Tisíc zlatých, jako výnos zájezdu na světovou výstavu v Paříži, nápad, odhodlání a elán. Když se v srpnu 1889 výletníci Klubu českých turistů vraceli z Francie, řekli si ve vlaku, že by si Praha také zasloužila svou Eiffelovu věž. Poprvé stavebníci kopli na Petříně do země 16. března 1891, tedy před 125 lety. A už koncem července vystoupali na novou dominantu Prahy první návštěvníci.
V historických materiálech se uvádí, že myšlenka postavit v Praze monumentální rozhlednu se zrodila skutečně ve vlaku, ve kterém se 370 účastníků zájezdu vracelo z Paříže.
Na podnět tehdejšího předsedy Klubu českých turistů Vratislava Pasovského vzniklo Družstvo pro výstavbu rozhledny na Petříně a tisíc zlatých, které vynesl zájezd do Francie, daly základ kapitálu pro celý projekt. Družstvo vydalo akcie, získalo příspěvek od města Prahy a stavba mohla začít.
„Petřínská rozhledna rozhodně není pokusem o kopii, ale je volnou napodobeninou Eiffelovky. Její autoři se věží v Paříži inspirovali,“ říká Tomáš Dvořák z Muzea hlavního města Prahy. Ocelová konstrukce váží 175 tun, vysoká je 65 a půl metru a na její vrchol vede 299 schodů.
Na dohled Středohoří i Sněžka
Petřín nebyl jediným místem v Praze, které na stavbu vyhlídkové věže aspirovalo. Autoři projektu však rozhodli, že právě odtud bude nejlepší výhled. Turisté mohou z Petřína dobře pozorovat celé střední Čechy, monumentální vulkanické kužely Českého středohoří a za dobré viditelnosti i hřebeny Krkonoš s nejvyšší českou horou Sněžkou.
„Přímo na stavbě pracovalo čtyřicet lidí, v jejím zázemí dalších šedesát,“ sdělil Tomáš Dvořák z pražského muzea. „Rozhlednu stavěli stejnou metodou, jakou je smontovaná Eiffelovka, nebo jak se tehdy montovaly ocelové železniční mosty. Je symbolem rozmachu lidského ducha a techniky té doby.“
Stavba nakonec vyšla na třicet dva tisíc zlatých a hlavním návrhářem konstrukce se stal inženýr František Prášil. Petřínská rozhledna se stala hlavní atrakcí Jubilejní výstavy v Praze roku 1891 a dodnes patří k nejvíce navštěvovaným místům hlavního města.
