Prezidentovi věří 59 procent lidí, více než v minulých měsících

Prezidentovi Miloši Zemanovi podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění v prosinci důvěřovalo 59 procent lidí, což je o tři procentní body více než v listopadu a o osm víc než v říjnu. Nejdůvěryhodnější ústavní institucí pro občany ale dlouhodobě zůstávají starostové a obecní zastupitelstva, které kladně hodnotí přes 60 procent veřejnosti.

Naopak nejhůře z hodnocení vycházejí obě parlamentní komory – Poslanecká sněmovna a Senát.
Důvěryhodné jsou jen pro zhruba třetinu respondentů. Vládě momentálně důvěřuje 44 procent občanů, což oproti listopadu znamená pokles o dva procentní body.

Krajským zastupitelstvům věřilo poslední měsíc loňského roku 45 procent veřejnosti, hejtmanům rovných 40 procent. Ústavnímu soudu důvěřuje 55 procent dotázaných, veřejnému ochránci práv 53 procent. Nejvyšší kontrolní úřad si získal důvěru poloviny občanů.

Během uplynulého roku se důvěra vyjadřovaná ústavním institucím měnila jen nevýrazně s výjimkou vztahu veřejnosti k hlavě státu. Před rokem, v prosinci 2014, věřilo Zemanovi 34 procent lidí, což představuje od jeho nástupu na Pražský hrad absolutní minimum. Během roku ovšem vzrostla důvěra v prezidentský úřad o 25 procentních bodů a na jeho konci se Zeman s 59 procenty důvěřujících přiblížil k historickému maximu z dubna 2013, kdy mu na začátku jeho funkčního období vyjádřilo důvěru 61 procent respondentů.

Ještě nižší důvěru než Zeman před rokem zažil Václav Klaus na konci svého druhého mandátu – v lednu 2013 po vyhlášení kontroverzní amnestie. Tehdy nejvyššímu ústavnímu činiteli věřilo jen 26 procent občanů, což byla a zůstává nejnižší důvěra vyjádřená hlavě státu za celou existenci České republiky.

Václav Havel si prožil největší pokles obliby v září 2002 (45 procent důvěry a 52 procent nedůvěry), podobná čísla přinesl i průzkum v lednu 1999. Oba Zemanovi předchůdci podle CVVM měli zřetelně vyšší maximální podíly důvěry než současný prezident – u Havla to bývalo na přelomu let 1996 a 1997 přes 80 procent respondentů, kteří mu věřili, důvěra v Klause se stabilně držela nad hranicí 70 procent.

Při srovnávání tří českých prezidentů je ale třeba zohlednit, že Havla a Klause do funkcí zvolil parlament, zatímco Zemana občané. Přímá volba v roce 2013 rozdělila veřejnost na zaryté odpůrce a stoupence zvoleného prezidenta a byla doprovázena emocionálně vyhrocenou kampaní.

Se současnou politickou situací není teď podle zjištění CVVM spokojeno 46 procent Čechů, spokojenost vyjádřila zhruba pětina společnosti. Necelá třetina oslovených se necítí ani spokojena, ani nespokojena. Oproti listopadu se veřejné mínění výrazně nezměnilo, ve srovnání s průzkumy od roku 2011 je ale patrné, že lidé jsou nyní s politickou situací spokojenější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 47 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 10 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...