Přes deset milionů Syřanů je na útěku, ale zatím zůstávají v zemi nebo v sousedních státech. Vyplývá to z analýzy, kterou se na svém jednání, kam přišel i prezident republiky, zabývala bezpečnostní rada státu. Podle premiéra Bohuslava Sobotky by část z nich ještě mohla zamířit do Evropy. Vláda je proto přesvědčena, že je potřeba posílit ochranu schengenských hranic. Chystá se také k boji proti zavedení trvalých kvót na rozdělení žadatelů o azyl, v čemž má podporu nejen prezidenta, ale podle průzkumu CVVM také většiny společnosti.
Vládní analýza ukázala, že ze Sýrie mohou přijít další miliony lidí
Z 10,5 milionu Syřanů, kteří museli opustit své domovy, ale neodešli do Evropy, zůstává více než polovina v zemi, pouze na bezpečnějších místech. Ostatní potom čekají na uklidnění situace hned za hranicemi – dva miliony lidí jsou v Turecku, milion v Libanonu a statisíce v Jordánsku, Egyptě a dokonce i Iráku.
První ucelenou analýzu chce vláda přetavit v pomoc Maďarsku
- Sýrie: 6 500 000
- Turecko: 1 938 999
- Libanon: 1 078 338
- Jordánsko: 628 887
- Irák: 247 352
- Egypt: 132 375
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že je možné, že se i další část z nich nakonec rozhodne odejít do Evropy.
Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) je analýza, kterou dostala bezpečnostní rada státu, první svého druhu a měla by se s ní seznámit celá Evropská unie. „Byla to první ucelená analýza, kterou jsem viděl. Budeme ji poskytovat i evropským partnerům,“ řekl.
Podle premiéra by měla Evropa zareagovat posílením ochrany svých vnějších hranic. Českým příspěvkem má být již avizovaná pomoc maďarské armádě, kam zatím vyrazí malá skupina specialistů s ženijní technikou, později by ji ale měla posílit větší síla.
Podrobnosti projednají ministři vnitra celé visegrádské skupiny na čtvrteční schůzce unijních ministrů v Lucemburku. Předběžně ale počítá česká vláda s vysláním asi 150 vojáků i policistů do Maďarska.
K tomu bude potřebovat souhlas sněmovny, protože již půjde o zahraniční misi, ale u opozičních stran by neměla narazit. „Ochrana vnější hranice Schengenu je důležitá. Maďarsko odvádí důležitou práci za jiné země, je potřeba pomoci,“ řekl předseda ODS Petr Fiala.
Kvóty znovu na stole: Ministr i prezident hrozí evropským soudem
Vrcholní čeští politici se rovněž šikují do dalšího boje o kvóty. I zde zní takřka jednohlasně ze všech stran, že i přes porážku v evropském hlasování o zavedení provizorního relokačního mechanismu, tedy takzvaných kvót, nepřistoupí Česko na jeho přetavení v trvalé pravidlo. I kdyby Česko v hlasování znovu muselo ustoupit většině, chystá vláda tentokrát i další kroky.
Ministr vnitra Chovanec by chtěl v případě schválení trvalých kvót napodobit Slovensko a podat žalobu k evropskému soudnímu dvoru. „Pokud by se Evropa i přesto, že se nerelokoval ani jediný migrant, rozhodla znovu přehlasovat, pak využijeme všechny prostředky,“ varoval Chovanec.
Takové plány podporuje i prezident Miloš Zeman, stejně jako opozice. „Jsme připraveni vládu podpořit, pokud se nezblázní a nezačne vystupovat jinak,“ předeslal předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
Průzkum CVVM: Polovina lidí uprchlíky v Česku nechce
Odpor proti přijímání migrantů, který pojí politiky, zhruba odpovídá také náladě ve společnosti. Jak ukázal průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM), je proti přijímání uprchlíků ze zemí zasažených válečným konfliktem přesně polovina respondentů. CVVM také odkázala na předchozí průzkum, podle kterého jen pětina lidí podporuje kvóty.
Větší část společnosti (69 procent) je potom proti přijímání běženců z blízkovýchodních a afrických zemí, zatímco zhruba polovina (49 procent) je proti přijímání uprchlíků z východu Ukrajiny. Pro to, aby Česko uprchlíky nejenom přijalo, ale také je nechalo trvale se zde usadit, jsou potom pouze čtyři procenta dotázaných.
CVVM provedlo průzkum v průběhu druhého zářijového týdne, tedy v době, kdy Evropská komise vrátila do hry dříve odmítnutou myšlenku kvót. Průzkumu se zúčastnil reprezentativní vzorek 994 lidí.