Československo se v roce 1938 bránit nemohlo, tvrdí historici

Praha - Čechoslováci mají trauma z roku 1938 neoprávněně, alespoň podle historiků. Proti nacistickému Německu se totiž po podpisu mnichovské dohody naše armáda účinně bránit nemohla. Československo nemělo z vojenského hlediska šanci se ubránit a žádný evropský stát by mu nepomohl. Navíc by bylo označeno za viníka světové války, což by ohrozilo jeho poválečnou obnovu v původních hranicích.

To je mínění českých historiků, kteří svolali do Prahy mezinárodní konferenci na téma Československo a krize demokracie ve střední Evropě ve 30. a 40. letech XX. století. Hledání východisek. Podobné trauma mají podle historika Jindřicha Dejmka i národy, které se agresi bránily. Jejich obrana totiž nebyla úspěšná a trvala pouhé dny nebo týdny. 

Ačkoliv už od podpisu mnichovské dohody uplynulo 70 let, historici stále ještě neznají odpověď na všechny otázky. „Pořád ještě je možnost říct k Mnichovu někoho nového. Kupříkladu do dnešních dnů nemáme rozřešenou otázku sovětské pomoci Československu v září 1938. To je otázka, na kterou nám ještě archivy nedaly odpověď.“

Česko se mohlo stát součástí Německa a Slovensko zůstat samostatné 

V současné době otvírané diskuse ale ukazují, že historici nemají na to, zda se Československo mělo bránit, jednotný názor. Někteří soudí, že se bránit mělo. Zastánci tohoto názoru ale podle Jana Němečka z Historického ústavu AV neberou v úvahu další osud Československa. Němeček připouští, že by obrana měla pozitivní dopad na morálku národa, pro pozdější obnovu Československa ale zřejmě katastrofální, protože by mohlo být označeno za viníka světové války. Obává se proto, že by republika nemusela být obnovena v původním rozsahu. 

Americký prezident Franklin Roosevelt podle Němečka dokonce při mírových snahách v roce 1939 uvažoval o tom, že by české země zůstaly součástí Německa a Slovensko samostatné. Šance na poválečnou obnovu by proto po neúspěšné obraně nebyla, zdůraznil. 

Malé státy to mají vždycky těžší 

Na dnešní tiskové konferenci se historici dovolávali mínění právníka, historika a novináře Iva Ducháčka, který už před padesáti lety napsal, že se Československo stalo výmluvným svědectvím o tom, že malý vnitrozemský stát, který žije ve stínu totalitní velmoci, může v dnešním světě jen za zcela výjimečných okolností být opravdu suverénním strůjcem svých osudů. V nejlepším případě mohou podle Ducháčka národní vůdci doufat, že se jim podaří osudy svého národa alespoň spoluutvářet. 

Tyto myšlenky se staly mottem konference a platí podle Němečka i v současné době. Role malého státu je vždycky limitována jeho velikostí. Bylo tomu tak před sedmdesáti lety, je tomu tak nyní v Evropské unii a týká se to i Gruzie a dalších zemí, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 33 mminutami

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
05:00Aktualizovánopřed 50 mminutami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 3 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 3 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 3 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
07:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
11:24Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
15:32Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.