Opoziční zastupitelé z některých měst se brání cenzuře v radničních novinách žalobami – chtějí vedení donutit, aby jim ve zpravodaji otiskli i jejich příspěvky. Využívají novely tiskového zákona, která začala platit v listopadu 2013. Měla znemožnit, aby radniční periodika fungovala jen jako hlásné trouby stávajícího vedení. Jak ale teď zjistili Reportéři ČT, stále existují radnice, které se chovají, jako by jim noviny patřily, a nikoho kromě sebe do nich nepustí.
Sebechvála za radniční peníze - opozice se někde musí domáhat otištění názoru i žalobou
Reportéři ČT: Sebechvála za radniční peníze (zdroj: ČT24)
Karel Vrána z pořadu Reportéři ČT si jako příklad vybral Středočeský magazín, což je internetové video - formálně vlastně televizní pořad dostupný na webových stránkách kraje a na YouTube. Spočítal, že hejtman Miloš Petera (ČSSD) se v posledních třech vydáních Středočeského magazínu (před natáčením reportáže pro Reportéry ČT) objevil ve třinácti ze čtrnácti příspěvků.
„Ať se děje, co se děje, vždycky se najednou objeví pan hejtman a řekne něco mezi informačně zcela nezajímavým osobním zhodnocením a nějakým moudrem,“ říká spoluautor analýzy radničních periodik Oldřich Kužílek.
Hejtman Miloš Petera (ČSSD) ale svou účast v reportážích jako sebeprezentaci nevnímá. „Vidím to jako činnost hejtmanství. Samozřejmě že hejtman je nositelem vládnoucí garnitury. Věci, kam jezdím, jsou velmi důležité,“ řekl.
Středočeský magazín na webu kraje
Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý ale věc vnímá z odstupu: „Tohle přece není život Středočeského kraje. Ten se neskládá ze života toho funkcionáře.“
Novela tiskového zákona platí už přes dva roky
Problém sebeprezentace politiků a cenzury v radničních periodikách vydávaných za veřejné peníze Reportéři ČT poprvé otevřeli v srpnu 2012. Ministerstvo kultury tehdy připravovalo novelu tiskového zákona, která měla upravit jejich působení tak, aby nefungovala jako hlásná trouba vedení radnic a aby do nich měla přístup i opozice. Zákon už platí přes dva roky.
„Zdá se, že v terénu nastal kvas. Novela jako by sdělila základní rozhodnutí státu formou zákona, že tam mají být i jiné názory,“ říká Oldřich Kužílek.
Středočeský magazín, který kraj vydával jako tištěné periodikum v době vlády Davida Ratha, býval označován za vrchol nevkusné sebeprezentace. Od podzimu loňského roku kraj vydává nové tištěné noviny nazvané Středočech. Už v září se Středočech stal terčem kritiky opozice.
„Sociální demokracie s komunisty chtějí pokračovat v praxi, kdy magazín spíše než o dění ve Středočeském kraji bude PR platformou pro radní,“ uvedl opoziční zastupitel Jan Skopeček (ODS).
Každý zastupitelský klub má ve Středočechu vyhrazeno čtvrt tiskové strany. Fotografie a články členů vládnoucí koalice ČSSD a KSČM tam ale výrazně převažují.
Středočech
„To, že odešel hejtman David Rath, ještě neznamená, že se vyměnila garnitura za ním. Tam se obměnily některé figury, ale systém vládnutí zůstal stejný. Systém Davida Ratha provázela velmi bohatá a sebejistá sebeprezentace,“ uvedl předseda Syndikátu novinářů Adam Černý.
Hejtman k obsahu videomagazínu i tištěného Středočecha říká, že informují o dění, kde je vždy nositelem příslušný náměstek, radní, respektive přímo hejtman.
Osm žalob na zveřejnění odmítnutého příspěvku
Novela tiskového zákona posílila možnost opozice vymáhat zveřejnění jejich stanovisek žalobami na vedení radnic. Zastupitelé, kterým radniční či krajské noviny odmítly uveřejnit příspěvek, se v poslední době stále častěji začínají obracet na soudy, po nichž chtějí, aby radnicím nařídily otištění odmítnutého příspěvku.
Zatím bylo podle dostupných informací podáno osm žalob. Například v Praze 17, ve Štětí nebo v Ústí nad Labem. První, byť nepravomocný rozsudek, který v České republice padl, dal za pravdu opozičním zastupitelům z Litoměřic a nařídil městu zveřejnit zamítnuté články.
