Praha – V Česku došlo v loňském roce k necelým 290 tisícům trestných činů, což je nejnižší číslo za posledních deset let. Informovali o tom čelní představitelé české policie. Současně s tím vykázali kriminalisté v roce 2014 bezmála padesátiprocentní objasněnost, což je pro změnu nejlepší číslo za celou dekádu.
Kriminalita klesla, trestných činů bylo nejméně za deset let
GALERIE
videogallery_502346
Oproti roku 2013, jehož průběh ovlivnila rozsáhlá novoroční amnestie Václava Klause, klesla vloni kriminalita o jedenáct procent – na 288 660 trestných činů. „Toto číslo vnímáme velice pozitivně, protože to je poprvé za deset let, kdy se registrovaná trestná činnost dostala pod hranici 300 tisíc skutků za rok,“ dodal náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube. Nejhorší situace podle něj byla v roce 2008, kdy policie evidovala víc než 427 tisíc trestných činů.
Současně s tím dokázali loni čeští policisté objasnit každý druhý zločin (49 %), což jejich práci staví na první příčku úspěšnosti v posledních deseti letech. Kriminalita klesla ve všech krajích, dlouhodobě největší problémy způsobuje ve Středočeském a v Moravskoslezském kraji a především v hlavním městě; trestné činy spáchané v Praze tvoří čtvrtinu z celkového počtu. Zatímco republikový průměr představuje 28 trestných činů na tisíc obyvatel, v metropoli je to o tři desítky víc. Nejklidněji je naopak na Karlovarsku.
Kriminalita 2014
-
209 tisíc majetkových trestných činů
-
31 tisíc hospodářských trestných činů
-
17 tisíc násilných trestných činů (z toho 161 vražd)
Klausova amnestie: Po Novém roce 2013 bylo z vězení propuštěno na amnestii 6137 odsouzených. Na silvestra 2014 si 3400 z nich ve vězení znovu odbývalo výkon trestu.
Priority pro letošek? Kyberkriminalita i terorismus
Podle policejního prezidenta Tomáše Tuhého se situace zlepšila hlavně díky ekonomické a personální stabilizaci policie; ve sboru bylo na začátku letošního roku necelých 40 tisíc mužů, kdežto před pěti lety u policie sloužilo o pět tisíc lidí víc. Tuhý proto chce – i navzdory pozitivním cifrám z aktuálních statistik – počet policistů dál navyšovat.
„Novodobé trendy v oblasti kriminality jasně ukazují, že se trestná činnost sofistikuje a profesionalizuje. Potřebujeme nejen dostatek policistů, ale potřebujeme je i dostatečně vzdělávat, potřebujeme policisty, kteří budou odborně a konkurenčně schopni bojovat se zločinem,“ konstatoval. Jednou z cest je vytvoření speciálního útvaru proti kybernetickému zločinu, kde budou zástupci policie a Národního bezpečnostního úřadu. Fungovat by měl začít s Novým rokem.
Podle ředitele úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Milana Pospíška se kyberkriminalita nejčastěji týká mravnostní trestné činnosti, porušování autorských práv, výhrůžek, vydírání, podvodů, šíření škodlivých virů nebo krádeží identity na sociálních sítích.
Vedle obvyklých policejních priorit, jako je bezpečnost na silnicích, potom policejní prezident deklaruje i zostření pozornosti věnované terorismu. „Potřebujeme zintenzivnit činnost v oblasti sbírání a sdílení dat. Jsme v přímém kontaktu se zpravodajskými službami i zahraničními policejními sbory,“ uvedl.
Ve sněmovně leží návrh na urychlení prodeje zabaveného majetku
Během minulého roku policie zajistila peníze a majetek za přibližně osm miliard korun. Podle kriminalistů jde o důležitou součást trestu pro odsouzené zločince. Ovšem třeba zabavená auta nebo elektronika rychle ztrácí na hodnotě. Návrh novely zákona ve sněmovně, který jde do třetího čtení, počítá s možností prodat zajištěný majetek ihned. V případě, že by byl dosavadní majitel nakonec osvobozen, peníze by dostal on. Pravicová opozice ale nesouhlasí. Spíše preferuje zrychlit trestní řízení, než prodávat majetek bez toho, aby padl rozsudek.