězeňství. Jde přitom o klíčový nástroj, který může zabránit recidivě. Na hranici kapacit jsou neziskové organizace i Probační a mediační služba. Tu chce vláda posílit.
před 10 hhodinami

Sněmovna bude v září finišovat na posledních zákonech

Více než stovka návrhů zákonů zůstane v tomto volebním období neprojednaná. Poslanci se totiž plánují zatím sejít už jen kvůli vratkám ze Senátu. I některé předlohy, o kterých vláda mluvila jako o prioritách, sněmovna nakonec projednat nestihla. Členové kabinetu to zdůvodňují také situací v dolní komoře parlamentu, kdy jednání často provázely dlouhé projevy opozičních politiků. Ti koalici naopak kritizovali za využívání pevného hlasování u některých norem.
před 19 hhodinami

Na Masarykově nádraží začne týdenní vlaková výluka

Na pražské Masarykovo nádraží nebudou od soboty jezdit vlaky. Důvodem týdenní výluky je instalace nového zabezpečovacího zařízení, které je součástí modernizace stanice. Do pátku 1. srpna večer proto budou regionální spoje končit na jiných pražských nádražích, zejména na hlavním. Omezení provozu se týká mimo jiné příměstských vlaků mezi Prahou a Kolínem.
před 20 hhodinami
Načítání...