Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nesouhlasí s návrhem Evropské komise zavést povinné kvóty pro přerozdělování žadatelů o azyl. Do Česka by podle unijního plánu mělo směřovat 525 uprchlíků. „Jsme připraveni pomáhat, ale chceme tak činit na základě dobrovolnosti a na základě našeho suverénního rozhodnutí,“ prohlásil premiér. Zkritizoval i nedostatečné legislativní ukotvení a celkovou nekonkrétnost návrhu.
Sobotka chce uprchlíkům pomáhat na základě dobrovolnosti, nikoliv kvót
Postoj vlády k povinným kvótám pro přijímání migrantů je odmítavý. Bohuslav Sobotka po jednání vlády sdělil, že chce hájit principy „zdravého rozumu“ a pomáhat na základě dobrovolnosti. Jednotlivé vlády zemí EU vědí podle premiéra nejlépe, jaké jsou jejich kapacity a možnosti. Tento postoj hodlá vláda hájit i na jednání Evropské rady. „Teď jsou tisíce lidí na území Itálie, Španělska, Francie, Kypru, Řecka a je s nimi třeba něco udělat. Na dobrovolnost já nevěřím. Česká republika je uzavřená země,“ nesouhlasí s postojem vlády bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL).
Evropská komise do konce května předloží návrh, jak kvůli nynější migrační vlně dočasně přerozdělovat uprchlíky uvnitř celé Evropské unie. Kvůli situaci chce komise zároveň vůbec poprvé aktivovat příslušný nouzový mechanismus podle základních evropských smluv a pomoci tak členským zemím čelícím velkému přílivu migrantů. Český podíl na programu přesídlení 20 000 osob ze třetích zemí by měl být 2,63 procenta, tedy 525 osob.
Česká republika vloni přiznala azyl či obdobný stupeň ochrany 765 lidem, nejčastěji občanům Ukrajiny, Sýrie a Kuby. V lednu souhlasila s přijetím 15 rodin s dětmi ze Sýrie, které se musely uchýlit do uprchlických táborů v Jordánsku.
Uprchlíci v ČR - národnost
Příběh emigrantky z Doněcku, která v Čechách našla práci:
2 minuty
Olena Urazolinová získala práci účetní
Sobotku návrhy Evropské komise prý poněkud překvapují, protože poslední jednání Evropské rady podle něj dospělo ke stanovisku dobrovolného přijímání uprchlíků. „Podle mého názoru není teď k dispozici v rámci Evropské unie legální rámec, na základě kterého by kvóty mohly být zaváděny,“ uvedl. Navíc je toho názoru, že přijetí kvót by mohlo povzbudit migrační tlaky směřující do Evropy.
Proti kvótám pro uprchlíky se vymezili i lidovci. Podle jejich šéfa a vicepremiéra Pavla Bělobrádka je pomoc na místě 600krát levnější a Česko by ji mělo zintenzivnit. „Nikdo po nás nemůže chtít, abychom udělali sebevražedný krok a přijímali lidi, o které se neumíme postarat,“ dodal. Kvóty dříve odmítlo i hnutí ANO. Český postoj kritizují západní politici i média.
„Postoj České republiky je odsouzeníhodný, je to ostuda, dokonce bych řekl drzost,“ kritizuje své spolustraníky Cyril Svoboda. „Pokud jde o peníze, máme nataženou ruku. Pokud jde o jinou solidaritu, říkáme 'S námi nepočítejte, my si to budeme dělat podle sebe',“ nesouhlasí s postojem vlády. Taktéž se podle něj nejedná o direktivu Evropské komise, ale o dohodu, která bude dojednána na celoevropské úrovni.
GALERIE
Uprchlíci v roce 2014 zdroj: ČT24
Členské státy mají možnost návrh zablokovat. „Pokud by se daly dohromady některé velké členské země, které by s přerozdělováním z vlastních vnitropolitických důvodů souhlasily, třeba proto, aby své vlastní uprchlíky mohly odsunout o kousek dál, například Itálie, Německo, Francie, Španělsko, Řecko, tak se blokační menšina bude dávat dohromady jen těžko,“ říká europoslanec Jan Zahradil (ODS).
