Rada postižených žádá slíbený růst příspěvku na péči - jinak hrozí protestem

Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) vyzve šéfy vládních stran, aby koalice v projednávaném rozpočtu na rok 2016 přidala peníze na růst příspěvku na péči. Ten se měl podle slibu zvýšit příští rok od pololetí, jenže ministerstvo práce na to nemá peníze. Pokud by rada s požadavkem neuspěla, svolá na přelomu října a listopadu protest před sídlo kabinetu.

Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) uvedla, že za zvýšení příspěvku bude dál bojovat. Počítá s tím, že pokud dávka od července poroste, podělí se o náklady její resort s ministerstvem financí. „Část se budu snažit najít já ve svém resortu, ale očekávám, že část také najde ve své rezervě ministerstvo financí," řekla novinářům Marksová. Podle ní je cestou i přesun peněz při projednávání v rozpočtu. Na zvýšení dávky se zástupci národní rady dohodli se členy vlády v červenci.

Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) peníze na zvýšení příspěvku v rozpočtu nejsou, protože si je Marksová nevyjednala. Ministryně prý byla jediným šéfem resortu, který s ním o finančních požadavcích na příští rok nejednal. Většinou přišel náměstek a úředníci. "Nechápu, proč to paní ministryně neprosadila v rámci svojí kapitoly. Já jsem samozřejmě připraven to akceptovat, protože jsem očekával, že v rámci své kapitoly to tam zahrne," uvedl Babiš.

Podle něj bude prostor na změny při projednávání rozpočtu ve Sněmovně, o úpravách budou diskutovat i lídři koalice. Babiš dodal, že se s premiérem už v červenci shodli na přidání o deset procent - části příští rok a zbytku v roce 2017.

Potřeba bude nejméně půl miliarda navíc

Příspěvek na péči se vyplácí od roku 2007. Postižení a senioři si za něj mají zajistit opatrování v nějakém zařízení či pomoc doma. NRZP žádala původně růst o deset procent od ledna. Ministerstvo práce pak navrhlo dvě varianty - přidání o deset procent od pololetí, nebo o pět procent od července a zbytek pak od ledna 2017. V prvním případě by bylo příští rok potřeba 1,05 miliardy korun navíc, ve druhém 520 milionů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Rada zdůrazňuje, že se příspěvek od svého zavedení v roce 2007 nevalorizoval. "Cena sociálních služeb se za tu dobu přitom zvýšila o 53 procent, inflace o 17 procent. Mzdy a důchody se zvedly o 24 procent. Jen u lidí závislých na pomoci nedošlo k žádnému navýšení. Vláda nemůže neustále diskriminovat ty, kteří se nemohou bránit," řekl šéf rady Václav Krása.

2 minuty
Události: Příspěvek na péči - pro postižené a seniory
Zdroj: ČT24

Příspěvek na péči pobíralo ke konci loňského roku přes 330 tisíc lidí, což státní kasu vyšlo na 20,4 miliardy korun. U dospělého se pohybuje v rozmezí od 800 do 12 tisíc korun, u dětí pak od tří do dvanácti tisíc.

  • Stupeň I (lehká závislost) - 3 tisíce korun pro osoby do 18 let, 800 korun pro osoby starší 18 let
  • Stupeň II (středně těžká závislost) - 6 tisíc korun pro osoby do 18 let, 4 tisíce korun pro osoby starší 18 let
  • Stupeň III (těžká závislost) - 9 tisíc korun pro osoby do 18 let, 8 tisíc korun pro osoby starší 18 let
  • Stupeň IV (úplná závislost) - 12 tisíc korun pro osoby mladší i starší 18 let

Podle předsednictva rady postižených pro ně úřad ministryně Marksové skoro nic neudělal

Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) kritizuje ministerstvo práce za přístup k lidem s handicapem. Podle předsednictva rady úřad pod vedením Michaely Marksové (ČSSD) pro zlepšení situace postižených a jejich rodin téměř nic neudělal - nezměnil se kritizovaný posudkový systém, nejsou peníze na slibované zvýšení příspěvku na péči a invalidé mají nižší minimální mzdu. Ministryně kritiku odmítá.

