Iráčtí křesťané odletěli domů, Česko prověřuje nové běžence z Řecka

3 minuty
Uprchlíci v Česku
Zdroj: ČT24

Šestnáct iráckých běženců, kteří stáhli českou žádost o azyl, aby se bez úspěchu pokusili dostat do Německa, opustili republiku a vrací se do Iráku. Náklady na jejich návrat vnitro vyčíslilo na zhruba 100 tisíc korun. Česko současně prověřuje sedm migrantů na řeckém území, jež by mohlo přijmout v rámci unijních jednorázových kvót. Informoval o tom ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Osmadevadesát iráckých křesťanů do Česka přivezl Nadační fond Generace 21. Jako první zemi opustila pětadvacítka lidí z Okrouhlíku u Jihlavy, která tajně odjela do Německa. Tamní úřady chtějí dvacet z nich vrátit, v současnosti běží správní lhůta, a pokud k předání dojde, mělo by to být podle vnitra do konce měsíce. Zbylá pětičlenná rodina se vracet nebude, protože otec už v Německu dostal azyl.

Dalších osm Iráčanů usídlených v Brně zemi opustilo před čtrnácti dny, nejstarším členům skupiny se stýskalo a vrátili se do vlasti.

Odlet v klidu, Generace 21 bude jednat o úhradě nákladů

Nyní z Česka odjelo zbylých šestnáct brněnských Iráčanů. Ti minulý týden stornovali svou žádost o azyl a pokusili se – v rozporu s legislativou – dostat do Německa. Poté znovu požádali o český azyl a byli převezeni do zařízení v Zastávce u Brna, následně se vyslovili pro návrat do Iráku. 

„Všichni ve čtvrtek odpoledne nastoupili do letadla, vše proběhlo v klidu,“ popsal odlet Iráčanů mluvčí Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra Kiril Christov, který skupinu doprovázel až k letadlu. Do Iráku se uprchlíci vrací běžnou linkou přes turecký Istanbul. „Náklady zatím hradí český stát, budeme jednat s Generací 21, jestli je jsou schopni uhradit,“ informoval ministr Chovanec. „Chybějící dohoda nebrání tomu, abychom splnili požadavky lidí, že se chtějí rychle vrátit do vlasti.“

Ředitel nadačního fondu Jan Talafant uvedl, že o uhrazení cesty by měla jednat správní rada fondu. Pokud ho schválí, Generace 21 případnou fakturu vyrovná.

V Česku zůstává 40 uprchlíků, kteří pobývají v Praze a Soběšovicích na Frýdecko-Místecku. Generace 21 se o ně chce dál starat minimálně po celý první rok jejich pobytu.

Sedm běženců pod Olympem – a pod lupou

V Česku by se navíc mohlo objevit sedm běženců, kteří se nyní nacházejí v Řecku, ministerstvo vnitra je nyní prověřuje. „Uvidíme, jak prověrka dopadne. Chceme vědět, koho si sem pouštíme,“ řekl Chovanec s tím, že o migrantech české úřady nedostávají dostatečné informace.

Běženci z Řecka by do Česka měli přibýt na základě unijních dohod. Praha se loni dobrovolně přihlásila k tomu, že na své území v příštích letech přemístí 1100 migrantů z Itálie a Řecka a dalších 400 přímo z okolí Sýrie. Povinnost přijmout dalších 1691 uprchlíků z dvojice jihoevropských zemí Česku stanovilo rozhodnutí evropských ministrů vnitra ze září 2015. Praha podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) počítá s tím, že část kvót naplní i příjmem syrských uprchlíků z Turecka, který vyplývá z dohody mezi EU a Ankarou.

Kromě současné řecké sedmy bylo ve hře už i přesídlení migrantů z Itálie, Česko ale všechny žadatele zatím odmítlo. Z Turecka konkrétní požadavek dosud nepřišel, v případě budoucího prověřování vidí ministr vnitra problém. Podle navrženého mechanismu bude mít turecká strana týden na to, aby připravila materiály o uprchlících. Česko má mít posléze také týden, aby se rozhodlo, jestli je přijme, či nikoliv. Taková doba ale podle Chovance není dostatečná pro hluboké bezpečnostní prověření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...