S 1. lednem Česká republika vstoupila do volebního roku; na podzim budou občané rozhodovat o složení krajských zastupitelstev a obsazení třetiny Senátu. Podle komentátora Hospodářských novin Jindřicha Šídla se ale oproti uplynulým letům nedá předpokládat, že by letošní krajská klání výrazněji opanovala opozice.
Občanská demokracie si coby nejsilnější vládní strana před čtyřmi lety připsala vítězství pouze v Plzeňském kraji, kde její kandidátku vedl současný europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil. Jeho tehdejší stranický šéf a premiér Petr Nečas následně komentoval rozdělení hlasů slovy ne nepodobnými sociologům z agentur pro výzkum veřejného mínění.
„Výsledky potvrzují zjevnou tendenci, že strana, která nese největší vládní zodpovědnost, výrazným způsobem prohrává v krajských volbách,“ prohlásil. „Stává se z toho pomalu železné pravidlo českého politického cyklu a zřejmě s tím budeme muset počítat i do budoucna.“
O čtyři roky později, po pádu pravicové vlády a volebním vítězství sociální demokracie, se ovšem stranické preference současné opozice (byť v šetřeních zaměřených na dolní komoru) pohybují s výjimkou komunistů pod deseti procenty. Podle komentátora Hospodářských novin Jindřicha Šídla tak českou veřejnost letos s největší pravděpodobností potká novum: „Jsou to první krajské volby, u kterých opozice nemůže pomýšlet na to, že je vyhraje.“
Výzva pro Lidový dům
Volby by současně s hlasováním o třetině Senátu měly proběhnout v polovině října a hlavní střet se očekává mezi vládními sociálními demokraty a ambiciózním hnutím ANO, pro které – jak upozorňuje politolog Petr Just – půjde o poslední druh voleb, ve kterém ještě nezměřilo své síly.
Největší výzvě bude čelit Lidový dům. Poté, co předseda ČSSD Jiří Paroubek před osmi lety učinil z celorepublikového tématu zdravotnických poplatků hlavní tahák krajských voleb, zvítězili socialisté ve všech regionech republiky. O čtyři roky později ztratil Bohuslav Sobotka čtyři z nich, vedle zmiňovaného Plzeňska také Ústecký, Karlovarský (oba KSČM) a Liberecký kraj (STAN).
Byla to ale nakonec právě ČSSD, komu se v Karlovarském a Plzeňském kraji podařilo sestavit koalici, a Sobotkova strana tak bude letos obhajovat jedenáct hejtmanství. „Myslím, že Andrej Babiš udělá podobnou věc jako Jiří Paroubek při svém úspěchu v roce 2008, kdy do některých krajů nasadil lidi ze sněmovny. Povedlo se to v případě Michala Haška v Jihomoravském nebo Radko Martínka v Pardubickém kraji,“ dodává Šídlo.
Sázka na známá jména
Za pravdu dává komentátorovi Hospodářských novin minimálně příklad z jižních Čech, kde by měla současného sociálnědemokratického hejtmana Jiřího Zimolu vyzývat poslankyně za hnutí ANO a táborská zastupitelka Radka Maxová. S Michalem Haškem pak zřejmě v Babišově dresu poměří síly František Lukl – starosta Kyjova, předseda Svazu měst a obcí a někdejší ministr pro místní rozvoj v prezidentské vládě Jiřího Rusnoka.
Na známá jména potom Babiš sází i pro souběžné volby do Senátu – diskutovaným, ale dosud nepotvrzeným kandidátem je žokej a několikanásobný vítěz Velké Pardubické Josef Váňa i někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková.
„Můžeme očekávat, že tento rok bude rokem tvrdých soubojů mezi hnutím ANO a ČSSD,“ uzavírá politolog Just. „Dokud byly v role opozice, mohly útočit na stejný terč, nyní budou stát proti sobě.“
