Hlava Čínské lidové republiky Si Ťin-pching krátce po poledni podepsal s českým prezidentem Milošem Zemanem smlouvu o strategické spolupráci obou zemí. Po nich podepsali také ministři české vlády se svými čínskými protějšky memoranda o porozumění v oblasti průmyslu, dopravy, zdravotnictví nebo školství. Odpoledne prezident Si jednal s předsedy parlamentních komor a premiérem Bohuslavem Sobotkou, hlavním tématem byla ekonomika.
Miloš Zeman po podpisu smluv ocenil vzájemné přátelství a navázané obchodní vztahy obou zemí. „Jestliže jsem odhadoval, že objem čínských investic v tomto roce bude 45 miliard korun, hluboce jsem se zmýlil. Je to jen na tento rok 95 miliard,“ vyzdvihl český prezident. Zmínil, že investice jdou i druhým směrem, mezi nimi jmenoval automobilový a letecký průmysl. Popřál České republice, aby se stala pro Čínu vstupní branou do Evropské unie.
Čínský prezident poděkoval Zemanovi a organizátorům jeho návštěvy za přijetí. „ Účelem mé návštěvy je upevnit tradiční čínsko-české přátelství, posílit vzájemnou politickou důvěru, prohloubit vzájemně výhodnou spolupráci a podpořit společný rozvoj,“ zmínil Si Ťin-pching. Podle něj se z obou prezidentů za pět jejich setkání během posledních dvou let stali přátelé. Obě země hodlají prohlubovat pragmatickou spolupráci a posilovat vzájemné propojení, dodal.
Po smlouvě následovala memoranda
Po podpisu smlouvy o strategické spolupráci následovalo uzavření dalších deseti memorand nebo partnerských smluv. U stolu se postupně vystřídali ministři zahraničí, průmyslu, zdravotnictví, školství, dopravy a místního rozvoje.
Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) a předseda Národní komise pro rozvoj a reformu Číny Sü Šao-š uzavřeli memorandum o porozumění ohledně společné formulace návrhu plánu bilaterální spolupráce mezi vládami. Další memoranda a dohody se týkají například průmyslových zón, vědeckotechnické spolupráce, spolupráce v oblasti zdravotnictví a investic do infrastruktury cestovního ruchu nebo civilního letectví.
Pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) za hlavní město podepsala dohodu o navázání vztahu sesterských měst s primátorem Pekingu. Text smlouvy mezi Prahou a Pekingem byl kritizován kvůli tomu, že hlavní město v ní uznává politiku jedné Číny.
Odstavec o jednotné Číně z mezistátních dohod vypadl
Redaktorka ČT Kateřina Procházková připomněla, že také v jedné z částí dohod, které podepisovali představitelé obou států, mělo být zmíněno i to, že Tibet, Sin-ťiang a Tchaj-wan jsou nedílnou součástí Číny. To ale česká strana odmítla.
„Ve vzájemné dohodě je paragraf o lidských právech. Takže jsme se zachovali tak, jako většina západních demokratických zemí. Stejně vypadá smlouva, kterou podepsala Čínská lidová republika s Polskem, Německem, Velkou Británií. Je to úspěch české diplomacie,“ dodává redaktorka ČT.
To potvrzují i diplomaté. Veškerý obsah dnes podepsané smlouvy o strategické spolupráci byl už použit některou jinou zemí Evropské unie.
Příjezd na Pražský hrad komplikoval silný vítr
Uvítání Si Ťin-pchinga se konalo výjimečně na třetím hradním nádvoří namísto obvyklého prvního nádvoří. Přípravy komplikoval silný vítr, který před příjezdem čínského prezidenta převrátil květináč a během ceremoniálu odvál stranou červený koberec. Čínský prezident pak pozdravil vojáky českými slovy: „Vojáci, nazdar!“
Sobotka: Lidská práva jsou předpoklad společenského rozvoje
Odpoledne se čínský prezident v Lichtenštejnském paláci sešel také se zástupci vlády v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Mluvili o rozvoji vzájemného obchodu a investic. Debatovali také o spolupráci v průmyslu, technologiích, cestovním ruchu i ve zdravotnictví. „Naše země se pro Čínu postupně stává významným středoevropským dopravním a finančním centrem,“ podotkl premiér.
Se Si Ťin-pchingem se dotkli i lidských práv. „Pro harmonický rozvoj jakékoli společnosti jsou jedním ze základních předpokladů úcta k lidským právům a základním svobodám a jejich ochrana,“ uvedl během jednání Sobotka.
Společně se Sobotkou se setkání zúčastnili také vicepremiér Andrej Babiš, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, ministr dopravy Dan Ťok (všichni ANO). Přítomni byli rovněž ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (všichni ČSSD) a státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Štěch: Na lidská práva nezbyl čas
Prezident se setkal i s představiteli obou komor parlamentu, a rovněž s nimi – byť v obecnější rovině – hovořil o ekonomické spolupráci. Šéf Poslanecké sněmovny Jan Hamáček uvedl, že zájem o vstup na český trh mají čínské banky, spolupráci chtějí obě země prohlubovat i v oblasti turistiky a vzdělávání. Prezidenta upozornil na to, že lidská práva patří k prioritám české zahraniční politiky.
Předseda Senátu Milan Štěch jednal s prvním mužem Číny o možných bariérách, které může ve vzájemné spolupráci způsobit rozdílná legislativa. Na lidská práva se nedostali. „Nemáme až tolik právo někomu vnucovat naše pojetí, protože i my máme problémy, které bychom měli řešit, a během půlhodiny nelze vše obsáhnout,“ prohlásil Štěch. „Skončili jsme u dětí, krtek, večerníček, panda. Myslím si, že to je výborná perspektiva.“
Tibetská vlajka vlála v oknech sněmovny - na protest proti diktátorovi
Kvůli porušování lidských práv ještě před příjezdem vůdce čínských komunistů vyvěsila TOP 09 z oken sněmovny dvě tibetské vlajky. „Poněvadž se sluší a patří proti diktátorovi, který nechává hromadně popravovat, potlačuje menšiny, zavedl tuhou cenzuru a znovu kult své osoby ve své zemi, demonstrovat. Ale ještě větší důvod je, že protestujeme proti přístupu našich papalášů,“ řekl čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Podle něj patří k jedinečným výjevům, že diktátor je zván do Lán, tradičního sídla Tomáše Garriugue Masaryka a Václava Havla. „Ani Hácha tam Hitlera nepozval,“ podotkl Schwarzenberg, který podle svých slov nezažil podobné „řiťolezectví“.
Lidskoprávním otázkám se věnoval i arcibiskup Dominik Duka, který u příležitosti státní večeře předal Si Ťin-pchingovi dopis, ve kterém mimo jiné píše, že návrat náboženské svobody v Číně není bez respektování občanských a lidských práv možný.
V Číně žije sto milionů křesťanů. Z nich je podle Duky 12 milionů (někteří ovšem uvádějí i 20 milionů) věřících římskokatolické církve se sedmdesáti biskupy, kteří omezeně vykonávají svůj úřad. Dalších čtyřicet biskupů pracuje v ilegalitě.
„Svou přítomnost na večeři s čínským prezidentem chápu jako manifestaci náboženské svobody. Chci, aby čínský host viděl, že v demokratické zemi je církev a věřící vůbec nedílnou součástí společnosti,“ uvedl kardinál.
