S řadou výhrad se v horní komoře setkala novela školského zákona z resortu Kateřiny Valachové. Senátoři se postavili proti možnosti, že by se mohli doma vzdělávat i žáci druhého stupně, rozpory budil i vládní plán pro mateřské školy, na které by měly mít nárok i dvouleté děti. Ústavně-právní výbor horní komory proto doporučil normu přepsat a vrátit do sněmovny.
Nárok dvouletých dětí na místo ve školkách v dolní komoře prosadila poslankyně ČSSD Vlasta Bohdalová. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) to hájila s tím, že pro nejmenší děti budou ve školkách k dispozici chůvy, které budou moci školky zaplatit s využitím peněz Evropské unie. Do roku 2020 je podle ministryně připraveno třináct miliard korun na posílení kapacit mateřských a základních škol.
Senátní kritici v čele s občanským demokratem Jiřím Burianem ale poukazovali na rozdílnost potřeb dvouletých a pětiletých dětí. „Fakticky nám tady vznikají jesle,“ dodal lidovec Stanislav Juránek s tím, že není jasné, zda je kromě peněz připravený i dostatek kvalifikovaných chův.
Novela chce také od příštího roku zavést povinný – a bezplatný – poslední rok školky. Přednostní právo mají mít děti, které bydlí v jejím spádovém obvodu. Podle předsedy senátorů ODS Jaroslava Kubery ale novela neřeší, jak budou postiženi rodiče, kteří děti do školky posílat nebudou. Pětitisícová pokuta bude podle novely hrozit jen těm rodičům, kteří své děti do školky nenechají evidenčně zapsat.
Kontroverze pak vzbudil i plán rozšířit individuální domácí vzdělávání i na starší žáky. Proti tomu se postavil předseda výboru Miroslav Antl (ČSSD). Při schvalování ve sněmovně byla proti tomuto bodu sama ministryně. Zatímco pro první stupeň domácího vzdělávání stačí vyučujícím středoškolské vzdělání, pro druhý stupeň by musel mít rodič vzdělání vysokoškolské.
