Politické kauzy se vlečou. Žalobci se totiž neřídí očekáváními

Jsou to tři roky od zadržení Davida Ratha v Hostivici, jen o málo kratší doba uplynula od obvinění Vlasty Parkanové kvůli nákupu letadel CASA C-295 a brzy to budou dva roky od pádu Nečasovy vlády. S výjimkou části Rathovy kauzy zatím nikde nepadl rozsudek, v případě Vlasty Parkanové dokonce ani nebyla podána obžaloba. Vrchní státní zástupci Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan se však v debatě na téma Máme se bát státního zastupitelství? v Knihovně Václava Havla shodli, že nemohou spěchat. Podle Ištvana není cílem žalobců naplnit očekávání společnosti, nýbrž konat podle práva.

Přes tahanice o obhájce bude během několika týdnů buď osvobozen, nebo usvědčen bývalý středočeský hejtman z braní úplatků a manipulace s veřejnými zakázkami. Stane se tak téměř přesně tři roky od jeho proslulého zadržení s krabicí, o které tvrdil, že je v ní víno. Nejde ale o jediný obdobně významný případ, který se v posledních letech objevil, rozsudky však kromě jedné z větví ovlivňování středočeských zakázek zatím nepadly. Policie spolu se státním zastupitelstvím a soudci tak musí čelit mimo jiné kritice pro pomalou práci - Kauza Rath vrcholí, exposlanec je ale bez obhájce.

Podle Ivo Ištvana – olomouckého vrchního státního zástupce, pod kterého spadají případy zneužití vojenské rozvědky, uplácení poslanců a další vyšetřování, jejichž středobodem byl téměř dva roky starý zásah na Úřadu vlády – ale není úkolem policistů ani žalobců naplňovat očekávání rychlosti v podávání žalob. „Státní zastupitelství nemůže fungovat na základě toho, že má někdo nějaké očekávání. (…) Státní zastupitelství, policie nenaplňuje očekávání kohokoliv, ale koná tak, jak mu přikazuje právní řád, předpisy,“ řekl Ivo Ištvan v Knihovně Václava Havla.

David Rath v policejním autě
Zdroj: Jan Zátorský/isifa/LN

Zásah na Úřadu vlády jako svévole? Nikoli, o všem věděl soud, říká Ištvan

Vrchní státní zástupce ale čelí i opačné kritice. Zejména politici, kterých se kauzy kolem někdejší šéfky premiérova kabinetu Jany Nagyové (dnes Nečasové) dotkly nejvíce, hovořili o nekontrolovatelnosti státních zástupců či soudokracii. Ivo Ištvan však zdůraznil, že nešlo o žádnou libovůli jeho, resp. jeho podřízených. Upozornil, že zásah na Úřadu vlády zdaleka nebyl začátkem případu, nejprve policie vše prověřovala. „Toto prověřování bylo – tak, jak tomu má v demokratickém právním státě být – pod kontrolou a dohledem soudu. Čili tady se naznačuje, že to není akce policistů nebo státních zástupců, ale výkon státní moci, který státní zastupitelství a policie ze zákona provádět musí,“ uvedl olomoucký vrchní státní zástupce.

Kauza Nečasová: Tresty navrhované státním zástupcem

Státní zástupce Rostislav Bajger před soudem přednesl závěrečnu řeč. Pro obžalované navrhuje trety vězení na tři až čtyři roky. Soud vynese rozsudek v pátek.

Jana Nečasová - 3,5 roku vězení
Bývalý ředitel Vojenského zpravodajství Milan Kovanda - 3 roky a 10 měsíců
Bývalý ředitel Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník – 2,5 roku
Zpravodajec Jan Pohůnek – kolik let chce žalobce pro Pohůnka, zatím není zřejmé.

Vše o kauze Jany Nečasové a pádu vlády Petra Nečase

Stejně tak odmítl, že by zásah byl příliš teatrální. „Každý rok jsou desítky podobných věcí s podobným nasazením policistů, a když se chce kritizovat státní zastupitelství, tak se řekne: V Praze byly stovky zakuklených policistů se samopaly. Pokud máte určitý rozsah trestné činnosti, je jasné, že musíte zasáhnout na více místech. Kdybyste tam chodili 14 dní po sobě, je to zbytečné,“ odmítl kritiku.