Přestupkové řízení kvůli nikdy nezveřejněnému příspěvku opozice v Krupce
Nejvyhrocenější spor probíhá v severočeské Krupce. Místní zpravodaj radnice už přes dva roky odmítá zveřejnit stanovisko opozičních zastupitelů za Zdravou Krupku k regulaci hazardu ve městě. Tu zastupitelstvo schválilo na podzim 2013 a určilo čtyři adresy, na nichž smí být hazard provozován.
V radničním zpravodaji pak vyšel článek, kde bylo uvedeno: „Pro dobrou a mimořádně prospěšnou věc zvedlo ruku patnáct zastupitelů. Opačný postoj svým hlasováním vyjádřili pouze všichni tři ze Zdravé Krupky.“ Článek ale zcela opominul důvody, proč opoziční zastupitelé hlasovali proti.
„Pro vyhlášku jsme nemohli hlasovat, protože jednou z adres byla ta, na které sídlí radní pro sport a kulturu. Chtěli jsme to svým voličům i dalším občanům vysvětlit, ovšem ačkoli jsme opakovaně poslali příspěvek do měsíčníku Radnice, nebyl nám zveřejněn,“ popisuje opoziční zastupitelka Miloslava Bačová (Zdravá Krupka).
Jak navíc dodává, byli posléze předvoláni před přestupkovou komisi: „A to na základě žádosti radního pro sport a kulturu pana Roučka, který se cítil být dotčen obsahem článku, jehož uveřejnění jsme žádali.“
Článek ale přes opakované urgence nevyšel. Přitom neobsahuje žádné nepravdy, pouze konstatuje, že jedna z městem povolených heren sídlí v domě radního Roučka.
„Ještě jsem se nesetkal s tím, aby byl někdo pronásledován za zločin, který nespáchal. Jedině snad to existuje třeba jako nedokonaný pokus vraždy. Ale co se týče verbálních projevů, tak verbální projev, který nebyl zveřejněn, těžko může být stíhán,“ konstatoval předseda Syndikátu novinářů Adam Černý.
Novinář Adam Černý
Jednání o přestupku v Krupce nakonec vyšumělo do ztracena. Možnost vyplývající z novely tiskového zákona domáhat se zveřejnění svého příspěvku v radničních novinách žalobou ale opoziční zastupitelé Krupky využili. 16. prosince proběhlo u Okresního soudu v Teplicích první kolo sporu s městem Krupka - soud ale zatím rozsudek nevynesl.
„Je to spíš hrozba vydavateli, že bude někde na konci platit soudní náklady, že všechno prohraje, bude znectěn a bude muset ustoupit,“ popisuje záměr novely spoluautor analýzy radničních periodik Oldřich Kužílek.
Kritička obsahu zpravodaje ve Šlapanicích se sama stala starostkou
V reportáži z roku 2012 se mluvilo i o jihomoravských Šlapanicích. Tehdy opoziční zastupitelka Michaela Trněná si stěžovala na cenzuru ve Šlapanickém zpravodaji a na to, že ho (tehdejší) starosta Jaroslav Klaška využíval k sebeprezentaci. Jak v roce 2012 před kamerou ukázala, na fotografiích ve zpravodaji byl výhradně starosta.
Situace se ale od té doby výrazně změnila. Michaela Trněná (Čisté Šlapanice) se svým sdružením vyhrála poslední komunální volby a sama se stala starostkou. Ve zpravodaji teď prý mívá tak jednu, maximálně dvě fotografie.
Oldřich Kužílek změny ve šlapanickém městském zpravodaji hodnotí pozitivně. Své místo tam už má i opozice. „Teď je to zcela zřetelně - i formou rubrik - otevřeno i oponentním názorům.“
Dokud budou zpravodaj tvořit zaměstnanci radnice, těžko se tam objeví skutečná kritika
Starostka Michaela Trněná ale dodává, že radniční zpravodaje mají v sobě zabudovaný základní systémový problém. Dokud totiž časopis či noviny vytvářejí podřízení starosty, jsou podle ní omezeni a nejsou dostatečně svobodní.
„I kdyby byli sebesvobodnější, neumím si představit, že by psali otevřenou kritiku vůči svému nadřízenému. Minimálně by to s ním myslím konzultovali. Dokud to budou platit radnice, tak i kdyby tady seděl sebeotevřenější člověk, těžko se dá očekávat, že lidé sami dobrovolně napíšou článek, kde ho zkritizují,“ uzavřela starostka Šlapanic.