Praha - Návrh na zavedení klouzavého mandátu vláda poslala dál s neutrálním stanoviskem. Návrh vicepremiéra Andreje Babiše a dalších poslanců ANO počítá s tím, že pokud se poslanec nebo senátor stane ministrem, nastoupí na jeho místo náhradník. Jak ale ukazují stanoviska předsedů poslaneckých klubů, tak ve sněmovně návrh příliš šancí nemá. Klouzavý mandát totiž nebude ani součástí ústavních změn, které se připravují napříč parlamentními stranami.
Babiš nechce vysedávat ve sněmovně, klouzavý mandát ale moc šancí nemá
Klouzavý mandát dostal na vládě neutrální stanovisko (zdroj: ČT24)
Návrh poslanců ANO předpokládá, že pokud by se poslanec stal ministrem, nastoupil by za něho do Sněmovny dočasný náhradník z příslušné kandidátní listiny. Podle Babiše je hlavním důvodem pro přijetí změny Ústavy povinná účast na schůzích ve sněmovně, která zabírá čas, kdy by se ministr mohl věnovat své agendě na úřadě. „Tam jde o to, když opozice dělá obstrukce, abychom tam nemuseli sedět.“ Podle vicepremiéra jsou ale i další důvody. Třeba posílení principu dělby moci nebo to, že podobný model funguje i v mnoha jiných zemích s parlamentním systémem.
„Je možné vést debatu v případě zavedení klouzavého mandátu u poslance, ale je to těžko představitelné u dalších funkcí,“ uvedl ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Návrh totiž počítá se zavedením klouzavého mandátu i pro senátory – jenže v jejich případě volby negenerují náhradníky. Pokud by se tedy senátor stal ministrem, museli by jít voliči k urnám znovu.
Návrh ale příliš šancí nemá. Protože jde i o ústavní novelu, musela by pro ni ve Sněmovně i v Senátu hlasovat nejméně třípětinová většina, a to ve stejném znění. Poslanecká sněmovna teď chystá jednu velkou změnu ústavy. Podle materiálu, který ČT získala, se se zavedením klouzavého mandátu nepočítá ani v tomto balíku změn.
- Vedle toho dostal stopku také bod, podle kterého by prezident musel vládu jmenovat bez zbytečného odkladu.
- Poslanci nebudou projednávat ani návrh, že by měl prezident jen jednu možnost jmenovat předsedu vlády. Podporu nezískala ani možnost odvolat prezidenta referendem či přímá volba starostů a hejtmanů.
A které návrhy naopak dostaly zelenou a poslanci o nich budou jednat? Podle předsedy podvýboru pro ústavní procedury Jeronýma Tejce (ČSSD) je shoda na posílení role prezidenta při jmenování předsedů a místopředsedů nejvyšších soudů. Naopak omezit má prezidentské pravomoci návrh, podle kterého by hlava státu při jmenování členů bankovní rady ČBN potřebovala souhlas Senátu. Horní komora by také mohla získat delší lhůtu na projednání zákonů.
Opoziční TOP 09 chce do balíku ústavních změn přidat ještě jeden nový bod: strana navrhuje, aby ústava řešila i střet zájmů u politiků. Třeba člen vlády by neměl být ovládající osobou a společníkem ve firmě. Podle Tejce ale stačí upravit zákon o střetu zájmů a nemusí se kvůli tomu měnit ústava.