Rok po Brodu: Policie má speciální hlídky, politici chystají regulaci zbraní

5 minut
UDÁLOSTI: Novela zákona o zbraních prošla vládou a jde do sněmovny
Zdroj: ČT24

Loňský střelecký útok v restauraci v Uherském Brodě vyprovokoval vládu a policii ke změnám. Policisté vytvořili prvosledové hlídky, které by měly být na mimořádné situace připravené lépe než běžné hlídky, ale současně být k dispozici mnohem rychleji než plnohodnotné zásahové jednotky. Politici se potom rozhodli přehodnotit pravidla pro držení zbraní.

Novelu zákona o zbraních začínají projednávat poslanci. Součástí vládního návrhu je zkrácení platnosti zbrojního průkazu z deseti na pět let či zpřístupnění registru zbraní lékařům. Policisté potom dostanou možnost za určitých okolností zbraně a munici dočasně zabavit.

„V případě, že vím, že je ten člověk duševně nemocný, budu si moci k němu pro zbraně jít. Nebudu muset čekat na třicet, čtyřicet rozhodnutí, až je někdo vydá,“ vysvětlil smysl této části návrhu poslanec z klubu koaličního hnutí ANO Bronislav Schwarz (S.cz).

Za činností vlády a zákonodárců rok po útoku v Uherském Brodě se ale skrývá otázka, zda míří správným směrem. Policie totiž především nemá přehled o tom, kolik nelegálně držených zbraní mezi lidmi koluje. Jen při poslední zbraňové amnestii v roce 2014 odevzdali lidé bezmála šest tisíc zbraní a téměř půl milionu kusů střeliva.

Nejde ale jenom o běžné palné zbraně, ale i o předměty vyrobené podomácku. Řada lidí zveřejňuje na internetu návody v diskusích a videích. Podle bezpečnostního konzultanta Michala Ratajského jde například o takzvané střílející tužky, které jsou ovšem zakázané.

Podle mluvčí policejního prezidia Ivany Nguyenové se člověk, který doma vyrábí zbraně, dopouští protiprávního jednání, pokud „zbraň má parametry střelné zbraně, která podléhá registraci“.

Policie sestavila prvosledové hlídky

Policie ale kromě čekání, zda někdo nelegálně drženou zbraň nepoužije, na uherskobrodskou střelbu zareagovala přepracováním systému zásahů u podobných událostí. Vznikly prvosledové hlídky, které jsou od počátku roku již ve všech krajích. Oproti deseti zásahovým jednotkám jich je násobně více – sto dvacet. Každou tvoří dvojice policistů, kteří mají k dispozici těžkou balistickou vestu, samopaly a štíty.

Prvosledové hlídky nečekají na zavolání na stanici. „Jezdíme pořád v autě. Ve chvíli, kdy nás zavolá operační, tak zapneme majáky a jedeme,“ popsal člen zlínské hlídky Vlastimil Minařík. Dojezdový čas prvosledových hlídek by neměl překročit deset minut.

Speciálně vybavené policejní hlídky nejsou určeny pouze k velkým událostem s celorepublikovým dosahem, jako byla střelba v Uherském Brodě. Například jednu ze sedmi prvosledových hlídek ze Zlínského kraje, kde vznikly až k letošnímu 1. lednu, již operátor poslal zasahovat do Napajedel.  Tam muž střílel legálně drženou zbraní na exekutory.

Nově vzniklé hlídky ale zatím především nacvičují své postupy: cvičí prohlídky budov a využití ochranného štítu nebo střelbu ze samopalu.

Prvosledová hlídka
Zdroj: Dalibor Glück/ČTK

Policejní vedení je přesvědčeno, že již příchod důkladně vyzbrojeného policisty na místo činu sehraje významnou roli. „Policista, který je řádně vycvičen, má během zákroku vyšší sebevědomí. Pokud má na sobě balistickou ochranu a dlouhou zbraň, je psychologický efekt i na druhé straně,“ podotkl náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.

Náměstek upozornil, že prvosledové hlídky nezačala česká policie připravovat až po uherskobrodské střelbě, nýbrž již v roce 2011 po útocích Anderse Breivika v Norsku. Letos policie pro hlídky pořídí další vybavení: přes 3000 balistických vest, tisíc přileb nebo několik stovek štítů a zbraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda na zasedání probere změny ve správní radě VZP či zálohy na PET lahve

V pondělí zasedne vláda. Na jednání probere třeba návrh bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Debatovat bude také o obměně správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), podle zveřejněného programu se bude zabývat také například zákonem o ekodesignu výrobků, který má zajistit, že výrobky nabízené na českém trhu budou v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Před vládním jednáním zasedne jako obvykle koaliční rada.
před 1 hhodinou

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 8 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 8 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 9 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 10 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...