Starosta Horního Jiřetína: Prolomení práci spíš ohrozí, než vytvoří

Praha – Pokud budou prolomeny limity pro těžbu na velkolomu Československé armády, došlo by k výrazné ztrátě pracovních příležitostí a přitom by žádná nová vzniknout nemusela. Tvrdí to starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt (SZ), který dnes vystoupil na tiskové konferenci Greenpeace ČR k vlivu limitů těžby na zaměstnanost v Ústeckém kraji. Litvínovsko by navíc mohlo postihnout propouštění v Unipetrolu v Záluží, který by mohl skončit při prosazení širší varianty prolomení limitů.

Argumenty pro rozšíření těžby ve velkolomu v severních Čechách se často opírají o příslib tvorby nových pracovních míst. Podle zástupců organizace Greenpeace a města Horní Jiřetín, kterému hrozí v nejhorší variantě zánik, je ale otázka pracovních míst složitější. Jednoznačně by prolomení limitů přineslo ztrátu mnoha pracovních příležitostí ve městě. „Jednalo by se v první řadě přibližně o osm set pracovních míst na katastru Horního Jiřetína,“ řekl starosta města Vladimír Buřt (SZ). Číslo zahrnuje jak zaměstnance, tak živnostníky. Mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková Benešová nciméně namítá, že „pokud by došlo k plánovanému stěhování Jiřetína, stěhoval by se i s firmami, institucemi a obchody a že pracovní místa pokračováním těžby ohrožena nejsou.“

Mezi ohrožené pracovníky má spadat i přes tři sta zaměstnanců hlubinného dolu Centrum, který je posledním svého druhu na Mostecku. Podle starosty by zcela logicky musel zaniknout. „Byl by nesmysl, aby se roztěžovalo ložisko, které by se za pět, za deset let či za dvacet let přetěžilo povrchem,“ řekl Buřt. Mluvčí Severní energetické k tomu uvedla, že se už ale horníci z Centra přesouvají na boční svahy lomu ČSA.

Ztráta tisícovek míst v chemičce, nejistota nových v lomu

Ohrožení pro širší oblast Litvínovska vidí v konci petrochemického závodu v Záluží, kde podle oficiálních údajů pracuje více než čtyři tisíce zaměstnanců a který by stejně jako město Horní Jiřetín v případě prosazení odborářské a těžařské verze prolomení limitů v průběhu času zaniklo. Než by se k území těžaři dostali, trvalo by to sice desítky let, na zaměstnance by to ale mohlo dopadnout mnohem dřív. Podle Jana Rovenského, vedoucího energetické kampaně Greenpeace, majitel těžko bude chtít investovat do závodu, o kterém ví, že ho bude muset zavřít, a pokud se petrochemický průmysl ocitá v krizi, zaměří pozornost na provoz, který má perspektivu.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) sice říká, že se existující pracovní místa mohou přestěhovat, ale podle odpůrců to neplatí ve všech případech - těžko by se stěhovala textilka Triola nebo právě hlubinný důl Centrum a Unipetrol. Ministerstvo průmyslu a obchodu s tím nesouhlasí. „Ani jedna z uvažovaných variant v žádném případě neovlivní chod zmíněného podniku (Unipetrol),“ řekl dnes Miroslav Kynčl z tiskového odboru ministerstva.

Nejisté to má být i se vznikem nových míst v souvislosti s těžbou. „Pravděpodobně by žádná pracovní místa nevznikla. Dá se to odvodit od toho, že těžaři z dřívější Mostecké uhelné společnosti v posledních asi sedmnácti letech propustili téměř patnáct tisíc zaměstnanců,“ uvedl Buřt. Původně v lomu ČSA mělo pracovat šestnáct tisíc lidí. Rovenský zpochybňuje různé údaje o počtech současných zaměstnanců, s nimiž se argumentuje. Mnohdy jsou prý navýšené o sekundární pracovní místa, která stejně tak zajistí i chemický závod. „Udělali jsme si poměrně podrobnou analýzu materiálů těžebních společností. Přímo Severní energetická v loňském roce zaměstnávala 851 lidí,“ uvedl Rovenský. Třetina z nich má navíc pracovat v úpravně uhlí Komořany, kde současně zpracovávají z větší části uhlí z lomu Vršany, který není dotčen limity. Rovenský tak míní, že ztráta těchto pracovních míst je menší než ztráta těch z Horního Jiřetína a Unipetrolu. 

10 minut
Vladimír Buřt: Není důvod, aby těžaři nabírali pracovníky
Zdroj: ČT24

Propouštění zaměstnanců velkolomu by se dalo zvládnout

Co by se tedy stalo se stávajícími zaměstnanci lomu? Zbývajících zhruba šest set lidí, kteří by v případě zachování limitů přišli o práci, by prý nebyl sociální problém celostátního významu. „Nechceme bagatelizovat problém těch lidí, co o práci přijdou. My vnímáme a chápeme, že přijít o práci je velmi nepříjemné,“ dodal Rovenský. Upozorňují ale, že více než polovina pracovníků je ve věku nad padesát let. Než by se firma za osm let zavírala, byli by v důchodovém nebo předdůchodovém věku s nárokem na předčasný důchod.

Stát by tu měl pomoci - jak prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti, tak zlepšením podmínek pro předčasný odchod do důchodu. Peníze by na to podle Rovenského mohl stát získat jednoduchým zvýšením odvodů od těžařů za to, že jim umožňuje těžit z vlastnictví státu. Nyní úhrada činí 1,5 procenta ceny uhlí. „Dlouhodobě navrhujeme, aby se částka zvýšila na desetinásobek, což ještě na jaře navrhoval ministr financí Andrej Babiš (ANO). Toto zvýšení by do státního rozpočtu přineslo zhruba 2,8 miliardy korun ročně navíc,“ upřesnil Rovenský. Pouhé osmina tohoto přijmu by pokryla rentu pro propuštěné zaměstnance.

Diskuse o prolomení těžebních limitů

Možné varianty dalšího osudu těžebních limitů

  1. Ponechání limitů v současném rozsahu
  2. Částečná úprava limitů na dole Bílina
  3. Malé prolomení – částečné prolomení na dolech Bílina a ČSA
  4. Úplné prolomení limitů

Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) je nejpravděpodobnější variantou prolomení limitů pro těžbu hnědého uhlí na Mostecku některá z možností částečného prolomení, a to buď pouze na dole Bílina, kde by se těžba nepřiblížila k lidským sídlům, nebo kromě Bíliny i na lomu ČSA. Tato varianta by přitom obsahovala bourání části Horního Jiřetína. Úplné prolomení limitů by pak vedlo ke zbourání Horního Jiřetína a Černic.  I v případě prolomení limitů by se ale podle Mládka s těžbou začalo nejdříve v roce 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 48 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 10 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...