Stát vysoudil pozemky, které v minulosti restituoval rod Lichtenštejnů. Upozornily na to Hospodářské noviny. Okresní soud pro Prahu-východ rozhodl, že se na 600 hektarů u Říčan nemohly vztahovat restituce, protože stát konfiskoval veškerý majetek rodu již v roce 1945. Rodina se chce odvolat.
Lichtenštejnové se o pozemky u Říčan přihlásili před třemi lety. Zjistili, že jako vlastník je stále zapsán někdejší lichtenštejnský kníže František Josef II. Soud jim je původně vydal, nyní však po žalobě státu rozhodl, že rod pozemky nezískal oprávněně.
Podle nového verdiktu byl přetrvávající zápis chybou v katastru, úředníci v minulosti nepřepsali všechen majetek zkonfiskovaný podle Benešových dekretů. Soud se tak přiklonil k názoru Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. „Vzhledem ke konfiskaci majetku Františka Josefa II. Lichtenštejna v roce 1945 se na území České republiky nemohl nacházet žádný jeho majetek, který by mohl být předmětem dědění,“ řekl deníku mluvčí úřadu Radek Ležatka.
Lichtenštejnský kníže přišel v roce 1945 o majetek v Československu proto, že se údajně přihlásil k německé národnosti. To sice František Josef odmítal – Lichtenštejnsko totiž po celou válku udrželo svoji neutralitu – ale ve sporu s československým státem neuspěl. Soudkyně Klára Obrtlíková sice nyní připustila, že stát zřejmě způsobil Lichtenštejnům příkoří, ale pokud by majetek nadaci zůstal, jednalo by se o prolomení restitučních zákonů.
Rod Lichtenštejnů získal první majetek na dnešním českém území ve 13. století. Významný vliv a majetek v českých zemích jim přinesla věrnost Karla z Lichtenštejna císaři během stavovského povstání v 17. století. K bývalému majetku rodu v Čechách, na Moravě a v českém Slezsku patří například zámky v Lednici, Valticích a Mikulově či moravský Šternberk. Ačkoli se Lichtenštejnové se zabráním svého majetku oficiálně nikdy nesmířili, nesoudí se o ně – s výjimkou říčanských pozemků. Současný kníže Jan Adam II. naopak státu přispívá na opravy rodových památek.
