Podle vládního návrhu bude referendum platné, pokud v něm bude hlasovat alespoň 25 procent všech voličů. K samotnému vyhlášení referenda je pak třeba petice s 250 tisíci podpisy. I v tom však vidí Kysela problém.
„Aktivních občanů bývá ve společnosti zřetelná menšina a dokáží se sjednotit spíše v negativních než v pozitivních otázkách. Čtvrt milionu podpisů by se nejspíš podařilo sesbírat třeba na téma imigrace, ale to bude pravděpodobně v těch oblastech, kterých se referendum týkat nebude,“ uvedl ústavní expert z Karlovy univerzity.
Referendum bude mít své limity
Vláda nakonec podpořila tu variantu zákona, která ve větší míře omezuje témata, jichž se může referendum týkat. Občané by podle tohoto návrhu například nemohli rozhodovat o základních právech a svobodách, státním rozpočtu, daních či mezinárodních závazcích České republiky. Podle ministra Dienstbiera by však občané měli mít možnost hlasovat o důležitých a zásadních otázkách.
„Návrh, který jsem viděl na začátku roku, vzbuzoval pochybnosti, že vůbec bude možné referendum o něčem konat. Ve zprávě k tomuto návrhu byla uvedena vzorová otázka, a to, zda je možné řídit auto s minimálním množstvím alkoholu v krvi. Jestli je tohle zásadní domácí nebo zahraniční otázka, o které mají lidé hlasovat v referendu, to si nejsem úplně jistý,“ řekl Kysela.
V České republice bylo zatím vyhlášeno pouze jedno celostátní referendum, ve kterém voliči hlasovali o přistoupení země k Evropské unii. Různými zákony o referendu se zabývali poslanci a senátoři už od roku 1993. „To je zásadní věc. Chybí nám zkušenost s referendy na obecní a krajské úrovni. Nevím, zda budeme umět referendum používat,“ vysvětlil expert.
