Předsedové vlád Česka, Polska, Slovenska a Maďarska ostře vystoupili proti myšlence takzvaného malého Schengenu, která se po teroristických útocích v Paříži objevila v diskusích o bezpečnosti v Evropě. Jakékoliv návrhy na vytvoření takzvaného mini-Schengenu jsou nepřijatelné, shodli se v Praze premiéři zemí visegrádské čtyřky. Vyslovili se i proti dalším přímým nebo skrytým snahám o omezení volného pohybu v rámci Evropské unie.
Visegrád odmítá jakékoli debaty o zmenšení Schengenu
Šéfové vlád Česka, Slovenska, Polska a Maďarska zároveň Francii, kterou nedávno otřásly teroristické útoky, nabídli veškerou nezbytnou podporu a spolupráci. V diplomatických kuloárech se v poslední době především v důsledku migrační krize objevilo několik neformálních návrhů na omezení schengenského prostoru, z něhož by tak teoreticky mohly vypadnout země střední Evropy.
„Oportunistické návrhy na převratnou přeměnu současného Schengenu do takzvaných mini-Schengenů v jakékoliv možné formě a rozsahu, a stejně tak přímé či skryté snahy o omezení volného pohybu jdoucí za právní rámec a ohrožující hlavní úspěchy evropské integrace, nejsou přijatelné,“ uvedli premiéři Visegrádu ve společném prohlášení.
obrázek
„Tyto návrhy neřeší příčiny současné krize, ale pouze odvádějí politickou pozornost,“ konstatovali také. Šéfové vlád V4 se také shodli na zahájení kroků směřujících k založení skupiny Přátel Schengenu, která má být platformou pro otevřenou diskusi o schengenských pravidlech a jejich zlepšení.
Premiéři V4 také nabídli veškerou nezbytnou pomoc a spolupráci Francii, kterou nedávno otřásly teroristické útoky. Teroristické útoky v Paříži, které si vyžádaly kolem 130 obětí, šéfové vlád označili za útok na hodnoty, které spojují evropské národy. "Vzhledem k povaze a rozsahu této bezpečnostní výzvy musí Evropská unie jednat. Zdůrazňujeme, že nadcházející prosincová Evropská rada musí zaujmout jasné stanovisko k boji proti terorismu," uvedli.
Konkrétně zmínili potřebu zlepšení sdílení zpravodajských a dalších informací v rámci Evropy, dokončení projednávání směrnice o jmenné evidenci cestujících nebo opatření zaměřená na boj s financováním terorismu a organizovaným zločinem. Dále podpořili efektivní koordinaci úsilí, které směřuje ke zničení Islámského státu.
S myšlenkou malého Schengenu přišlo Nizozemsko
Krátce po terorostických útocích v Paříži 13. listopadu přišla myšlenka malého Schengenu z Nizozemska. List De Telegraph informoval o tom, že zmenšený Schengen by měl zahrnovat Rakousko, Německo, Belgii, Lucembursko a Nizozemsko. Vznikly by zároveň tranzitní tábory pro migranty, kteří do těchto států míří.
Podle nizozemského ministra zahraničí Berta Koendersa jsou ve hře ale i jiná opatření. „Nizozemsko a další země jednají o mnoha různých řešeních,“ uvedla týden po pařížských událostech mluvčí ministerstva spravedlnosti Janet Takensová, která dohlíží na přistěhovaleckou politiku.
Německý ministr vnitra Thomas de Maizière poté avizoval, že Berlínu se nizozemský návrh příliš nezamlouvá. „Naším politickým cílem musí být, aby schengenský prostor fungoval jako celek,“ prohlásil de Maiziére. „Všechno ostatní mohou být jen doplňkové úvahy,“ dodal.
Schengenská smlouva byla podepsána v roce 1985 na palubě lodi Princesse Marie-Astrid poblíž lucemburského městečka Schengen. Na jejím základě byly v roce 1995 zrušeny celní a pasové kontroly na vnitřních hranicích některých států Evropské unie, čímž vznikl takzvaný schengenský prostor. Jeho součástí je v současnosti 26 států – Česko se k projektu připojilo v roce 2007.