Chládek ze svého pádu viní ANO. „Útočili, ať jsem udělal jakýkoli krok“

Praha – Za politický útok hnutí ANO označil Marcel Chládek (ČSSD) okolnosti svého nadcházejícího konce v čele ministerstva školství. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) oznámil, že Chládka odvolá poté, co deník Mladá fronta DNES vlastněný Agrofertem vicepremiéra Andreje Babiše přinesl informace, podle kterých Chládek údajně šikanoval podřízené. Podle ministra jde ve skutečnosti o trest za to, že se postavil Andreji Babišovi a chtěl ze státního rozpočtu pro školství více peněz. Ministr financí ovšem odmítá tvrzení, že by stál za Chládkovým koncem ve funkci.

Marcel Chládek se na své pravděpodobně poslední tiskové konferenci ve funkci ministra školství, mládeže a tělovýchovy ostře ohradil proti působení některých politiků z hnutí ANO. „Mým největším odpůrcem nebyla opozice, ale jeden z členů ANO, předseda školského výboru. V oblasti sportu to bylo zase ANO, které proti mně útočilo, ať člověk udělal jakýkoli krok,“ řekl Chládek. Andrej Babiš se podle něj prostřednictvím média, jehož vydavatelství vlastní jeho koncern, snaží ukončit spor o peníze na školství. „Není možné, aby se takovým způsobem řešila situace, kdy chceme navyšovat rozpočet,“ uvedl Marcel Chládek.

Babiš se ale proti tomu ohradil, o údajném šikanování zaměstnanců se prý už dlouho vědělo. „Takže byla jen otázka času, kdy pan premiér se konečně rozhodne a odvolá. Tady jsou jasné nějaké výpovědi zaměstnanců ministerstva školství,“ uvedl Babiš. 

Informace o chování k podřízeným ministr odmítá

Svůj konec ve funkci ale považuje Chládek za jistou věc – ačkoli prezident odvolání ještě nepotvrdil. Odmítl, že by šlo ze strany premiéra Sobotky o „zradu“, ačkoli trvá na tom, že informace o údajném mobbingu, se kterými přišel deník MF Dnes, nejsou pravdivé. „Je to lež MF Dnes a redaktora Přibila, který je napojen na lidi, kteří tady (na MŠMT) skončili před rokem. Všechny věty, které Mladá fronta zmínila, jsou věty bývalých zaměstnanců,“ odmítl Chládek, že by se nevhodně choval k podřízeným. Dodal, že pokud odešlo z ministerstva devět lidí, jde o jediné procento.

Odmítl také, že by on měl být důvodem, proč ministerstvo opustili. „Jednou větou: Pokud se někdo vdá do Německa, jistě nebude dojíždět sem,“ řekl Marcel Chládek. Další z jeho podřízených údajně odešla, aby mohla pečovat o manžela, který utrpěl zranění při nehodě, zbylé byly brigádnice, které se vrátily ke studiu. Chládek odkázal i na vyjádření odborového svazu na ministerstvu, podle kterého si za rok jeho působení na ministra nikdo nestěžoval. Také mluvčí ministerstva Klára Bílá poznamenala: „Já jsem s panem ministrem vždy měla korektní spolupráci.“

Chládek – hráz, nebo propusť pro lobby?

Chládkův nástupce ve funkci bude podle něj mít několik úkolů – dokončit novelu vysokoškolského zákona a také kariérní systém, prosadit změnu financování regionálního školství a pokračovat v navyšování platů. Vyzval také k důkladné péči o evropské peníze. „Varuji před tím, aby nový program OP3V byl otevřen tak, aby byl puštěn do systému a pustil tam lobbistické skupiny, jak se stalo v předchozích dvou operačních programech,“ dodal končící ministr.

Z podléhání lobbistům přitom obvinil Marcela Chládka v rozhovoru pro ČT šéfredaktor serveru Česká škola Janek Wagner. Tvrdí, že jim na ministerstvu „otevřel dveře“ a odkázal například na projekty, které mají ve velkém do škol zavést tablety či čipy. Ministra by hodnotil známkou 4-. Jako jediné pozitivum jeho působení vidí Janek Wagner, že se o školství začalo více hovořit v médiích. Vše ostatní, co ministr přinesl, považuje buď za špatné, nebo za výsledek práce Chládkových předchůdců. Sám Marcel Chládek přitom považuje za své největší úspěchy získání dodatečných peněz pro základní a mateřské školy, navyšování platů, podporu sportu a nastartování nového operačního programu.

Návrh na Chládkovo odvolání už premiér Sobotka odeslal na Pražský hrad. V něm také žádá, aby byla řízení ministerstva školství dočasně pověřena ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Nového ministra, popř. ministryni školství chce premiér vybrat do příštího týdne. Mezi jmény, která by mohla připadat v úvahu, je například poslankyně Vlasta Bohdalová, náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová, ale také Chládkův náměstek Petr Hulinský (všichni ČSSD).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...