Za současnou „relativní bezvýznamností“ občanské demokracie stojí podle jejího zakladatele Václava Klause odklon od ideových základů, mediální tlak a ztráta podpory na regionální a krajské úrovni. Bývalý prezident to uvedl ku příležitosti pětadvacátého výročí vzniku ODS.
Klaus: ODS ztratila svou největší sílu – podporu v regionech
Občanská demokratická strana byla založena 20. dubna 1991 na ustavujícím sjezdu v Olomouci a absorbovala významný počet členů rozpadajícího se Občanského fóra. V jejím čele stanul tehdejší předseda české vlády Václav Klaus a ODS přivedl v červnových volbách téhož roku k přesvědčivému vítězství. Strana s modrým ptákem v logu získala bezmála třicet procent hlasů, a stala se jedním z klíčových hráčů tuzemské politické scény až do drtivého volebního propadu v roce 2013.
Václav Klaus jako předseda vlády
ODS podle Klause slaví čtvrtstoletí své existence s rozpaky, za což podle něj může generační výměna v členské základně, odchod do opozice, „nepřetržitý mediální atak“ nebo ideová odlišnost. Tradičně prý ODS stála nekompromisně vpravo od politického středu, v poslední dekádě se ale vydala cestou širokého rozkročení.
„Začala stále více mířit do imaginárního politického středu, svými názory i formou politiky,“ upozornil někdejší předseda občanských demokratů s tím, že tento ideologický posun není ani žádoucí, ani prospěšný.
„V mnohém ohledu se jedná o jinou stranu, než jakou jsme před 25 lety zakládali, mé setkání s vedením ODS, které se uskutečnilo minulý týden, to jen potvrzuje,“ dodal exprezident – a za další příčinu ztráty politického vlivu označil to, že strana poztrácela podporu nejen na centrální úrovni, ale i ve městech, obcích a krajích, což podle Klause bývala její největší síla. Česko přitom čekají už v říjnu krajské volby.
Komentátor Pečinka: Vinu za stav ODS nese i Klaus
Podle komentátora Reflexu Bohumila Pečinky stojí za stavem občanské demokracie také nástup hnutí ANO, které rozbilo letité rozložení sil na české pravici. Až do té doby zde vždy vedle silnější a konzervativnější ODS stála liberálnější sestra určená pro městské voliče – ODA, Unie svobody nebo TOP 09. ANO ale v roce 203 hlasy zklamaných voličů převzalo.
Potíž pak spatřuje i v tom, že dnešní vedení si za své nosné téma vzalo příliš abstraktní obhajobu svobody a že jsou stranické špičky údajně příliš pasivní. Vinu na stavu ODS pak podle komentátora nese i samotný Klaus. „Na své dítě se dívá mimořádně kriticky. Pro starší členy ODS je Václav Klaus stále autorita, i když způsob jeho kritiky je někdy hodně nemístný a člověk má pocit, že v určitých etapách chce stranu destruovat,“ upozornil Pečinka.
Zisk ODS ve volbách do Poslanecké sněmovny
Pád vlády? „Velká protikorupční socialistická revoluce“
ODS je ve fázi, kdy nemá jakýkoliv étos, ve fázi přešlapování na místě a stagnace a ukáže se, jestli je takového kvasu a expanze schopna. Zatím si příliš zvyká na mentalitu juniorní strany.
Ve stávajícím oslabení občanských demokratů Klaus ovšem spatřuje i příležitost: „Relativní nevýznamnost by mohla být dobrým důvodem k nalezení odvahy k jistému restartu, ideovému očištění a návratu k původním myšlenkám strany.“
Pád vlády Petra Nečase v roce 2013, který vyústil v marginalizaci někdejšího pravicového hegemona, označil exprezident za vítězství „velké protikorupční socialistické revoluce“ nad standardní politikou. „ODS by se neměla snažit stát se jedním z politicky korektních účastníků této revoluce. Je třeba udělat protiofenzivu. Ta se nedá uskutečnit s ambicí získat v průzkumech veřejného mínění o jedno až dvě procenta více,“ řekl. Mnozí se obáváme, že právě o to dnešní ODS usiluje, dodal.
Podle Pečinky před občanskými demokraty leží dvě možnosti: smíření se s pozicí strany, která sbírá kolem deseti procent hlasů a do případné koalice vstupuje jako juniorní partner, nebo návrat na špičku politického pelotonu a ambice přesáhnout dvacetiprocentní zisky. „Zatím to tak nevypadá a na mentalitu juniorní strany si příliš zvykají,“ dodává Pečinka.
Pečinka: ODS nemá špatného lídra, ale zvyká si na mentalitu malé strany (zdroj: ČT24)