Marksová řekla, že hned po nástupu zabránila třeba tomu, aby handicapovaní kvůli výměně průkazů museli podstupovat novou prohlídku. Na ucelené změně systému posuzování resort pracuje.

Marksová nastoupila do úřadu začátkem loňského roku. Funkční období je zhruba v polovině, příští volby by se měly konat na podzim 2017. Ministryně opakovaně uvedla, že se snaží napravovat „křivdy minulých vlád“ a s ministerstvem financí bojuje o každou korunu.

Péče o lidi se zdravotním postižením je „na bodě nula“

„Naše důvěra v ministerstvo práce a sociálních věcí je velice otřesena. Ač jsme slyšeli hodně slibů, paní ministryně je nedodržela,“ uvedl první místopředseda rady Jiří Morávek. Podle něj je péče o lidi se zdravotním postižením „na bodě nula“ a resort v jejich prospěch „neudělal prakticky vůbec nic“.

Vedení rady upozornilo na kritizovaný systém posuzování závislosti na pomoci, který zavedl bývalý ministr Jaromír Drábek (TOP 09). Podle Morávka ministerstvo zatím nepředložilo návrhy ke zlepšení.

Resort sice prosadil zvýšení minimální mzdy, lidé s invalidním důchodem ji mají ale stále nižší než ostatní. „Myslím si, že ministerstvo neplní své sliby a osoby se zdravotním postižením, kterých je zhruba milion, odsouvá na okraj společnosti,“ uvedl první místopředseda.

Marksová se brání - handicapovaní nemusí znovu absolvovat posuzování zdravotního stavu

Marksová se proti kritice ohradila. Řekla, že krátce po svém nástupu zarazila třeba to, aby handicapovaní museli kvůli výměně průkazů znovu absolvovat posuzování zdravotního stavu. Zmírnila se také pravidla pro udělení příspěvku na péči, aby na nejvyšší částku dosáhli i lidé, kteří nesplňují všech deset kritérií. O změně posuzovacího systému jedná pracovní skupina, byl v ní i šéf NRZP, podotkla ministryně.

Podle místopředsedkyně rady Táni Fišerové panovala po nástupu Marksové radost, postupně ji ale vystřídal smutek, že vše „do určité míry běží po staré Drábkově koleji“. Fišerová zmínila slibované zvýšení příspěvku na péči, na které i přes dohodu s politiky nejsou v návrhu rozpočtu zatím peníze. Dodala, že i tuto situaci pak voliči posoudí.

Marksová uvedla, že zvýšení příspěvku navrhla, peníze na přidání do rozpočtu ale nedostala. Také na zvýšení minimální mzdy postižených resort financí prý vyčlenil jen polovinu požadovaných prostředků. „S ministrem financí bojuji o každou korunu,“ uvedla ministryně.

Šéf státní pokladny Andrej Babiš (ANO) ve středu ale řekl, že Marksová byla jediným šéfem resortu, který s ním o svém rozpočtu a požadavcích na příští rok nejednal.

Václav Krása: Pro handicapované se nejvíc udělalo za ministra Škromacha

Šéf rady Václav Krása zažil jako předseda NRZP už několik ministrů. Podle něj se nejvíc opatření ke zlepšení života postižených podařilo prosadit za ministra Zdeňka Škromacha (ČSSD). V roce 2007 začal například platit zákon o sociálních službách.

Za ministra Petra Nečase (ODS) se srovnala minimální mzda zdravých a handicapovaných. Bývalý ministr Jaromír Drábek (TOP 09) sklízel zatím největší kritiku za své reformy. „Měl ale aspoň fazonu a byl ochoten jít do přímého střetu. Současná ministryně s námi ani nekomunikuje,“ postěžoval si Krása.

Marksová jen podotkla, že i když šéf rady má její mobilní číslo, není si vědoma toho, že by jí volal či psal SMS, které by zůstaly bez odpovědi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 12 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...