Praha – Profesory by navzdory jejich někdejším výhradám mohli v budoucnu jmenovat místo prezidenta republiky rektoři vysokých škol. Má to zajistit poslanecká novela, kterou podá k vládní novele vysokoškolského zákona bývalý ministr školství Petr Fiala (ODS). Uvedl, že jde o reakci na opakované odmítání současného prezidenta Miloše Zemana profesory jmenovat.
Jmenování profesorů bez prezidenta? Poslanci dostanou návrh
Již po sporu o jmenování Martina C. Putny se začaly ozývat názory, že by prezident měl ztratit pravomoc jmenovat profesory. Rektoři to ale tehdy odmítli. Petr Fiala ale nyní přesto chce poslaneckým návrhem jmenování přenést z Hradu právě na jednotlivé rektory. „Chci odstranit permanentní problémy, které kandidáti na profesora v poslední době mají kvůli nepřijatelnému chování prezidenta republiky,“ řekl Petr Fiala ve sněmovně.
Někdejší rektor Masarykovy univerzity a nynější předseda ODS byl ministrem školství v době, kdy Miloš Zeman odmítl jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu. Nakonec Putnovi vyjednal prezidentský podpis na jmenovacím dekretu, hlava státu se ale od té doby již neúčastnila ceremoniálu v Karolinu. Podle Petra Fialy nyní nastal čas k tomu, aby prezident přestal mít s profesory co do činění. „Podám pozměňovací návrh, aby pravomoc jmenovat profesora příslušela rektoru vysoké školy, na níž se profesorské řízení bude konat,“ uzavřel.
Prezident koncem dubna oznámil, že nejmenoval tři navržené profesory, dva z Univerzity Karlovy a jednoho z Vysoké školy ekonomické. Krok zdůvodnil údajnou kolaborací dvou nynějších docentů s komunistickými složkami, u kunsthistorika Jiřího Fajta potom odkázal na vyjedávání o sponzorské smlouvě pro Národní galerii, jejímž je Fajt ředitelem. Miloš Zeman sdělil své rozhodnutí pouze dva dny před ceremoniálem. Ten nakonec neproběhl. Protože se rektoři a další budoucí profesoři rozhodli jmenovací akt bojkotovat, ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) jej musel odložit.
Prvním čtením prošla novela o akreditacích nebo hodnocení kvality škol
Poslanci v prvním čtení podpořili vysokoškolskou novelu, která mění systém akreditací studijních oborů, zavádí nový systém hodnocení kvality škol, upravuje možnost odebírání neoprávněně získaných titulů, poplatky za uznávání vzdělání či působení zahraničních škol a jejich poboček v Česku. TOP 09 se ani s pomocí ODS nepovedlo vrátit předlohu vládě k přepracování, i když kritičtí k předloze byli i zástupci ANO. Novela podle nich nepředstavuje potřebnou reformu vysokého školství, jak poznamenal třeba předseda sněmovního školského výboru Jiří Zlatuška (ANO). Naopak vychází ze zbytků návrhů připravovaných za předchozích vlád, „které se uplácaly tak, aby příliš nedráždily“.
Normu při projednávání podpořili komunističtí poslanci, kterým vláda vyšla vstříc. Marta Semelová (KSČM) tak pochválila zvýšení sociálních stipendií pro vysokoškolské studenty z 1620 na 2100 korun měsíčně. Před dalším schvalováním projedná novelu sněmovní školský výbor.
