Důvěra v ombudsmanku je i na historickém minimu stále vyšší než v politiky

Praha – Historicky nejnižší důvěře obyvatel se těší úřad ombudsmana a také Ústavnímu soudu důvěřuje nejméně obyvatel za poslední léta. Zjistilo to Centrum výzkumu veřejného mínění Akademie věd (CVVM) v pravidelném průzkumu. Ombudsman i Ústavní soud se ale i tak těší větší důvěře než politici s výjimkou obecních zastupitelů a starostů.

Jednou za půl roku zkoumá CVVM, nakolik občané důvěřují vrcholným nepolitickým institucím, mezi které řadí Ústavní soud, úřad veřejného ochránce práv a Nejvyšší kontrolní úřad. K polovině letošního roku důvěra ve všechny tři klesla na dlouhodobém minimum. Ombudsmanka má důvěru 50 procent respondentů, což je nejnižší číslo v historii. Oproti minulému šestření loni v prosinci poklesla důvěra v ombudsmanský úřad o sedm procentních bodů. Poměr oslovených lidí, kteří chovají důvěru v Ústavní soud, potom za posledního půl roku poklesl z 58 na 52 procent, což je nejnižší úroveň od roku 2010. Nejvyššímu kontrolnímu úřadu potom důvěřuje 48 procent lidí, tedy nejméně za poslední tři roky.

Sněmovní sál Ústavního soudu
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Navzdory tomu, že významné nepolitické instituce podle průzkumu ztrácejí podporu, stále jim důvěřuje více lidí než vrcholným politikům. Mezi ústavními institucemi se těší důvěře 45 procent respondentů shodně prezident a vláda, zatímco oběma parlamentním komorám důvěřuje 33 procent dotázaných. Tato čísla dlouhodobě stagnují, CVVM se na důvěru k vrcholným politickým institucím ptá každý měsíc, mění se nanejvýš o jedno až dvě procenta. Nic se nemění ani na tom, že vládě důvěřují především voliči koaličních stran, prezident má podporu především příznivců ČSSD a KSČM, starších a ekonomicky neaktivních lidí.

Nejvíce lidé naopak věří obecním zastupitelům a starostům, přestože důvěra v ně oproti předchozímu měsíci mírně klesla. Zastupitelům věří 59 procent dotázaných, starostům 62 procent.

Průzkum provedlo CVVM v průběhu druhého červnového týdne, tedy v době, kdy stěžejním vnitropolitickým tématem byla výměna ministrů školství. Výzkumníci oslovili 1022, kteří představovali reprezentativní vzorek populace nad 15 let.

Vydáno pod