Proti placení poplatků za pacienty je zejména ministerstvo zdravotnictví. „Jsme přesvědčeni, že jestliže zákon říká, že se mají poplatky vybírat a platit, tak se má tento zákon dodržovat. Samozřejmě, že se dají vymyslet různé právní kličky, ale kam jsme se to dostali? Poplatky se zákonem zavádí a zákonem se mohou zrušit, ale ne je obcházet různými kličkami,“ uvedl mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt.
S tímto pohledem ale mnozí nesouhlasí. „Samospráva může dát dar, komu chce, jako kdokoli jiný. Pokud zastupitelstvo kraje schválí finanční prostředky a občané chtějí dar přijmout, pak nic nebrání tomu, aby ten dar přijali,“ tvrdí právník z Masarykovy univerzity Zdeněk Koudelka. „Peníze mohou být použity i jinak, například na silnice nebo na rozvoj školství, ale to je samosprávné rozhodnutí obce, jak se svými penězi naloží. Zastupitelstvo má přeci stejný demokratický mandát jako poslanci,“ dodal Koudelka.
Polemika Tomáše Cikrta a Zdeňka Koudelky ve Studiu 6
Polemika Tomáše Cikrta a Zdeňka Koudelky ve Studiu 6
2.1.
Reportáž Silvie Friedmannové
Ministerstvo: Kraje narušují hospodářskou soutěž, nemyslí na daně
„Důsledek toho, co se děje v krajích, má dopad i na hospodářskou soutěž mezi jednotlivými subjekty, protože zvýhodňuje krajské nemocnice a lékárny oproti ostatním,“ upozorňuje na vzniklý problém Cikrt. Soukromé nebo fakultní nemocnice a lékárny nyní zvažují podání žalob.
Ministerstvo také poukazuje na povinnost placení daní z darů. „Nikdo nebude samozřejmě pronásledovat občany. Celý vývoj budou sledovat zdravotní pojišťovny, které mohou dát pokutu do výše 50 tisíc korun, pokud někdo soustavně a opakovaně porušuje svoje povinnosti,“ upozornil Cikrt.
Povinnost platit darovací daně ovšem platí až od 3 000 korun výše, takže drtivé většiny se netýká. V podstatě připadá v úvahu až při dlouhodobém pobytu v nemocnici. Pak jsou lidé povinni podat do třiceti dnů daňové přiznání. Darovací daň činí v tomto případě sedm procent darované částky.
