Sobotkův kabinet schválil ministrovi vnitra Milanu Chovancovi mandát pro nadcházející jednání evropských ministrů o migraci. Znovu v něm odmítá povinné kvóty pro přerozdělování běženců, jež navrhuje Evropská komise. Premiér volá po systémovém řešení na hranicích Unie, ministr vnitra nabízí jižním zemím policejní posily. Vláda ale nerozhodla jednotně. Proti byl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
Ministři vnitra budou o současné situaci jednat 14. září v Bruselu; v případě Česka je ve hře případné přijetí tří tisíc běženců. Má jít o osoby, které se nyní nacházejí v Řecku, Itálii a Maďarsku.
Česká vláda i další země visegrádské skupiny se ke kvótám staví dlouhodobě odmítavě. Odvádějí prý pozornost od skutečného řešení krize, kterým je lepší ochrana schengenských hranic a zlepšení situace v Sýrii a Libyi, odkud jde do EU velký podíl uprchlíků.
Naposledy v úterý tento postoj po setkání se svým slovenským protějškem Robertem Ficem zopakoval premiér Bohuslav Sobotka. „Nepokládám ho za efektivní," prohlásil v reakci na systém kvót, který unijním zemím navrhuje předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle něj by si státy osmadvacítky měly přerozdělit dalších 120 tisíc běženců.
Pelikán: Stojíme na okraji názorového proudu
Proti zamítnutí kvót se ve vládě postavil jen ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Česko se podle něj svým postojem v posledních týdnech dostalo na okraj názorového proudu v Evropě. “Myslím si, že náš postoj by měl být o dost konstruktivnější, nemáme-li být těmi potížisty,“ řekl po jednání kabinetu. Je podle něj třeba řešit i problém utečenců, kteří už v Evropě jsou, nikoli jen hledat podporu cest, jak Evropu ubránit dalšímu přílivu.
V Chovancově mandátu pro bruselská jednání ovšem stojí, že nelze pořád zvyšovat počty přerozdělovaných uprchlíků, když nefunguje společný evropský systém. Unie by měla migranty zastavit hned po vstupu do EU. Pak by měli být rozděleni na legitimní uprchlíky a ekonomické migranty, kteří by měli být vraceni zpět.
Vláda už dříve schválila, že za určitých podmínek stát přijme do konce roku 2017 celkem 1500 uprchlíků. „Právě z důvodu potřeby konstruktivního a komplexního přístupu však nemůže Česká republika podpořit navýšení relokační kvóty ani zavedení povinného relokačního mechanismu do okamžiku, než bude jasné, jak se Evropská unie systematicky vypořádá s příčinami současné migrační krize,“ píše se v mandátu pro ministra Chovance.
„Nevím, jak máme přijmout tisíce lidí, kteří u nás nechtějí být. To jsem nepochopil a nepochopila to ani vláda České republiky. V Bruselu mi to bude muset někdo vysvětlit,“ řekl na Junckerovu adresu sám Chovanec.
Také počet běženců zajištěných v České republice se v posledních dnech snížil. Mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová informovala, že policie za poslední týden zajistí denně v průměru pět až deset migrantů. Dříve jich bylo denně více než 50. Rekordní počet jich policisté zajistili na začátku minulého týdne v Břeclavi v nočním vlaku z Maďarska, kde bylo přes 200 uprchlíků.
Záměry komise Sobotka vítá - vyjma kvót
Vedle záměru na přijetí běženů šéf komise Juncker přichází i s tím, že by se agentura Frontex měla přeměnit ve skutečnou evropskou službu ochrany pozemní i námořní hranice. Ohlásil rovněž společný evropský seznam bezpečných zemí, který státům osmadvacítky umožní rychleji řešit žádosti o azyl.
„Jsem rád, že se Evropská komise ve zveřejněných návrzích na řešení migrační krize přestává soustředit pouze na prosazení povinných kvót, ale prioritu dává dlouhodobým a systémovým řešením vážného problému neregulované migrace,“ reagoval Sobotka.
Podle ministra vnitra je vláda připravena poskytnout policisty pro mezinárodní jednotky na ochranu schengenského prostoru, pokud by se Evropská komise pro jejich vytvoření rozhodla. Chovanec odhaduje, že by v nich mohly působit stovky českých policistů.
