Novela zákona o léčivech, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví, počítá s důkladnější kontrolou vývozu léků za hranice a s větším přehledem o dostupnosti medikamentů pro české pacienty. Úřad tím chce zabránit možnému nedostatku léků, které mohou kvůli většímu zisku distributorů mizet v cizině – místo aby sloužily českým nemocným.
O lécích, jejichž absence na českém trhu by mohla pacientům přivodit zdravotní komplikace, chce ministerstvo získat větší přehled za pomoci speciálního seznamu. „Měl by předem specifikovat léčivé přípravky, které by v případě nedostupnosti mohly ohrozit zdraví pacientů. Firma, která bude realizovat jejich vývoz, bude mít zákonnou povinnost export předem hlásit,“ přibližuje náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění, lidovec Tom Philipp.
Pokud bude chtít distributor vyvézt za hranice lék, který je na seznamu, musí to úřadu nahlásit dva měsíce předem. Současně s tím musí o léku podat podrobnou zprávu - údaje o firmě, zemi kam lék míří, a data dodání. Kdyby v případě konkrétního přípravku hrozil jeho nedostatek pro tuzemské pacienty, ministerstvo vývoz zakáže. Pokud by ho distributor porušil, hrozí mu podle novely až dvacetimilionová pokuta.
Ohrožené léky na seznam by měl průběžně vybírat Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Vlivů bude víc, nejenom distribuce, ale také běžné dodávky za předchozí měsíce nebo počet pacientů, kteří lék potřebují,“ přibližuje mluvčí SÚKLu Lucie Šustková.
Lékárnická komora novinku vítá, chce ale záruky, že pohyb léků na papíře bude odpovídat skutečným vývozům. „Údaje, které SÚKL dostává především od distribučních firem, musejí být správné a reálné,“ prohlásil prezident komory Lubomír Chudoba.
Léky mizí tam, kde dají víc
V Česku byl v uplynulých měsících nedostupný například nízkomolekulární heparin na ředění krve, který si injekcí aplikují pacienti po prodělaném infarktu, s žilními záněty nebo ti, kteří mají riziko vzniku krevních sraženin v cévách. „Je sice z části nahraditelný, ale pacient musí zpátky za lékařem. Nedostatek, kdy mi lékárny hlásily, že nejde objednat, trval asi dva měsíce. To byla velmi dlouhá doba,“ dodává Chudoba. Lékárníci do zásob těžko shánějí také přípravek na autoimunitní onemocnění (např. Crohnovu chorobu), omezené objednávky mají také jedny z běžných pilulek na vysoký krevní tlak.
Důvodem nedostupnosti léků může být částečné omezení výroby, ale i jejich přeprodej do jiné země. Namísto do českých skladů totiž za hranice putovalo jen v prvním čtvrtletí tohoto roku na 400 tisíc balení léků, nejčastěji přípravky na cukrovku a pálení žáhy. Při takzvaném reexportu zboží totiž distributoři nakoupí od výrobce léky za výhodné tuzemské regulované ceny, a pak je obratem převezou za hranice, kde je dráž prodají buď dalším distributorům, nebo přímo zdravotnickým zařízením.
„Když vás stát donutí regulacemi mít levné léky, tak se vždycky najde někdo, komu se vyplatí převést je do země, kde za ně budou mít víc,“ podotýká mediální zástupce České asociace farmaceutických firem Michal Uryč. Nejčastěji reexportované léky jsou přípravky pro trávicí trakt, nemoci nervového systému, ale také léky na nádorová onemocnění.