Bradáčová: 70 procent agendy lze stihnout za dva týdny

Pražská vrchní státní zástupkyně by mohla být považována za Ištvanovu rivalku. Je možné, že po dokončení nového zákona o státním zastupitelství zůstane na úrovni nynějších dvou vrchních zastupitelství pouze jedno protikorupční, nejméně jeden z vrchních státních zástupců by tedy mohl přijít o křeslo. I pod Lenku Bradáčovou přitom spadají citlivé kauzy. Patří mezi ně například obvinění exministryně obrany Vlasty Parkanové kvůli nákupu transportních letadel C-295. Ačkoli trestní stíhání začalo již před třemi lety, zatím poslední událostí bylo teprve podání návrhu na obžalobu – případ tedy ještě zdaleka není před soudem. Lenka Bradáčová stejně jako její olomoucký protějšek tvrdí, že vyšetřování nelze uspěchat, ačkoli upozornila, že podobná zdržení nastávají pouze výjimečně. „Jsou trestní věci, které lze zpracovat během 14 dnů. Těch je obrovské množství, na některých okresních státních zastupitelstvích se do 14 dnů zpracuje 70 procent agendy,“ podotkla.

V případě údajně nevýhodného nákupu letadel pro armádu však velmi dlouhé čekání vysvětlila složitou komunikací se zahraničím. „Tato letadla se neprodávala pouze do České republiky. Velký problém, který se nám podařil překlenout, byl přemluvit naše partnery v cizích státech (…), aby nám odpověděli na interní otázky z armádního života ve vztahu k nákupům, prodeji a výrobě těch letadel,“ uvedla vrchní státní zástupkyně. - Policisté navrhují obžalovat Parkanovou kvůli letounům CASA

Soudce Baxa: Vláda nepadla z vůle státního zastupitelství

Otázka uvozující debatu v Knihovně Václava Havla, tedy „Máme se bát státního zastupitelství?“, je nemístná i podle muže, který stojí na opačné straně soudní stolice než žalobci – Josefa Baxy, předsedy Nejvyššího správního soudu a bývalého trestního soudce. Je přesvědčen, že to dokazují i politické kauzy včetně těch spojených s Janou Nagyovou, v jejichž důsledku padla vláda Petra Nečase. „Vláda nepadla rozhodnutím státního zastupitelství ani policie. Byly to jiné, politické procesy,“ upozornil Josef Baxa. I když část této kauzy skončila pro Ivo Ištvana neúspěšně vzhledem k vyjmutí původně obviněných exposlanců z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, podle Josefa Baxy nelze neúspěch obžaloby považovat za jednoznačné pochybení státního zastupitelství. „Přesvědčení na začátku nemůže být na stejné úrovni jistoty, jakou má soud, když rozhoduje o vině,“ upozornil soudce. Ostatně konkrétně vynětí bývalých poslanců z pravomoci orgánů činných v trestním řízení – o kterém rozhodl Nejvyšší soud – Josef Baxa neočekával. „To bylo naprosto překvapivé rozhodnutí, které i zasvěcené odborníky velice překvapilo,“ uvedl.

Lenka Bradáčová potom dodala, že hlavním měřítkem kvality žalobcovy práce je spíše než konečný rozsudek předběžné projednání obžaloby, ve kterém soud rozhodne, zda žalobu přijme.

Žalobci nejsou pod vlivem politiky – dospěla nezávislá generace

Bez ohledu na výsledky je však zřejmá změna. Zatímco dříve řada vlivných státních zástupců měla často málo, občas však i velmi dobře patrné vazby na politické strany, dnes naopak z politiky létají ostrá vyjádření na adresu státních zástupců a hříšníci mezi politiky nemají zajištěný klidný život díky svým konexím. Oba vrchní státní zástupci i Josef Baxa se shodli, že je to především důsledek výměny generací. Podle předsedy Nejvyššího správního soudu šla ruku v ruce jak na státních zastupitelstvích, tak na soudech. „Justice se personálně vyprázdnila v první polovině devadesátých let. V polovině 90. let nasála nějaký sbor právníků nepříliš vysoké kvality. Ti jsou v našich soudech a jak je justice kariérně nastavena, tak postupují. Rozhodující byl přelom tisíciletí, kdy začali i díky úpravě platových poměrů přicházet kvalitní, mnohem lépe vzdělaní právníci,“ popsal.

Podle Ivo Ištvana je podstatné i to, že se podařilo lépe stanovit status žalobců. „Vedoucí státní zástupci se dovolali ochrany u soudů,“ podotkl. „Uvnitř státního zastupitelství dospěla generace, která přistupuje ke státnímu zastupitelství tak, že si nikdy nenapíše na desky svého spisu, že je referentem, ale vždy si tam napíše, že je státním zástupcem,“ dodala Lenka Bradáčová.

Josef Baxa potom zdůraznil, že důležitou motivací pro státní zástupce a soudce je jejich společenský význam. Při průzkumech prestiže povolání vychází najevo, že si jich lidé váží – bezpochyby mnohem více než politiků, kteří nyní také váznou v sítích žalobců.

Knihovna V. Havla: Máme se bát státního zastupitelství? (zdroj: ČT24)