Extremisté v Česku loni uspořádali o 19 akcí více než v roce 2013, celkem jich bylo 291. Pokračovala přitom krize pravicové scény, která se dále rozpadá. Aktivity levicových radikálů naopak rostly – u krajní levice byl zaznamenán vyšší počet skutků, které směřovaly proti majetku. Zapalovali například mýtné brány nebo policejní auta. Vyplývá to z výroční zprávy o extremismu, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra a schválila ji vláda.
Pravicoví extremisté v minulém roce uspořádali 133 akcí, většinou se jednalo o veřejná shromáždění nebo koncerty. Meziroční pokles o devět akcí vnitro zdůvodňuje hlavně tím, že ustaly protiromské demonstrace, které zasáhly Česko v roce 2013. Na akce zároveň nechodilo tolik lidí jako předloni, průměrná návštěvnost byla kolem 30 lidí.
„Lze konstatovat, že krajní pravici se nedaří svolávat a mobilizovat své stoupence na veřejná shromáždění a demonstrace,“ píše se ve zprávě. Místo protiromských témat se krajní pravice snažila získat podporovatele například protiislámskou rétorikou. Podle zprávy však nepředstavovala pro tuzemskou demokracii výraznou hrozbu. „Nelze vyloučit excesy jednotlivců nebo nějaké skupiny, ty ale nemohou demokracii torpédovat,“ míní mluvčí Bezpečnostní informační služby Jan Šubert.
„Předtím jsme mluvili o nějakých 400 až 500 lidech z tvrdého jádra a nějakých 5000 sympatizantů. V současné době jsou to stovky lidí,“ vyčíslil ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta. Česká neonacistická scéna je navíc roztříštěná. „Není jedna vůdčí osobnost, která by byla schopná pravicové scéně nějakým způsobem diktovat, a to je zásadní,“ doplnil Šlachta.
Podobně hovoří i odborník na extremismus Miroslav Mareš. „Neonacistická scéna je v určitém útlumu. Přetrvávají některé vazby na Německo, přetrvávají určité party, které se scházely dříve, ale nevystupují veřejně.“
Téměř vymizel i další fenomén – neonacistické koncerty. Organizátoři je přesunuli na Slovensko nebo do Polska. Přitom ještě před několika lety představovaly velký problém a pořadatelům zajišťovaly zajímavý byznys. „Pro čelní představitele a organizátory to byl rozhodně způsob obživy, de facto z toho profitovala celá scéna,“ popsal šéf protiextremistického oddělení pražské policie David Janda.
Podle policie ochromily tuto činnost speciální akce namířené přímo proti pořadatelům koncertů. „V současné době se může jednat o jednotlivé koncerty, dříve to byly desítky koncertů za rok,“ dodává Janda. Naposledy stanuli organizátoři neonacistických koncertů v tuzemsku před soudem letos v dubnu, většina z 18 obviněných dostala podmíněné tresty.
U krajní levice nelze vyloučit útoky na konkrétní osoby
Krajní levice podnikla 158 akcí, tedy o 18 víc než předloni. Podle výroční zprávy se radikalizovala část anarchistické scény, o čemž svědčí série útoků zaměřených zejména proti policii, mýtným branám nebo třeba kožešinovým farmám. „Do budoucna nelze vyloučit, že se útoky zaměří i na konkrétní osoby,“ upozorňuje ministerstvo vnitra.
Tahounem přímých akcí byla podle zprávy Síť revolučních buněk, která se loni přihlásila k pěti potvrzeným a jednomu nepotvrzenému útoku. Proti části krajně levicové scény letos zasáhla policie, která obvinila skupinu lidí mimo jiné z přípravy teroristického útoku na vlak. Třem vazebně stíhaným podezřelým hrozí až doživotní vězení (více zde).
Výroční zpráva dále uvádí, že se v Česku loni stalo 201 extremistických trestných činů, což byl meziroční pokles o deset. Policie objasnila 132 případů a obvinila 157 lidí.
Jako hlavní hrozby pro nadcházející období označují experti z ministerstva vnitra snahy extremistů o štěpení společnosti nebo nárůst mezietnického napětí. V Česku se prý mohou časem vyskytnout také militantní jedinci nebo malé skupiny, které budou chtít k prosazení svých zájmů použít násilí.
