České vězeňství: přeplněné cely, málo personálu, dlouhé tresty

České věznice jsou přeplněné, chybí personál a vychovatelé jsou přepracovaní. Takové jsou hlavní závěry kontrol, které provedli pracovníci Úřadu veřejné ochránkyně práv. Ombudsmanka poukázala i na další nedostatky – třeba na to, že už 16 let se nezvýšily mzdy odsouzených. Jejich průměrná výše je 3725 korun, tedy ani ne polovina minimální mzdy.

„České vězeňství posledních patnáct let přešlapuje na místě. Neposouvá se, nemodernizuje se,“ shrnula hlavní problém ombudsmanka Anna Šabatová. Dodala, že odnětí svobody je nejdražším trestem a nejvíc zatěžuje společnost, a také zdaleka nemusí být nejefektivnější cestou k nápravě odsouzených.

K polepšení by jim měli ve věznicích pomáhat zejména vychovatelé. Každý z nich má mít na starost asi dvacet vězňů, nyní je ale počet jejich svěřenců i dvojnásobně vyšší. Vychovatelé jsou proto přepracovaní a nemohou se odsouzeným věnovat osobně. Navíc chybí další personál, a proto se někdy odborní vychovatelé musí věnovat i jiným pracím. „Mají úkoly, které by mohl dělat někdo jiný. Kontrolují balíky, odvádí lidi k telefonu,“ popsala Šabatová.

Speciální vysílání ČT24 k problémům ve vězeňství (zdroj: ČT24)

Jako problém vnímá také nedostatek práce pro odsouzené. Jejich reálná zaměstnanost se pohybuje okolo 35 procent. Pracovat přitom chce většina vězňů – a je to i žádoucí, aby mohli splácet třeba dluhy za výživné nebo náhradu škody, kterou způsobili trestnou činností. Navíc povinnost pracovat jim ukládá i zákon. 

  • přeplněnost věznic 
  • přepracovanost personálu 
  • nedostatek personálu 
  • nedostatek práce pro vězně 
  • nízké mzdy zaměstnanců
  • Zdroj: VOP

Česko má páté nejdelší tresty odnětí svobody

Česká republika má oproti státům západní Evropy výrazně vyšší počet odsouzených. „Vězeňský index ukazuje počet odsouzených na sto tisíc obyvatel. Česká republika má index 203. Oproti tomu Německo 76 a Rakousko 95,“ popsal situaci právník Milan Svoboda, který byl vedoucím týmu provádějícího kontroly věznic.

Doplnil, že mezi státy Rady Evropy má naše republika páté nejdelší tresty odnětí svobody. „Delší dobu tráví odsouzení ve věznicích pouze v Moldavsku, Portugalsku, Ázerbájdžánu a Rumunsku,“ vysvětlil. Navíc české vězeňství se potýká s vysokou mírou recidivy. „Sedm z deseti propuštěných vězňů se vrací do výkonu trestu,“ dodal.

Kapacita věznic nestačí - momentálně je tam tisíc lidí navíc

  • Nyní je v Česku zhruba 21 500 vězňů. Věznice ale mají kapacitu jen pro 20 500 vězňů, jejich kapacita proto není dostatečná. Navíc jsou další tři tisíce odsouzených, kteří se vyhýbají nástupu do vězení. Momentální situace by ale ani neumožňila je někam umístit.  
  • Před amnestií prezidenta Václava Klause, kterou vyhlásil k 1. lednu 2013, se v Česku dokonce vyhýbalo nástupu trestu přibližně 7000 lidí.

V současnosti je ve věznicích o tisíc odsouzených více, než kolik dovoluje jejich kapacita. „Některé jsou naplněné na 120 procent. Mohu zmínit Heřmanice, Oráčov, Kuřim, Odolov,“ vyjmenoval právník. Umělé snížení počtu vězňů – amnestie, podle něj není řešením, pokud se neprovedou i změny v systému.

Právě velký počet trestanců je důvodem, proč jsou většinou ubytováni dohromady. V jedné místnosti tak žije třeba i čtrnáct lidí.  Podle Šabatové takové bydlení nepodporuje nápravu vězňů, ale naopak pomáhá spolčování mezi nimi. To potvrdil i Svoboda. „Je to důvod, proč se vězení říká, že je druhá škola zločinu,“ uvedl. 

Přeplněnost si uvěmonuje i generální ředitel Vězeňské služby ČR Petr Dohnal. „Pomalu se dostáváme do stavu před amnestií v roce 2013, kdy bylo vězňů asi 23 tisíc, nyní jich je přesně 21 620,“ uvedl. 

Šabatová: je třeba změnit celý systém

Kancelář veřejné ochránkyně práv proto dodala ministerstvu spravedlnosti doporučení, aby zvážilo využívání i dalších alternativních trestů. „Domácí vězení, peněžitý trest, zákaz pobytu, vyhoštění a další,“ vyjmenoval Svoboda. Dodal, že trest domácího vězení je v zákoníku od roku 2010, ale od té doby se nepodařilo vytvořit systém elektronického monitoringu, a proto není příliš využívaný.

Kontroly úřadu ombudsmanky proběhly v uplynulých dvou letech v sedmi českých věznicích – konkrétně v Břeclavi, Znojmě, Karviné, Pardubicích, Jiřicích, Příbrami a Novém Sedle. Ochránkyně práv nevidí řešení jen ve zvýšení rozpočtu věznic, ale především ve změně celého systému postihu za trestnou činnost. Jedná o ní s ministerstvem spravedlnosti, které připravilo koncepci vězeňství pro roky 2015 až 2025.

„Jejím hlavním cílem je snížit míru recidivy komplexní péčí o odsouzené – od pohovoru po vzdělávací programy. Aby se člověk po propuštění dokázal o sebe postarat nejen finančně, ale i v jiných ohledech,“ popsala koncepci vězeňství mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová.