Michaláková: Že děti dostávaly na zadek, nebyl dostatečný důvod k odebrání

Praha/Oslo – Eva Michaláková, matka dvou dětí, které norské sociální úřady odebraly do pěstounské péče, se v boji o své chlapce nevzdává. Uvedla to v rozhovoru pro Českou televizi. Norskému velvyslanectví vytýká, že ji obviňuje ze zatajování informací, samo má přitom uvádět lži. Hájí se také názorem policejní komisařky, že důvod k odebrání dětí nebyl dostatečný.

Dnes se uskutečnilo setkání Evy Michalákové, jejích právníků a zástupkyně českých poslanců s představiteli Úřadu pro ochranu dětí, zároveň norská ambasáda v Praze uveřejnila prohlášení, kde se ohrazuje vůči uveřejněným omylům a nepravdám. V obou případech vyjádřila Eva Michaláková nespokojenost.

Ambasáda uvedla, že klíčové detaily v případu odebrání dětí si Michaláková nechala pro sebe a tím zmátla veřejné mínění. Michaláková řekla, že žádné takové podrobnosti nezatajila. Upozornila navíc na další nesrovnalosti, kterých se norská strana měla dopustit. „Já jsem četla tiskové prohlášení norského velvyslanectví v Praze, kde bylo mj. zmíněno, že já jsem celý život žila s dětmi pouze v Norsku, což není pravda. Téměř jeden rok jsem žila se starším synem Denisem v Česku do té doby, než jsem vyřešila veškerou potřebnou dokumentaci,“ řekla Michaláková s tím, že svůj pobyt se synem v České republice může prokázat.

Běžné v Česku, zakázané v Norsku

Už v minulosti připustila, že se dopustila toho, že své děti plácla přes zadek, když zlobily. Jde o věc, na kterou se v české společnosti nepohlíží nijak přísně, zato v Norsku může mít člověk se sebemenším projevem násilí na dětech velké problémy. „Souhlasím s tím, že jsem dělala něco, co v Norsku není dovoleno, to, že jsem dávala dětem na zadek,“ řekla Michaláková. Zároveň ale uvádí názor policejní komisařky, že takový čin nemohl stačit jako odůvodnění k jednání sociální péče. „Sama policejní komisařka se dnes vyjádřila, že to nebyl dostatečný důvod k tomu, aby děti byly odebrány,“ zmínila Michaláková. Delegace se po jednání s úřadem totiž ještě vypravila promluvit s tamní policií. „Potvrdili nám, že případ vyšetřovali, na nic nepřišli a odložili ho. Dokonce řekli, že věří, že se Michalákové podaří získat děti zpátky,“ uvedl na sociální síti europoslanec Petr Mach (Svobodní), který byl v Norsku kvůli odebraným dětem i s Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL).

Schůzka s úřadem nicméně měla jeden důsledek – došlo ke zkrácení času, který Michaláková může se syny strávit, na pouhou půlhodinu (dvakrát čtvrt hodiny za rok). Děti alespoň nepůjdou k adopci, i tak s výsledkem schůzky není matka spokojená. Vadí jí, že norský úřad Barnevernet neustále přichází s novými obviněními, ačkoliv policie měla obvinění vyvrátit. „I děti byly důkladně prošetřeny, potom co byly odebrány v nemocnici, kde zneužití vyloučili. Chci na případu pokračovat a boj o děti nechci vzdát,“ dodala.

4 minuty
Michaláková: Boj o děti nevzdám
Zdroj: ČT24

Advokátka Evy Michalákové už požádala norské úřady o přezkoumání rozhodnutí o odebrání chlapců. Úřad na ochranu dětí tak bude zjišťovat, jestli se změnily podmínky u Michalákové, nebo bude zkoumat jejího nového partnera. Rozhodnutí následně posoudí krajská komise, která o odebrání chlapců rozhoduje.

Děti jsou u pěstounů téměř čtyři roky

Úřad pro ochranu dětí odebral Michalákovým syny v květnu 2011 pro podezření z pohlavního zneužívání. Oba rodiče vyšetřovala policie, ale vyšetřování zastavila. Matka však přiznala, že syny výchovně plácla, což je v Norsku zakázáno zákonem. Totéž podle ní dělal její bývalý manžel. „Dělal to samé, co já: když děti zlobily, tak je plácnul přes zadek,“ popsala již dříve Eva Michaláková. Děti se proto rodičům nevrátily, naopak v únoru 2012 zbavily norské úřady Michalákovy práva na péči a každý z bratrů žije v jiné pěstounské rodině. Matka dětí neuspěla se stížnostmi u norských soudů ani Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 7 hhodinami

Rakušan nebyl zvolen místopředsedou sněmovny

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby čtvrtého místopředsedy sněmovny. Bývalý ministr vnitra je teď jediným kandidátem. Poslanci v pátek naopak podpořili návrh na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Přes dvacet státních institucí uzavřelo smlouvy s Agrofertem. Navzdory zákonu o střetu zájmů

Více než dvě desítky státních institucí uzavřely v rozporu se zákonem o střetu zájmů smlouvy s firmami z holdingu Agrofert, zjistil server iRozhlas.cz z dat Hlídače státu. Hodnota smluv podle serveru činí zhruba 15 milionů korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že stále čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí, aby mohl vložit akcie skupiny Agrofert do svěřenského fondu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský řekl, že změna akcionáře nemá na běžný chod společností holdingu vliv.
před 9 hhodinami
Načítání...