Ministr Mládek nabídl společnosti NWR, která je majitelem OKD, že by stát mohl Důl Frenštát odkoupit za symbolickou jednu korunu. Informoval o tom minulý týden po jednání se zástupci společnosti v souvislosti s ukončením těžby v Dole Paskov a Lazy, které OKD plánuje. Motivem nabídky je odlehčit firmě ve finančních problémech od vysokých nákladů, které péče o důl vyžaduje. Jde asi o padesát milionů korun ročně.
„Je to pro nás jakýsi lakmusový papírek, abychom zjistili, zda je možné na něčem se s majiteli OKD dohodnout,“ sdělil Jan Mládek. Záměr vlády zaskočil starostu Trojanovic Jiřího Novotného. „Pokud stát hodlá Důl Frenštát převzít, měl by mít jasnou koncepci, co s ním bude dělat. A ta koncepce by měla být nejdříve projednána s námi, my bychom s ní měli souhlasit,“ řekl Novotný. Zdůraznil, že sdružení měst a obcí Naše Beskydy, které se před lety spojilo proti hrozbě těžby uhlí v Beskydech, zastupuje asi 200 tisíc obyvatel.
O budoucnosti Dolu Frenštát v Beskydech
„Nejde jen o těžbu, ale především o to, co chce stát dělat s areálem dolu, co chce dělat se stavbami. Jestli tady chce pět let udržovat tyhle ruiny,“ uvedl starosta Novotný. Frenštátský stavební úřad nařídil v roce 2013 demolici padesáti budov těžebního areálu včetně obou těžních věží. Jak zjistila obec Trojanovice, měly jen dočasné povolení, které vypršelo asi před 25 lety. Krajský úřad rozhodnutí potvrdil.
Firma OKD ale dosud usiluje o legalizaci staveb a podala na kraj žalobu. Loni v březnu dosáhla u ostravského krajského soudu odkladu demolice do doby, než bude spor vyřešen. Jednání zatím neproběhlo. „V tuto chvíli nelze odhadnout, kdy bude jednání v této věci nařízeno,“ uvedl mluvčí Krajského soudu Ostrava Dalibor Zecha.
Důl v zajišťovacím režimu
Mládek o možnosti odkupu Dolu Frenštát hovořil už loni v březnu při návštěvě Karviné. „Zástupci OKD si tak trochu stěžovali, že za posledních deset let je Důl Frenštát stál 600 milionů korun. Sdělil jsem jim, že pokud mají pocit, že je tento výdaj zbytečný, mohou ho přenechat státu. Z hlediska státu má smysl udržovat si tuto strategickou rezervu,“ řekl tehdy.
Mluvčí OKD Ivo Čelechovský informoval o tom, že v současné době je Důl Frenštát v takzvaném zajišťovacím režimu. To znamená, že se asi padesát zaměstnanců stará především o jeho odvětrávání a odčerpávaní důlních vod. Pokud by se vláda s majiteli dolu na odkoupení dohodla, přešla by tato povinnost vyplývající z báňského zákona na státní podnik Diamo, který by Důl Frenštát převzal do své správy.
„V takovém případě bychom koupili nejen samotný důl, ale také jeho zařízení a stavby. Přešli by k nám také jeho zaměstnanci,“ řekl ředitel Diama Tomáš Rychtařík. „Nejdříve bychom se museli zorientovat v tom, v jakém je důl, jeho stavby a zařízení stavu. Teprve potom bychom se rozhodli, co dál,“ uvedl Tomáš Rychtařík.
Podle ministra Mládka by stát doly zakonzervoval. To by prakticky znamenalo dál udržovat současný zajišťovací režim. V oblasti Frenštátu leží v hloubce do devíti set metrů asi jeden a půl miliardy kvalitního koksovatelného černého uhlí a jde tedy o strategickou zásobu této nerostné suroviny. Pokud by se stát někdy v budoucnu k těžbě uhlí rozhodnul, nemuselo by být určeno pro energetiku, ale například pro chemický nebo farmaceutický průmysl.
„Vládní návrh na odkup Dolu Frenštát je velmi rozumný. O ložiska strategické suroviny by se měl starat stát,“ řekl Pavel Prokop, expert Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě.
