Virus zika už je hlášen z 23 států v Jižní a Střední Americe, naposledy proti němu vyrazila do boje kubánská armáda. Do souvislosti s nákazou jsou dávány přibližně čtyři tisíce novorozenců s mikrocefalií, tedy nedostatečně vyvinutou hlavou, ačkoliv důkaz stále chybí. WHO oznámila, že několik společností pracuje na vývoji vakcíny proti tomuto viru, ale testy ve větším měřítku se rozběhnou nejdříve za rok a půl. Samotný virus studují i čeští vědci z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, kde teď probíhá testování potenciálních antivirotik.
„Vycházíme z poznatku, že virus zika je velmi blízkým příbuzným viru klíšťové encefalitidy. A právě v naší laboratoři se podařilo identifikovat molekuly, které velmi účinně fungují na virus klíšťové encefalitidy, proto předpokládáme, že by mohly mít podobný efekt i na virus zika,“ vysvětloval ve Studiu 6 vedoucí oddělení virologie z Výzkumného ústavu Daniel Růžek.
Jak zika, tak encefalitida totiž patří do stejného rodu flavivirus, mají tedy podobnou stavbu virové částice. Do stejného rodu patří i řada dalších virů, jako třeba virus dengue nebo virus západního Nilu.
„Antivirotikum proti klíšťové encefalitidě, které jsme vyvinuli v naší laboratoři, má poměrně slušný účinek: v testech na laboratorních myších jsme pozorovali, že z těch, kterým byla podaná smrtelná dávka encefalitidy, ale zároveň antivirotikum, 60 procent přežilo,“ dodal Daniel Růžek.
Pracovníci v laboratoři však musí při práci s virem zika dodržovat některá bezpečnostní opatření, nosí speciální kombinézy i kukly přes hlavu s přívodem vzduchu, v laboratořích je také udržován trvalý podtlak. Samotný virus je pak uchováván při teplotě minus 80 stupňů Celsia.
Vývoj vakcíny bude zřejmě běh na dlouhou trať
„Experimenty v tuto chvíli probíhají na buněčných kulturách, primárně se tedy testuje toxicita látek a jejich antivirový účinek,“ upřesňuje Růžek. Látky, které budou vyhovovat, se pak dále testují na laboratorních zvířatech – v Brně by měli mít výsledky z buněčných kultur v řádu několika měsíců, do konce roku pak i předběžná data z testování na zvířatech. Pak by přišly na řadu klinické studie, ty už ale podle Růžka bývají v režii farmaceutických firem.
Podle Světové zdravotnické organizace už několik společností pracuje na vývoji vakcíny, to ale ještě bude běh na dlouhou trať. Virus zika je totiž poměrně nový – vědci o něm zatím publikovali přibližně 250 vědeckých článků. Jen pro srovnání: o jeho příbuzném viru dengue bylo napsáno skoro 100x víc článků, přesto trval vývoj vakcíny dvacet let, schválena byla teprve loni v prosinci. Ale třeba z Brazílie zaznívají sliby, že budou mít vakcínu proti viru zika do roka.
- Virus zika je přenášen komáry druhu Aedes aegypti, kteří jsou také přenašeči horečky dengue. WHO navíc varuje, že se virus možná přenáší i pohlavním stykem. „Zika byl zjištěn v lidském spermatu a existuje případ možného přenosu viru z člověka na člověka při sexu. Je ale potřeba ještě více důkazů, aby se potvrdilo, že sexuální styk je také způsob přenášení ziky,“ uvedla organizace v prohlášení.
- Jeho příznaky jsou obvykle spíše mírné, může se projevovat vysokými teplotami, vyrážkou, bolestí hlavy i kloubů, které trvají asi sedm dní.
- Virus ale způsobuje rovněž to, že se nakaženým matkám rodí děti s výrazně menší hlavou, což je způsobeno nedostatečně vyvinutým mozkem.
- Nemoc se rychle šíří od května 2015. Dosud nejvíce případů viru, přes jeden milion, ohlásila Brazílie. WHO oznámila, že by se virus mohl z Latinské Ameriky rozšířit do Afriky a do Asie. Kvůli viru platí celosvětový stav nouze, který WHO naposledy vyhlásila v roce 2014 kvůli ebole.
Vědci se domnívají, že jedním z faktorů, které způsobily současné rozšíření viru zika, je klimatický jev El Niňo. Kvůli němu je v postižených oblastech teplejší počasí než obvykle. Teplý vzduch urychluje zrání viru v tělech komárů. Horkem hladovější komáři pak mohou poštípat a nakazit více osob. Zároveň lidé v suchem zasažených místech zadržují vodu v nekrytých nádržích, které slouží k množení komářích populací.
