„Vycházíme z poznatku, že virus zika je velmi blízkým příbuzným viru klíšťové encefalitidy. A právě v naší laboratoři se podařilo identifikovat molekuly, které velmi účinně fungují na virus klíšťové encefalitidy, proto předpokládáme, že by mohly mít podobný efekt i na virus zika,“ vysvětloval ve Studiu 6 vedoucí oddělení virologie z Výzkumného ústavu Daniel Růžek.
Jak zika, tak encefalitida totiž patří do stejného rodu flavivirus, mají tedy podobnou stavbu virové částice. Do stejného rodu patří i řada dalších virů, jako třeba virus dengue nebo virus západního Nilu.
„Antivirotikum proti klíšťové encefalitidě, které jsme vyvinuli v naší laboratoři, má poměrně slušný účinek: v testech na laboratorních myších jsme pozorovali, že z těch, kterým byla podaná smrtelná dávka encefalitidy, ale zároveň antivirotikum, 60 procent přežilo,“ dodal Daniel Růžek.
Testování viru zika
Pracovníci v laboratoři však musí při práci s virem zika dodržovat některá bezpečnostní opatření, nosí speciální kombinézy i kukly přes hlavu s přívodem vzduchu, v laboratořích je také udržován trvalý podtlak. Samotný virus je pak uchováván při teplotě minus 80 stupňů Celsia.
Vývoj vakcíny bude zřejmě běh na dlouhou trať
„Experimenty v tuto chvíli probíhají na buněčných kulturách, primárně se tedy testuje toxicita látek a jejich antivirový účinek,“ upřesňuje Růžek. Látky, které budou vyhovovat, se pak dále testují na laboratorních zvířatech – v Brně by měli mít výsledky z buněčných kultur v řádu několika měsíců, do konce roku pak i předběžná data z testování na zvířatech. Pak by přišly na řadu klinické studie, ty už ale podle Růžka bývají v režii farmaceutických firem.
Podle Světové zdravotnické organizace už několik společností pracuje na vývoji vakcíny, to ale ještě bude běh na dlouhou trať. Virus zika je totiž poměrně nový – vědci o něm zatím publikovali přibližně 250 vědeckých článků. Jen pro srovnání: o jeho příbuzném viru dengue bylo napsáno skoro 100x víc článků, přesto trval vývoj vakcíny dvacet let, schválena byla teprve loni v prosinci. Ale třeba z Brazílie zaznívají sliby, že budou mít vakcínu proti viru zika do roka.
Vědci se domnívají, že jedním z faktorů, které způsobily současné rozšíření viru zika, je klimatický jev El Niňo. Kvůli němu je v postižených oblastech teplejší počasí než obvykle. Teplý vzduch urychluje zrání viru v tělech komárů. Horkem hladovější komáři pak mohou poštípat a nakazit více osob. Zároveň lidé v suchem zasažených místech zadržují vodu v nekrytých nádržích, které slouží k množení komářích populací.