O jaké uprchlíky se vlastně jedná?
Vloni o azyl v Evropské unii požádalo přes 600 tisíc lidí, návrh Evropské komise počítá s přerozdělením 20 tisíci z nich. Podle Zahradila se návrh netýká lidí, kteří se do Evropy snaží dostat na lodích přes Středozemní moře, ale o ty, kteří již žijí v uprchlických táborech a mají šanci na získání azylu. „Je to pilotní projekt, na kterém si Evropská komise chce ozkoušet, jak to půjde. Je to jen začátek, v konečném důsledku se nemusí jednat o několik stovek lidí, ale o tisíce nebo desetitisíce.“
Místa ztroskotání uprchlíků ve Středozemním moři
Klaus: Záměr EU je tragický omyl
Bývalý prezident Václav Klaus záměr Evropské komise přerozdělovat uprchlíky uvnitř EU označil za „tragický omyl“. „Jedinou smysluplnou reakcí, kterou by mohly jednotlivé evropské státy udělat, je domluvit se, že každého uprchlíka, který sem přijede, hezky pošlou zpátky do místa, odkud přijel. Není řešením lidstva, že by se začalo migrovat po celém světě a z laskavosti a z elementárních humánních principů by se každý imigrant ubytovával někde u nás,“ soudí Klaus.
Proti kvótám v Evropském parlamentu hlasoval i europoslanec Jiří Pospíšil (nestraník za TOP 09 a STAN). „Bude schválen systém povinných kvót, orgány v Bruselu rozhodnou, kolik žadatelů o azyl evropské země budou muset přijmout. S tím mám osobně velký problém a shoduji se s tím, co říká premiér Sobotka,“ vysvětluje svůj postoj Pospíšil a zdůrazňuje, že přijetí uprchlíků musí být rozhodnutím suverénní země a vlády.
„Azylanti dostanou v České republice azyl, ale protože zde máme Schengen, budou moci putovat po Evropě. Jak je budeme zadržovat na území České republiky? Kdo za ně bude odpovídat, kdo jim bude vyplácet sociální dávky?“ ptá se Pospíšil a obává se, že takto radikální návrh může poškodit celou myšlenku evropské integrace.
GALERIE
videogallery_532652
Kavan: Migrace je ekonomickým přínosem
„Je to řešení z nouze, žádné jiné není. Je sice hezké říkat, že solidarita je dobrovolná, ale členské státy situaci neřeší, nepřijímají lidi ze zemí, jako je Itálie a Řecko. Evropská unie nemá jinou možnost,“ oponuje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magdalena Faltová. Domnívá se, že v Evropě navíc existuje poptávka zaměstnavatelů a pracovní místa, která nejsou obsazená, protože nejsou atraktivní. „Uprchlíky lze integrovat na trhu práce, migrace jako taková je spíše přínosem, ukazuje se to v mnoha výzkumech,“ tvrdí Faltová. „Stejně tak strašení čerpáním sociálních dávek se neukazuje jako reálné,“ dodává.
Bývalý vysoce postavený diplomat a ministr zahraničí ve vládě Miloše Zemana Jan Kavan se v pořadu Hyde Park vyjádřil v podobném duchu. „Statistiky jasně říkají, že ekonomický přínos z daní a práce uprchlíků je vyšší než ztráty ze zneužívání sociálních dávek.“ Připomíná také, že Evropská komise má právo kvóty pro jednotlivé členské státy stanovit na základě Lisabonské smlouvy. „Česká republika nejenom jako signatář Lisabonské smlouvy, ale i jako stát, který by měl věřit v princip vzájemné solidarity, by měl kvótu 525 uprchlíků přijmout,“ soudí.
