Ústavní soud zvýšil význam testů DNA

Brno - Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost muže, jenž se vyhýbal testu DNA nařízenému soudem kvůli sporu o otcovství. Muž se hájil tím, že odběr krve a stěr z ústní dutiny nemohl podstoupit z psychických důvodů. Tvrzení ale nijak nedoložil. Podle soudců jsou ale stěry tak malým zásahem, že jejich odmítání lze považovat za zdržování soudu a snahu vyhnout se odpovědnosti. Při současném vývoji vědeckého poznání začíná podle ÚS zákon o rodině zastarávat. Ve sporech o otcovství se tak podle něj mohou použít testy DNA už jako první důkaz, i když zákon předpokládá postup jiný.

Muž ze Vsetínska se k ÚS obrátil poté, co mu obecné soudy za vyhýbání se testům vyměřily pokutu 10 tisíc korun. K odběru vzorků ho prý nemůže nikdo nutit. Navíc by vlastně mohl poskytovat důkaz sám proti sobě. „Z hlediska přiměřenosti sledovaného cíle a použitých prostředků se vyšetření v žádném případě nejeví jako neproporcionální,“ uvedl soud.

Podle mluvčího soudu Michala Spáčila proto ÚS zvýšil význam testů DNA v české justici. Soudy k nim mohou přistupovat hned jako k prvnímu důkazu ve sporech o otcovství, ačkoliv zákon předpokládá jiný postup.

„Zájem dítěte v těchto případech podle ústavních soudců je to nejdůležitější. Pro muže, kteří popírají otcovství, to znamená, že se musejí podrobit DNA testům, jinak jim hrozí vysoké pokuty,“ potvrdila soudkyně ÚS Ivana Janů.

Ve sporech o otcovství zákon předpokládá, že bude soud nejprve zkoumat, zda údajný otec s matkou dítěte souložil v době, kdy počala. Teprve když tuto skutečnost prokázal, bylo na žalovaném muži, aby dokazoval, že otcem není a nařizovaly se krevní zkoušky a znalecké posudky z gynekologie či antropologie.

Podle ÚS je tato koncepce již překonaná. „Není vadou řízení, pokud soud přímo přistoupí ke znaleckému dokazování metodami DNA diagnostiky,“ uvedli ústavní soudci.

Vydáno pod